Zvu vás na další malou reportáž z cesty po Itálii. Tentokrát trochu odbočíme od vyhlášených turistických tras a podíváme do zajímavého městečka nedaleko Carrary. Jmenuje Pietrasanta a svého času zde pobýval Michelangelo.
Michelangelo Buonaroti možná v tomto městečku zanechal kousek svého uměleckého ducha, když se tu ubytoval na cestě do (nebo z) Carrary. Kdybyste náhodou nevěděli, co má Carrara společného s Michelangelem, tak vězte, že je to nejvyhlášenější lom na mramor na světě. Právě Michelangelo objevil krásu carrarského mramoru a odtud pochází kámen, z něhož se „zrodil“ David.
Ale zpět do současnosti a uliček Pietrasanty plných galerií, uměleckých kavárniček a soch.
Románský kostel na náměstí je pochopitelně také z bílého carrarského mramoru. Všimněte si malého tmavého objektu v uličce.
Tady ho vidíte zblízka. Bronzová hlava špulící rty k polibku měla na výšku asi tři metry. Pěkný kousek
Tento „rám“ byl vděčným objektem fotografování. Přímo svádí, abyste se do něj postavili a řekli sýýýr. Já jsem odolala.
Zato jsem neodolala tomuto sochařskému stolku. Co já se u něj nastála...Tenhle byl z bronzu, včetně paličky. Teď koukám, že můj top skvěle ladí s deštníkem v pozadí.
Bohužel (nebo možná bohudík) jsme přijeli v době polední siesty, takže v ulicích nebylo kromě turistů živáčka. Kavárničky, s výjimkou těch největších na náměstí, úžasné designově pojaté butiky a galerie byly zavřené.
Dali jsme si skvělé kapučíno a pozorovali život.
V téhle umělecké kavárničce ctili polední siestu. Díky tomu jsem si mohla vyfotografovat úchvatně pomalované stolečky.
Toto je jeden z nich. Skoro škoda zakrýt ten obraz nádobím, nemyslíte?
Poznáváte Fridu Kahlo?
Na šplhající dívku jsme měli výhled přes uličku
Nádherně pojatý vchod
Trochu poprchávalo a městečko působilo ospale, ale to mu nic neubíralo na kouzlu a neopakovatelné atmosféře, která mi připomínala Francii.
Možná to bylo právě tím uměním, kterým je prostoupené. Dodnes je inspirativní pro spoustu umělců. V ulicích se pořádají sochařská sympozia a výtvarné workshopy, které v něm zanechávají pozoruhodné stopy nejen v podobě plastik a prostorových objektů, ale i stylově pojatých obchůdků a kaváren.
Moc hezké.
Čtěte také:
Italky jsem si představovala jinak
Nový komentář
Komentáře
město umělců