Můj první ples byl maturitní.
Těšila jsem se na něj jako blecha.
Moc ráda tančím, takže jsem si sháněla i tanečníka, avšak bez úspěchu :-(.
Dodnes mě to mrzí, protože mé šaty, které šila má šikovná teta (ručně šitý korset a balónová sukně z taftu v bordó barvě), byly jak z filmu Sissi...

Fakt nádherné.
A i přes námitky mé tety velmi, ale velmi dlouhé.
To víte, která z nás nechtěla být na plese za princeznu (byly zvoleny za nejhezčí na plese), a já si v nich ani jednou nezatančila a nepřenesla ani na chvíli v houpavém valčíku, jak ta Popelka, do jiného světa..
 
No, ale s tou princeznovskou délkou sukně jsem měla i při sebemenším krůčku značné problémy.
Takže to, že jsem si nezaplesala, mě možná aspoň trochu uchránilo před katastrofou.
Teda až do doby, kdy mi spolužačka stoupla podpatkem na sukni, která (což dodnes nechápem) se neutrhla v pase, ale v které se od spodu vytvořila díra kolem celého rantlu ve výši 15 čísel.
Takže jsem ji měla skoro na dvě části.
Celá posmutnělá jsem šla k balkonu, kde se u stolu již hádala rodina, jak si to s tou "dotyčnou můrou" půjdou vyřídit.
Tedy až na již zmíněnou šikovnou tetu, která pohotově vytáhla klíč od auta.
Ano, od auta, a řekla mi, ať zvednu sukni z parketu přes balkon až na stůl (říkala jsem již, že byla opravdu dlouhá) a tím klíčem mi oba švy, kterými byl spodní cár sukně připojen, začala pilovat jak pilkou...
No a od té doby nejen, že už nemám problémy s délkou, ale taky už nebudu mít nikdy víc možnost být jako princezna.

No, věk by mi to stejně už asi nedovolil.
Byla bych totiž už spíše než Popelka princezna Droběna...
 
S.
Milá ženo-in S.,
jestli byla vaše sukně tak dlouhá jako vaše souvětí, vůbec se nedivím, že vám ji nešikovná spolužačka přišlápla.
Ale, nic ve zlém, nebyla ta sukně spíš široká?

P.S. Kolegyně Mira - redakční rekordmanka v délce souvětí před vámi smeká a ráda by si s vámi dopisovala.
Reklama