Foto: Petr Vágner
Petře, proč jste si vybral zrovna tuto trasu? Co vás na ni nejvíce láká?
Po loňském maratonu v Himalájích jsme s Laskonkou (přítelkyně Silvie Vlčková) přemýšleli co dál. Začali jsme hledat a připravovat různé projekty jako: Přeběh Aljašky ze severu na jih, maraton v Grónsku, Antarctic Ice Maraton na Antarktidě, 250 km ultra maraton Des Sables na Sahaře... a nakonec jsme úplně náhodou narazili na tuhle parádu. GR 11. Úplně něco jiného, než na co jsme byli zvyklí do teď. Odkázáni sami na sebe, se vším si umět poradit, přijít během 900 km o veškerý komfort, na který si člověk v dnešní moderní době zvykl – o teplou postel, skvělé jídlo, barevnou televizi, atd. Vlastně mojí holce ten trail hned učaroval, říká mi: „je to extrémní – ano, náročné – ano, nebezpečné – určitě!" A vlastně tím už bylo dopředu rozhodnuto.
Vyrážíte společně i se svoji partnerkou Silvií, bude tento projekt jiný než když jezdíte sám?
U předchozích závodů jako třeba: Spartan Race v Austrálii, Dubaji, Ománu, Krkonošských 50 km, nebo jiných horských trailech jsem se ve všem spoléhal pouze sám na sebe, teď budeme mít jistou výhodu, že na všechno budeme dva. Navíc v pyrenejských horách nikdy nevíte, co se může přihodit, ale zároveň je to i jistá nevýhoda. Budeme spolu v náročných situacích, budeme 24 hodin denně, teplá sprcha nikde, špatné počasí, déšť, zima a žádný oddych. Určitě přijdou i krizové situace... Trasa vede přes několik Národních parků, dokonce jsou tady i medvědi hnědí, nebo jiná divoká zvířata, takže bude rozhodně o spousty zážitků postaráno. Hlavně máte vedle sebe někoho, s kým tohle všechno můžete sdílet společně. Jestli tohle dáme, pak už v životě spolu s Laskonkou zvládneme cokoliv!
Foto: Petr Vágner
V čem bude tato trasa z Vašeho pohledu nejvíce náročná?
Určitě v tom, že si člověk sáhne až na dno svých sil, přijde o svůj komfort, pohodlný život, na který je už zvyklý. Rozdíl mezi závody, které jsem absolvoval v minulosti (ať už to byl Ironman na Sahaře, maraton v Himalájích a další) je v tom, že na závod přijedete, odběhnete ho a jedete domů. Tentokrát budeme závodit 15-20 dnů! Spát "rozbitej" tolik dní pod širákem, ve stanu? No, bude to masakr!
Dalo by se říct, že to je trasa extrémní? Jen pro zdatné a zkušené?
Podle toho, jak se to vezme. Většina tuhle extrémní trasu 900 km přes celé Pyreneje zdolává na části. Dopředu si to rozdělí, jeden rok tuhle několika kilometrovou část, další rok zase tuhle. Málokdo to jde/běží v tempu celé. Myslím, že v minulosti celý ultra trail v rekordním čase pokořil Američan, Angličan za nějakých 16, 17 dnů. Nejrychlejší Čech to dal asi za 23 dnů. Tak uvidíme, jak to poběží nám! (smích)
Foto: Petr Vágner
Budete mít jen omezenou kapacitu zavazadel, co Vám nesmí s sebou chybět?
Asi nadšení! Takový ultra trail bude chtít opravdu hodně síly, tolerance a nadšení pokusit se to zvládnout i se 13 kilovým batohem na zádech. A když k tomu ještě přidáte "běžecké" tempo po horách až do výšky skoro 3 000 m.n.m.! V tomto treku budeme odkázáni pouze sami na sebe. Ano, po cestě je nějaká chata v horách, dá se odbočit a sejít do města doplnit zásoby, ale bude nás to stát čas a sílu a my to s Laskonkou chceme zdolat v co nejkratším čase! Všechno si proto bereme s sebou: spacáky, stan, oblečení, filtraci na vodu a vakuově sušená jídla. Ale počítáme, že někde určitě zastavíme, kvůli dobití telefonů. Čas od času chceme totiž dát vědět třeba na sociálních sítích, jak se nám daří.
Máte za sebou již mnoho extrémních akcí, můžete prosím vyjmenovat pár pro Vás nejdůležitějších nebo nejzajímavějších?
Třeba první extrémní závod, kdy jsem si vyzkoušel své fyzické možnosti až na dno, byl běžecký závod ze Šumavy do Prahy v roce 2021. Bylo to nějakých 400 km, které jsem uběhl sám za šest dnů do cíle. Normálně jej běhají závodníci v týmech po 12ti lidech, kdy každý běží část úseku - já to dal celé sám! Největší motivací mi byla Laskonka, která mi od začátku jako jediná věřila. Lidé kolem mě říkali, že to nejde, nedá se to, že to je těžký atd. A to pro mě byla ta největší motivace!
O rok později (v roce 2022) jsem si splnil i sen o závodě Ironman - SaharaMan. Ten jsem celý absolvoval za 15,5 hodiny na saharské poušti, v Alžíru! Vlastně mě na tuhle myšlenku přivedl Petr Vabroušek (náš přední světový triatlonista, který absolvoval 180 ironmanů, stovky půlmaratonů a dalších extrémních závodů). "Vtipné" na tom bylo, že jsem se připravoval necelé tři měsíce, a ještě přes vánoční svátky. Do startu závodu jsem měl třeba najeto na kole pouze nějakých 60 km (v závodu se jede 180 km najednou), musel jsem chodit plavat do Vltavy ve 4 stupních Celsia, abych se připravil na závod, kde se nakonec plavalo ve 14 stupňové studené vodě a běžel maraton v saharském písku! Prostě zážitek na celý život!
S Laskonkou jsme společně běželi první extrémní závod přes celé Beskydy, horský ultramaraton vyhlášenou B7 101 km a 5 500 metrů nad mořem. Tady jsme si vyzkoušeli, že se můžeme posunout ještě dál a přihlásili se v roce 2023 do nejvýše položeného maratonu na světě, maraton v himálajském Ladakhu. Trasu dlouhou 42 kilometrů ve výšce 3 500 metrů nad mořem jsme loni zdolali jako jediní Češi!
Foto: Petr Vágner
Je již další projekt, na který se připravujete nebo máte nějaký další sen v hlavě?
(smích) Vždyť jsme ještě nepřekonali ani těch 900 km přes celé Pyreneje a už další projekt? Ne, vážně zatím nic dalšího vyhlédnutého nemáme. Ale tohle jsem říkal Laskonce (přítelkyni Silvii) i po maratonu v Himalájích, že už je s extrémními projekty konec, že budeme jenom hrát golf a odpočívat. Dva měsíce po Himalájích jsme už řešili tuhle horskou výzvu. Každopádně vím, že odpočívat rozhodně neumíme, takže "Vzhůru do nekonečna a ještě dál!"
Nový komentář
Komentáře
K tématu - lidi, co mají na tohle fyzičku a odvahu, mají můj obdiv. Fandím těm, co překonávají limity. Ovšem i tahle mince má dvě strany, jako vždycky. Jeden člověk, dva, i ten 12členný tým - dobře. Ale jestli se to pořádá jako závod, a znamená to, že do "divoké nedotčené přírody" najede X doprovodných vozidel s tucty pořadatelů, organizátorů, podpůrných a servisních týmů, novinářů, kameramanů a dalších, po cestě se postaví X zastávek a táborů, a po všech tam nakonec zbydou tuny odpadků, nemluvě o zvířatech, která před tímhle vším v hrůze utečou, tak tomu už tedy vůbec nefandím.
Hodně štěstí