Zdá se, že dnes budu mít těžké rozhodování. Příspěvek o žužlajících kaprech mě spontánně rozesmál, tento příspěvek o pitvání vložek, který k dnešnímu tématu poslala čtenářka Heathjer, mě pobavil jiným způsobem - už jsem nevyprskl míchy - zato se mi zaryl do paměti a určitě ho někomu převyprávím...

Hezký den.

Na tábory jsem jezdila velmi ráda. Na svém prvním jsem byla v první třídě a už si z něho, pravda, moc nepamatuji. Snad jen maličkosti, jakože holka, se kterou jsem spala na dvojposteli, se strašně roztahovala a kradla mi polštář a v noci padala z postele. Takže ráno jsem se probouzela v posteli sama, což byl proti večeru dost rozdíl. Taky jsme tam měli moc hezkého vedoucího, který nám holkám rozčesával vlasy. Šlo mu to velmi dobře.

Později jsme začali jezdit i s bráchou na tábor, který pořádala mamčina firma. Bylo to v rekreačním středisku, kam jsme jezdili v zimě lyžovat a byla tam moc krásná příroda. Hornatý terén výborně nahrával různým soutěžím a hrám v terénu a večer jsme doslova padali do postelí. Odsud mám nejsilnější vzpomínku na únos spolubydlící z chatky. Něco jsme tehdy klukům vzali, už ani nevím co a oni to chtěli zpátky. Nelenili a zajali jednu z nás. Drželi ji opodál chatky a křičeli: „Máme rukojemí!!! Vraťte nám, co je naše". (to rukojemí není překlep). Druhá věc byla hra, kdy jsme běhali po lese a hledali papírky s textem. Ten jsme si museli zapamatovat a pak ho přetlumočit vedoucím. Na jednom papírku stálo: "Kdo jinému jámu jáme, sám do ní sám". Učila jsem se to tak usilovně, že si to pomatuji dodnes.

Na dalším táboře jsem byla v osmé třídě a vybrala jsem si ho sama. Celou dobu se hrála táborová hra, která vrcholila poslední den a jednou za námi přijeli koně, abychom si zajezdili. Zde už se naplno projevovala dětská škodolibost a dělali jsme si různé naschvály. Odtud zase jedna vzpomínka. Některé holky už měly menzes a měly tedy s sebou vložky. Ty je zaujaly natolik, že se je jaly zkoumat a pitvat. Polévaly je vodou a zjišťovaly, co se s nimi stane. V některých se tvořily krystalky, v jiných gel. Shromáždilo se u nich v chatce celé dívčí osazenstvo. Když je to přestalo bavit, logicky se začaly lepit vložky na záda spolutáborníků. Hlavně klukům se to moc nelíbilo. Nicméně během krátké doby téměř celý tábor chodil olepený vložkama. Tolik moje nejvýraznější zážitky z táborového života.

Heligona

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne: Táborové srandičky

Dnes jsme měli v magazínu táborové téma. Už ale své příspěvky neposílejta, za krátko vyhlásím nejvtipnější příspěvek a odměním ho skvělou letní cenou... lážo plážo táborovou výbavou, totiž parádní měkoučkou osuškou a žabkami (viz foto níže)!

Osuška a žabky

TÉMATA:
DĚTI