Petr: Pedofilii chápu jako dar

Devětadvacetiletý Petr je stále panic. Vrstevnice ho ani moc neberou. Ne však kvůli tomu, že by byl asexuální, je pedofil. Zatím se dokázal zamilovat jen do dívek mladších patnácti let.

„Líbí se mi holčičky a dívky zhruba od 4 do 12 let, přičemž vrchol je kolem 11 až 12 let, taková ta nejranější puberta,“ přiznává.

Je nebezpečný, ublížil by objektu své touhy? Tvrdí, že nikdy. Na tuto otázku a řadu dalších, včetně dotazů od čtenářek, otevřeně odpovídal. I třeba na to, jestli sleduje dětské porno, na co myslí při masturbaci, jak může být přesvědčený křesťan…

Kdy jste si poprvé připustil, že vás zajímají malé holčičky?
Poprvé jsem si všiml, že se mi malé dívky líbí tak nějak víc, když mi bylo 13 let. Tehdy jsem to ale nechápal a nevěděl jsem, proč to tak je. Ani jsem neměl důvod to nějak víc řešit, žil jsem normální život studenta na gymnáziu a některé vrstevnice se mi také líbily.

Uvědomění přišlo až později, když mi bylo 20. Tehdy jsem se zamiloval do desetileté dívky Klárky (příběh Petrovy první pedofilní lásky si můžete přečíst dnes od 12 hodin na Ženě-in).

Jak jste poznal Klárku?
V kostele v rámci aktivit, které tam děláme pro děti.

Vy jste praktikující věřící?
Ano.

Necítíte vaši orientaci jako rozpor s vírou?
Nevím, jaký rozpor máte na mysli. Mně se vždycky holčičky strašně líbily, takže mě ani nenapadlo, že bych jim měl nějak ubližovat - proč bych měl ubližovat tomu, kdo se mi líbí? Proč bych měl ničit tu krásu? A co se týče víry, ta mi pomohla v tom smyslu, že už od začátku, protože jsem v těch dívkách viděl vždycky obrovskou krásu, chápu pedofilii jako dar - krásu vidět tam, kde někdo jiný třeba nevidí nic.

Někoho milujete, přesto se musíte hlídat, abyste nepřekročil zákonné hranice…
A nejen ty zákonné hranice. I různá omezení jsou prostě nevyhnutelná. Nejde jen tak dítěti vyznat lásku a říct mu, že s ní chci prožít zbytek života. Stejně tak nemůžu každý den říkat, jak se mi líbí, jak je krásná a podobně.

Jaký je to pocit?
Občas je to bolestné, ale zas na druhou stranu člověk hledá různé možnosti, jak tu lásku dát v přiměřené formě najevo, a to je zase docela takové zábavné... nebo jak to říct. Prostě člověka to udržuje v kondici a přemýšlí, co dát k narozeninám, k svátku, nebo jak ji jinak potěšit. Ono je bolestné i to, že člověk nemůže o tom, co cítí, říct nikomu dalšímu. To je možná ještě horší.

Jak vaše vztahy končívají?
Většinou s přicházející pubertou dítě postupně ztrácí zájem, ten vztah se nutně musí proměnit do jiné formy, podobně jako se mění vztah rodiče k jeho dítěti. S Klárkou jsme stále poměrně dobří kamarádi, i když je už rok plnoletá a vzhledově se mi nelíbí, protože se až příliš maluje. Mně se všeobecně líbí přirozená krása. Po Klárce jsem se zamiloval do Alžbětky, která má teď 14 roků a pořád se mi velmi líbí, a pokud se nezačne malovat, tak se mi nejspíš i líbit bude.

Líčení vám vadí?
Vadí, a hodně. Jsou pedofilové, kterým to tolik nevadí, ale já mám nejraději přirozenou krásu. I dospělá holka se mi líbí, ale jenom v případě, že není namalovaná, a nebo jen tak, že to není poznat.

Jak vaše vztahy vnímá okolí?
Okolí bere všechno v pohodě. Nikdy jsem si nevšiml, že by se snad měla i nějaká fáma šířit nebo tak něco. U nás v kostele se vůbec dospělí s dětmi poměrně dost kamarádí...

Měl jste někdy sex s vrstevnicí či starší dívkou?!
Neměl jsem s vrstevnicí dosud ani žádný vážnější vztah, natož sex. Ale doufám, že i to jednou přijde. Navíc - já sex plánuji až v manželství, vzhledem k tomu, že jsem křesťan.

Neprožíváte abstinenci? Není těžší se kvůli ní ovládat?
V podstatě ideálem by bylo, kdyby některá z těch dívek, do kterých jsem se zamiloval, vyrostla a pak bychom se vzali... To by bylo skvělé a po tom bych toužil. U touhy to ale musí zůstat a můžu jen snít, protože samozřejmě záleží na té dotyčné, jestli mě bude jednou chtít, nebo ne. Ta pravděpodobnost je dost malá.

Vaše touha mě překvapuje. Když dítě vyroste, vytratí se prvky, jež vás na ní přitahují...
Nezmizí úplně. Taková Klárka se mi sice vzhledově nelíbí, ale hrozně mě přitahuje sexuálně. A to má poměrně větší prsa, než je průměr. 

A co ta abstinence?
Máme masturbaci, že, která snižuje aktuální sexuální chutě, takže ta to snad plnohodnotně řeší, aspoň u mě.

Mluvíte otevřeně o masturbaci. Dostává se vám do ruky pedofilní porno, nebo se jen inspirujete konkrétními představami o konkrétní dívce...?
V současné době je dětská pornografie - pojem pedofilní je zde poněkud zavádějící, protože lidé, které tato pornografie zajímá, nemusejí být pedofilové - zcela mimo zákon a já si při své profesi nemůžu dovolit ani jednu chybu v tomto směru, takže kdysi jsem samozřejmě nějakou dětskou pornografii viděl. A popravdě - většinou to není to všeobecně udávané brutální znásilňování dětí. V současné době se inspiruji povídkami, které jsou na internetu dostupné, samozřejmě představami a také normálním dospěláckým pornem. Mě vzruší i dospělé ženy, i když ne tolik, jako dívka dvanáctiletá, tedy ve věku, který je pro mě nejatraktivnější.

Řekl jste, že pedofilii chápete jako dar. Necítíte to spíš jako problém? Velice vás to omezuje v plnohodnotném prožívání citového života.
Nikdy jsem to v komplexním náhledu neviděl jako problém. Myslím si, že život požívám plnými doušky, a co se týče citového života, ten je někdy možná až příliš bohatý. Je samozřejmě pár věcí, které mi vadí, jako třeba to, že je nějak obtížnější nalézt starší, věkově přiměřenou partnerku, ale s tím se člověk prostě musí smířit, a ne se tím nějak extra trápit. Každá věc má svoje klady a zápory. S dětmi se opravdu cítím nejlépe a koneckonců, i proto jsem si zvolil povolání učitele a jsem neskonale rád, že se jim můžu denně věnovat.

Tvrdíte, že většina pedofilů se dokáže ovládnout? Nemluvím o zneužívání, ale třeba o sexuální snaze nebo přímo o oboustranně žádaném, i když nezákonném sexu jako takovém.
Myslím si, že většina pedofilů se dokáže ovládnout, zároveň si myslím, že pedofilie nemá vliv na schopnost ovládat se. Problémem nebývá pedofilie samotná, ale spíš to, že dotyčný se nedokáže udržet. Sexuolog Weiss udává, že až 90 procent zneužití dětí nepáchají pedofilové, ale lidé po sexuální stránce normální.

Kdo z vašeho okolí ví, že jste pedofil?
Z mého okolí ví o mé orientaci několik lidí - pár mých kamarádů ze studií, moje maminka, dvě maminky z kostela, kam chodím, u žádné po svěření nedošlo k tomu, že bych jejich děti nemohl navštěvovat, a ještě maminka dívky, do které jsem se naposledy zamiloval. Těch lidí je poměrně dost. Na druhou stranu existují pedofilové, kteří se za celý život nikomu nesvěří.

A jak to berou ti, kdo o tom ví? Hlavně vaše maminka...
Berou to dobře, pochopení vychází z toho, že mě před tím už měly možnost dobře poznat, většinou to naše vztahy ještě víc prohloubilo. S maminkou to není snadné. Která máma chce mít pedofilního syna? Asi žádná. Z toho vycházela i její reakce. Myslela si, že z toho vyrostu, že je to jenom nějaké dočasné, že se teprve hledám. Časem se její postoj začal měnit, dokonce mohla Klárka k nám domů přijet na prázdniny. A chápala, že chci být učitelem, že to může být i docela dobré východisko a možnost, jak být dětem přínosný a sublimovat (vybít či saturovat) tím sexuální pud ve společensky přínosných aktivitách. Je dnes v podstatě na mé straně, můžu s ní otevřeně mluvit o tom, do koho jsem zamilován. Cítím od maminky v poslední době velkou podporu.

Takže ještě v kostce. K rozhovoru jste svolil, protože tím chce napravit mínění o pedofilii.
 Pedofilie není synonymum pro pohlavní zneužívání dětí, ale něco poněkud odlišného. Encyklopedicky je pedofilie erotická preference dětí, nebo též erotická orientace na děti. V žádném směru to neznamená, že její nositel, tedy pedofil, dětem jakkoliv ubližuje.

Čtenářky se ptají...

Čičina: Gerontofila přitahujou staří lidé, nekrofila mrtvoly, zoofila zvířata, chěji s nima mít sex. Jak můžete myslet na děti jako na objekt vaší sexuální touhy a neplánovat s nimi i sex?
Dotazem jste vyjevila, jak sama chápete erotickou orientaci a jak skrze ni nahlížíte na druhé osoby. Myslíte si, že většina lidí, když myslí na objekt erotické touhy, tak chce s dotyčnou osobou mít sex? Nemůže třeba tu osobu chtít lépe poznat, chtít se s ní sblížit, poskytnout ochranu, pocit bezpečí, sdílení? A láska? Ta je vedlejším produktem? Já vždycky myslel, že dva lidé spolu chtějí prožít zbytek života ne proto, aby spolu mohli mít sex, ale proto, že se mají rádi.

Přišlo by mi divné, kdyby jedinou věcí, o kterou by muži nebo ženě šlo, byl sex s osobou, na kterou je jejich sexuální touha nastavena. To by to tady vypadalo! A mimochodem - mít rád znamená chtít pro druhého dobro. I když by mi třeba sexuální kontakt s holčičkou byl zřejmě mimořádně příjemný, přece vím, že jí být příjemný nemusí a že jí taky může pěkně ublížit. A to si uvědomují všichni pedofilové, se kterými jsem v kontaktu.

átéčko: Proč se nenecháte vykastrovat?
Ke kastraci není důvod, s ovládáním jsem nikdy problém neměl, a navíc zatím ještě stále plánuji mít manželku a rodinu - a tedy i vlastní děti. Kastrace je pro toho, kdo má s ovládáním problém a komu by mohlo snížení hladiny testosteronu pomoci dostat puzení na úroveň, kterou dokáže vůlí ovládnout.

Monina: Jak jste to prožíval, když jste to zjistil? Nenáviděl jste se? Nepořídil jste raději porno, než abyste vědomě ubližoval dětem?
Je to různé, mohu mluvit za sebe. Děti pro mě prostě jsou a byly nejkrásnější bytosti pod sluncem. Strach z odsouzení většinou nedovolí se svěřit rodičům a jiným lidem, ale já osobně jsem se svěřil postupně několika lidem, dokonce i mamince jedenáctileté dívky, do které jsem v současné době zamilovaný, a k žádné negativní změně ze strany té rodiny nedošlo.
Užívání dětské pornografie je mnohem menší zlo než zneužívat přímo reálné děti, ale v současné době je jakákoliv dětská pornografie, i kreslená nebo virtuální, při které není zneužito skutečné dítě, kriminalizována.

OlgaMarie: Jak s touhle úchylkou můžete žít? Vždyť víte, že můžete a ubližujete. Jak to sami řešíte dřív, než se dopustíte trestného činu?
Každý člověk může ublížit, tedy tato otázka je tak trochu nelogická, protože se nabízí stejná otázka pro všechny - jak mohou lidé žít s tím, že mohou svým jednáním někomu ublížit? A občas i ubližují. Zdá se, že s tímto všeobecným vědomím lze žít docela normálně. A co ta většina pedofilně orientovaných lidí, která se trestného činu nikdy nedopustí?

Nezapomeňte! Příběh Petrovy první pedofilní lásky si můžete přečíst dnes od 12 hodin na Ženě-in!

Vnímáte pedofilii stejně jako dosud, nebo Petrovo vysvětlení narovnalo váš názor?