Sněhulákova vizitka mi votevírala všecky dveře. Blondýnka v recepci mi řekla, že Tim už na mě čeká, aby mě proved kolem. Tim byl celkem správnej týpek ve zvonáčích a květovaný košili a dělal u Sněhuláka šéfa techniků. Na jeho veliký hlavě, kde do sebe spojitě přecházely vlasy a plnovous, byly dvě světlý místa - vepředu kolem vočí a nosu a nahoře pleš. Nejdřív sem měl blbej pocit, že mi Tim už nějakou dobu něco řiká a já zaboha nemoh rozluštit, co. Ale nakonec se to vysvětlilo, Tim si pro sebe pořád zpíval.
Vodved mě do malýho kanclu s mašinkou a mezi „Age of Aquarius'' a „Why don't we do it on the road'' mi zasvěceně vysvětlil, jak co chodí a co kde je. Zeptal sem se na pár věcí a pak Tim vodtancoval něco spravovat. Začal sem se rozkoukávat a eště za půl hodiny sem se přistih, že si mezi mlácenim do klávošky pobrukuju „If I had a hammer''.
Softvér i hardvér byl pěknej, moderní, ne jako ta moje šunka doma. Sněhulák byl fakt asi v balíku. Další důvod, aby ho někdo vo malej, docela malej, balíček pumpnul.
Spomněl sem si na našeho starýho profesora na škole. Měl nás na vochranu dat, kryptografii a takový ty věci. Ve skutečnosti nás spíš učil, jak co lousknout a jak se kam dobejt. Řikal, že to je nejlepší způsob, jak poznat různý vochranný systémy a měl recht. Sám to byl starej příjemnej pán s bílejma vlasama a plnovousem, kerej chodil v bezvadnym obleku, kravatě a bílým doktorským plášti. První přednášku začínal prej vždycky stejnym bonmotem:
„Pánové, každý z nás někdy naboural nějaký systém. A kdo by to chtěl popřít, bourá dosud.''
Když sem navíc za chvíli viděl, jaký prachy tečou z picušek, měl sem pocit, že kontrolovat něco za kilo denně je jasnej příznak mojí tuposti.
Chvíli sem se brouzdal v systému a koukal, jak to maj Sněhulákovic hoši zařízený. Zatim sem nenarazil na nic podezřelýho, ale ani sem nečekal, že by to šlo tak rychle. Začal sem dělat rutinní práce. Prošel sem se po diskách, vypsal si uživatele, vomrk používanej soft, udělal si časový snímky paměti, načasoval pár zvědavejch prográmků na pozdější dobu, a tak. Nechci zacházet do podrobností, jenom tak trochu machruju, aby bylo vidět, že nejsem uplnej blbec a dokážu leccos zjistit.
Nejpodstatnější zjištění se dostavilo kolem pátý hodiny vodpoledne - dostal sem žízeň. Rozhod sem se teda rozměnit jednu ze Sněhulákovejch zelenejch kartiček. Přetáh sem si ty megoně nepřehlednejch dat domů, jako že si to beru za domácí úkol, vodlogautoval sem se a vydal do svý voblíbený vosvěžovny U Podmíněnýho skoku.
Soutěž: nápověda č.9 - Nor bydlí v prvním domě.
Nový komentář
Komentáře
Meander: taky s jedním favákem sdílím misku i pelíšek. První díl článku jsem nezachytila, takže mi trochu uniká obsah. Kolik že to má dílů? Asi začnu sledovat mnohadílné seriály v televizi, tohle je na mě moc intelektuálně náročné...
chuanita: Myslím, že tam nic neopravoval, ale ukradl Sněhulákovi, kterej má pizzerii, prachy. A pak šel na pivo.
Meander: 8 hodin denně 5 dnů v týdnu pracuji v budově plné chlapů zabývajících se SW, HW, programováním, IT atd., ale nikdo z nich takhle nemluví. Možná děláme něco špatně ...
marketa.brenikova: Eh, cože? Můj šéf vystudoval kybernetiku a doma mám FAVáka, ale oba mluví jazykem mého kmene. Aspoň většinou.
marketa.brenikova: Jestli von taky nebude umělej
Nyotaimori: no, tak to nevím
, autor je mimo jiné vědeckým pracovníkem v oblasti umělé inteligence
vlcice: já tam děj nevidím
. A to jsem tenhle díl fakt přečetla, neb jsem marně hledala zmínku o picuškách
Vivian: 39 aha.. mně to v tom prvním díle uniklo, já z toho měla šok, tak pizzerie nějak neutkvěly v paměti
Vzhledem k tomu, že je můj přítel taky informatik, tak jsem jimi často obklopená, ale ještě jsem neslyšela, že by některý z nich mluvil tak, jak je popisováno v příběhu.
A děj taky nic moc.
elfos: Jasně, mám tu návod k čínskému televizoru, taky není na jedno brdo. Chceš si ho přečíst? Je to každopádně zajímavější než tahle nahodila skrumáž divných slov.
gerda: pardon, překlep - picuška
- to je ale pitomé slovo, vážně!
picoška...no-mně to navozuje nejrůznější představy. Za prvé si vybavuju, že v tajném deníku K.H. Máchy jsou pasáže, kde slovem "picat" popisuje jednu zajímavou činnost. Další má představa je, že jediná možnost po přečtení ještě jednoho příspěvku tohoto autora, je JÍT SE PICNOUT.
tyrkys: Dík. Tím pádem, klidně zrušit a nahradit autorskými povídkami čtenářek, ať je co cupovat
elfos: ale smíme napsat svůj názor, ne? :-)
A to nemyslím jen tenhle článek, je to vidět na víc místech, snad denně něco.
Yvaine: do diskuse pod první díl dal někdo odkaz na celý seriál, tak si to můžeš přečíst tam
Co zas máte? Mi se to četlo v pohodě. Čtu to prvně, první díl jsem neviděla. Pokud jde o styl.. Nemusí být všechno psáno na jedno brdo, přece.
Mám pocit, že se tu na Ž.in stává národním sportem všechno oremcat a najít na tom jakékoliv, i sebemalichernější chyby. A musím říct, že mně osobně mnohem víc vadí číst to remcání, jízlivosti a vysmívání, než tento článek.
A mimochodem - to, že je něco JINÉ než jste zvyklé a než se vám líbí, přece neznamená, že je nutné to zabít. Místa dost - pro různé názory, různé lidi, i různé články. Vždyť máte z čeho vybírat, co zajímá zrovna vás.
Pavla_b: v prvním díle se psalo o nějaké síti pizzerií, takže asi jo
Jestli stačí jeden hlas za nezrušení Hekrových povídek, tak já se hlásím
Chci vědět, jaká ho*adina přijde příště. Jen nevím, jestli by mi kamarád, kt. se taky tak trochu zabývá tím "softem" a "hardem" neurazil za "klavošku" hlavu
Jinak moc dobře jsem se pobavila u článku a diskuse v odkazu.
Vivian: ale to by pak nebylo množné, ne? picušky...
Jinak je to celé děs