Pindálek & Posránek

Snad se vám strefím do vkusu malým seriálkem. Vedle informací, které by se mohly hodit, se možná i trochu pobavíte ze života vytrženými situacemi, které tutově znáte i sami. Co myslíte: Je mluvení umění?

Lidé se prý už od antiky dělí na všeobecně známé čtyři typy: Choleriky, sangviniky, melancholiky a flegmatiky. Pokud si má pokecat takový cholerik s flegmatikem, bude to patrně jednoznačný monolog. Ono je to ale mnohem složitější…

Berte tento pilotní článek prosím s humorem a nadhledem. Není to vědecká studie, nýbrž tentokrát ryze lidská. V dalších dílech už budeme vědečtější, leč stále lidští.

Pindálek & Posránek

Člověk je denně nucen chca nechca komunikovat s lidmi. Hovořit. Vést dialog. Jsou to naši známí, známí známých, obchodní partneři, kolegové, členové rodiny a v neposlední řadě také nadřízení.

Ne vždy je ovšem rozhovor jednoduchá věc, a když to vezmu z vlastního pohledu, nejednou jsem měla chuť inzultovat protistranu. Ne vždy má člověk z rozhovoru dobrý pocit a ne vždy ze stejného důvodu. Určitě to znáte také.

Pro tyto chvíle jsem si vytvořila vlastní názvy pro různé typy, což mi velice pomáhá, protože jakmile ho zařadím, přestávám mít v některých případech intenzivní potřebu střílet či odejít, ale musím se usmát.

Třeba vám mé kategorie pomohou také. Třeba v nich někoho poznáte. Nejlépe se kategorizuje, když je víc lidí pohromadě a probírá se třeba jedno téma.

Pindálek – Mluví a mluví. Nestíháte. To ho ovšem pramálo zajímá, neb je zcela zachvácen sám sebou. Poslouchá se a rád. Hovoří nahlas a dramaticky. Právě řekl něco, nač byste rádi reagovali. Bez šance. Číháte jako šelma na chvilku, kdy se bude muset nadechnout, ale marně. Vyhodnotíte, že ovládá schopnost hovořit i při nádechu.

Váš názor ho ale stejně nezajímá. Přišel, aby si vyposlechl sebe. Pokud nesdílíte jeho názor, následuje další nepřetržitá palba. Nemá smysl s ním komunikovat. Nechte ho vykecat a odejděte. Pokud mu přece jen potřebujete něco důležitého sdělit, není třeba ho dusit roubíkem. Prostě mu to napište třeba do e-mailu. Pak ať si žvaní, jak chce.

Ano, to je Pindálek – naše politická scéna se například skládá skoro ze samých Pindálků. Tam jsou ale umístění nejlépe. Člověk může totiž kdykoli přepnout na záživnější Jůheláky.

Posránek – Vedle Pindálka se nechytá. Nechytá se prakticky vůbec. Není ale neškodný. Jeho věčně podřízená pozice a ustrašený projev souhlasu prakticky se vším, protože nechce problémy, může způsobit nepříjemnosti jiným.  

„Ano, to je pravda, v zásadě souhlasím,“ (a to i v případě, že před chvílí řekl totéž na zcela opačný model). Nechtějte od Posránka vlastní názor, nemá ho.

A kdyby měl, nechal by si ho pro sebe. Zpravidla o něm ale ani neví, neb jeho názorem je názor Pindálka, případně následujícího Všeználka.

I pár Posránků bychom v osobnostech našeho veřejného života poznali. Někteří Posránci jdou ještě dál. Odsouhlasí všem všechno a pak udělají zcela něco jiného, což je asi nejhorší.

Všeználek – „Mno, takže věc se má přesně takto“, „Vy, pane kolego, si nechte vrátit školné, a vy raději vůbec nemluvte,“ následuje odborný výklad proložený množstvím vlastních zkušeností a obdobných situací, ze kterých náš pan neomylný vychází vždy jako vítěz, jako ten, kdo měl pravdu, ten, od koho se učil celý tým. Tisíce děkovných dopisů střídají nabídky z nejrůznějších míst a vědeckých pracovišť.

Teoreticky vám přistane s letadlem, povede válku (vítězně), vyčistí septik (bez zápašně), doporučí účes, poradí s porodem, výchovou či vyléčí obrnu. Na všechno má patent, všude byl dvakrát, všechno ví, všechno zná.

Velice často hovoří o druhých jako o neschopných, nekvalitních, hloupých, nezkušených, pomalých či jinak nedostačujících. Automaticky nabídne radu. Tu nejlepší. Pokud přijmete, zjistíte, že musíte udělat do puntíku všechno, co říká, a to i v případě, že jde o věc, kterou vy znáte z praxe a on pouze teoreticky. Pokus o malý úsek vlastní cesty vyhodnotí jako ignoraci.

Nejčastější slova: „Já vím.“ Tento typ vás neocení a nepochválí. Jestli je horší Pindálek, nebo Všeználek? Myslím, že Všeználek. Pindálek si pokecá sám se sebou, a to mu stačí. Všeználek dusí a nepřestane vám vnucovat svou cestu jako dogma. I Všeználky známe z veřejného dění.

Neználek – Vzpomínáte na milého moulu, který popletl, na co přišel? Byl vám sympatický on, nebo Všeználek? Jasně, že Neználek byl roztomilejší. Můžeme mít tyto typy za hlupáčky, ale je třeba si uvědomit, že Neználek nám nechce ublížit, nechá se poučit, vyslechne si radu a bude se snažit nic nezvorat. Ne, že by se mu to pokaždé povedlo, ale vlastní chybu uzná. Je s ním mnohem větší legrace a lepší pořízení než s jinými, a to i přes to, že se budeme strachovat pokaždé, když bude samostatně cokoli dělat.

Zeptá se třeba stokrát na totéž, aby pak vystřihl variantu, se kterou nepočítal ani Všeználek (jistě, že řekne, že s ní počítal). Mít ve svém okruhu Neználka je záruka, že se nebudete nudit a že váš život bude hrát všemi barvami.

Mimochodem, je dobré být během důležitého rozhovoru občas takovým Neználkem, který se zeptá, když něco neví, vystaví třeba i vlastní osobu jako důvod k pobavení a netváří se, jako by posnídal z Šalamounovy toalety. Tedy v případě, že proti vám nesedí Pindálek, který vás nenechá se ani představit, a nebo Všeználek, který z vás Neználka udělá automaticky.

Logicky jsou mezi námi i typy zcela normální, milé, naslouchající a bezproblémové. Tedy vy, já a podobně. :-)))

Jak nebýt Pindálkem?

• Nemluvte déle než cca dvě minuty.
• Mluvte v kratších větách.
• Dbejte na to, abyste se v mluvení střídali.
• Občas při reakci citujte výrok protistrany a navažte, ať ví, že jste poslouchali.
• Vždy nechte druhého dokončit myšlenku.

Pindálek nudí a působí sobecky.

Jak nebýt Všeználkem?

• Pokuste se v rozhovoru alespoň párkrát souhlasit.
• Mluvíte-li o sobě a svém úspěchu, jmenujte alespoň jednoho člověka, kterému za něj vděčíte.
• Zmiňte někoho, koho obdivujete, kdo je lepší.
• Hovořte i o chybách, které jste udělali. Nejlépe, pozná-li se protistrana v nějaké z nich.
• „To jste udělal moc dobře!“ je zázračná věta.
• „Není to celé vaše vina.“ má léčivý účinek.
• „To se může stát komukoli...“ je motivační a lidské.
• „Máte cenné zkušenosti.“ I kdyby měl z vašeho pohledu prdlajs, a ne zkušenosti, od téhle chvíle bude ochoten vám naslouchat a bez pocitu méněcennosti se bude řídit vaší radou nebo názorem.

Všeználek působí nadutě a sebestředně. Nikdo nechce působit jako bezcenný blbec, a tak se s Všeználkem zpravidla nikdo nechce bavit.

A ještě slova klasika „Neříkej vždy, co víš, ale snaž se vědět, co říkáš.“

Chcete vědět, kterou částí tváře se usmívá lhář? Najdete to v příští části…