stra.jpg
Foto: Shutterstock

Halloween…? Co to je? Zeptala by se nejspíš moje babička, kdyby ještě žila. A poté, co bych se snažila vysvětlit jí podstatu svátku, namítla by nejspíš, že my přeci máme své Dušičky. To ano, máme, přesto se i do našich končin protlačily vydlabané dýně. Pojďme si tedy o nich povědět něco víc.

Název Halloween vznikl zkrácením anglického výrazu All Hallows‘ Eve, tedy večer všech svatých.

Dýně, sladkosti a zábava

Původně anglosaský svátek se tradičně oslavuje 31. října a mezi země, které tuto tradici pevně drží v rukách patří zejména Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, Spojené státy americké, Kanada, ale i řada dalších. Tradičními barvami svátku jsou černá a oranžová a symbolem je vydlabaná a vyřezaná dýně s rozzářenou svíčkou uprostřed. V noci, kdy plamínek uvnitř způsobí efekt strašidelného obličeje, vypadá dekorace zvlášť hrozivě. V některých zemích se pak ve strašidelném duchu zdobí celé domy, pečou se nejrůznější „záhrobní“ dezerty a obchodníci mají pré. Děti - obvykle v zombie převlecích - koledují dům od domu a za odměnu dostávají nejrůznější sladkosti. Jde především o velkou zábavu a večer, na který se řada velkých i malých náramně těší.

Svátek se slaví v řadě zemí. Například oslavy v Belgii, kdy se za oknem zapálí svíčka a vše se odehrává spíše v tichém duchu, se podobají našim Dušičkám. Ve Španělsku se pořádají pikniky přímo u slavnostně vyzdobených hrobů zesnulých, v Mexiku se staví soukromé rodinné oltáře a na Haiti nosí lidé k hrobům dary ve formě kávy, ovoce nebo alkoholu, určené pro barona Samediho „otce všech“

Gesto usmíření a uctění předků

Tradici svátku lze vysledovat ve starověkému keltskému festivalu Samhain, který se oslavoval především v oblastech dnešního Spojeného království Velké Británie, Irska a v severní Francii. Festival se vyvinul jako předzvěst nového roku, který pro Kelty začínal 1. listopadu a oficiálně odstartoval začátek dlouhých, chladných zim, které vždy mívaly za následek řadu úmrtí. V souvislosti s těmito ponurými asociacemi byli Keltové přesvědčeni, že poslední noc starého roku se světy živých a mrtvých do určité míry prolínají, hranice se rozostřují a bytosti obou břehů mají k sobě blíž. Věřili, že v noci z 31. října na 1. listopad se probouzejí duchové mrtvých a pronikají do „živého prostoru“. V rámci slavností tak druidové, keltští kněží, pořádali noční slavnosti, rozdělávali posvátné ohně, oblékali se do specifických obleků a vzájemně si přáli štěstí. Šlo o gesto usmíření s bohy a uctění mrtvých předků.

Proč právě černá a oranžová barva? 

  • Černá symbolizuje smrt v mnoha kulturách, asociuje noc a tajemno. Mezi halloweenskou symboliku patří také černé kočky, pavouci, kotle a netopýři, kde lze také nalézt spojitost s temnotou a strachem.
  • Oranžová naopak nabízí ostrý kontrast k atmosféře temnoty. Oranžová jako jasná a živá barva utváří jasný opak halloweenské černé. Historicky pak představuje oranžová hojnost podzimních sklizní, měnící se barvu listů a přívětivost ohně, který během chladných nocí zahřívá.

Tradice vyřezané dýně

Halloweenská tradice vyřezávání dýní vznikla překvapivě až v 19. století, kdy do USA dorazili irští přistěhovalci. Ti měli v rámci svátku svou vlastní zábavu – vyřezávali tuřín, řepu nebo brambory. Brzy nicméně zjistili, že dýně, plody pocházející z Ameriky, „fungují“ v tomto směru mnohem lépe. V této souvislosti platilo a platí, že čím strašidelnější výraz se podaří vydlabané dýni nasadit, tím lépe. Snadněji tak odežene zlé duchy.

Pro oranžovou halloweenskou dýni se ve Spojených státech ujalo pojmenování jack-o’-lantern.

Čtěte také:

Zdroje: history.com, countryliving.com, wikipedia.org