Od šestnácti let jsem byla zadaná, a tak mi ve 24 letech tak trošku začalo něco chybět, nevybouřenost, napětí…..asi to zná každá z nás.

Už dlouhou dobu mě přitahoval můj kolega (o 25let starší, ale já byla vždy tak trochu ujetá na odlišnou věkovou hranici) a tak myslím že jsem trošku cíleně začala dávat najevo svůj zájem. Samozřejmě jsem věděla , že u něj v manželství to neklape už dostatečně dlouho, asi i proto jsem si troufla naznačit svou náklonnost. Ta se projevila jako oboustranná a tak se jednoho krásného dne stalo, že jsme se nádherně pomilovali a začali tím sérii milování dalších, hezčích a hezčích. Nejdřív jsme fungovali jako milenci, posléze jako veřejný pár který se rozhodl spolu strávit zbytek života (opravdu jsem tomu nepřestávala věřit) a tudíž vše oznámili svým partnerům, kteří byli jak jinak….v šoku. Pravda, můj tehdejší přítel  tušil , navíc jako mladý statný chlap si našel náhradu poměrně brzy, ovšem manželka mého nového přítele to nepobrala. Není se co divit. Naivní jsem samozřejmě byla, ale ne natolik, abych čekala hladký průběh. Nebyla jsem nijak zákeřná, posměvačná, ani zlá vůči ní, ale i tak jsem to slízla docela dost. Já mladá husička jí chci přebrat manžela….?!

Abych to zkrátila, od té doby začal dvouletý kolotoč, provázen našimi rozchody, kdy už nešel ustát tlak okolí, mými pokusy najít stabilní vztah s tentokrát už věkově přijatelným partnerem (přijatelným pro společnost, protože ve mně prostě pořád byl ten pocit patřit k někomu staršímu ), návraty, další rozchody, nové  pokusy najít ten „pravý“ vztah – přes internet (haha). Prostě vysilující kolotoč kdy jsem si říkala, proč musím platit za lásku, ač ke staršímu muži.

Po tom všem se ale zdálo, že ten pravý konečně přišel – Libor se jmenoval,  začali jsme spolu bydlet a já se co nejvíce snažila přijmout jeho dceru i fakt, že má silný citový vztah na svou exmanželku a cítí silnou potřebu mě měnit, protože jsem prý podle něj hodně odlišná od toho, co ON vyznává. Vážila jsem si toho jak je hodný, přehlížela chyby, jeho narážky na to jak se tahám se svým ex, ačkoliv já byla věrná až za hrob, přešla jsem dokonce i na maximálně zdravou stravu, což u mě mělo za následek docela drastické zhubnutí…..po necelém roce jsem cítila , jak přestávám věřit a doufat. Protože ať už jsem se snažila jakkoliv, pro mého miláčka jsem byla ta, co se tahá s kdekým (pomalu jsem nikam nechodila), můj styl hudby byl příšerný, moje nej kamarádka nesnesitelná a můj bratr nestál ani za řeč…..ano, až na tuto hranici jsem já, vždy silná, sebevědomá osobnost dorazila. A on mi po tom všem řekl , že jsem na jiné vlně a tudíž jako jeho budoucnost nepřijatelná.  

Myslím, že neměl v úmyslu mě opustit, jen navrhl variantu dočasného odloučení. Aspoň že v té chvíli jsem pobrala rozum a řekla DOST. A ač s těžkým srdcem, ho poslala k čertu. S těžkým srdcem, protože jsem ho pořád měla dost ráda. Když jsem si pak v klidu sedla a řekla si důvody, proč jsem ho vlastně měla tak ráda a byla ochotna se měnit…….nenašla jsem ani jeden, protože ač jsem nebyla dokonalá, tohle prostě nestálo za to.

A co teď ? teď, po všem tom plácání se v nejistotě, obavách a naději, plánuji budoucnost s mým vyvoleným – o 25let starším kolegou :) Ano, naše životy se opět prolnuly, my opět našli společnou řeč, teď už s jistotou že tak to má být, se sílou to zvládnout a hlavně….s podmínkami, které jsme dřív neměli (vlastní byt, určitou toleranci okolí, smířenost jeho stále ještě manželky).

Myslím že jsem si tímhle vším musela projít. Ztratit určitou naivitu, poznat to co jsem dřív nikdy nezažila, zmoudřet a nebýt taková hrr do toho, co prostě nemá budoucnost, umět si vážit, uvědomit si , že věk je jen věk, a nezaručí vám štěstí. Uvědomit si že prostě k tomuto člověku patřím, protože on je pro mě ten NEJ a já kašlu na to, že má kolik má.

Přeji všem, kteří se ve vztahu trápí, ať nepovažují rozchod za konec světa a ať nelpí na něčem co nemá smysl, jen proto  aby měli vztah. Rozchod může někdy znamenat nádherný začátek.

Text nebyl redakcí upraven.

Dnešní téma je u konce. Vydržte s námi a dozvíte se, kdo si za svůj rozchod odnese odměnu.