Každý je lituje, ale ony jsou rády, že vedle sebe žádného muže nemají. Jaké mohou být důvody pro to, aby ženy z následujících příběhů žily raději bez partnera?
Anna (49): Měla jsem smůlu a nechci už riskovat
„Za svůj život jsem si v partnerství a manželství vytrpěla své. Z prvního manžela se vyklubal alkoholik, který časem nešel pro facku daleko. Po rozvodu jsem se nechala opět umluvit do svatby, ale také to nebyla šťastná volba. Měl milenky, kam se člověk podíval. A můj poslední partner? Líný povaleč, co se nechal vydržovat. Vydrželo nám to pouhé dva roky. Od té doby jsem nad chlapy zlomila hůl. Než se zase trápit s nějakým individuem, které přitahuju jako magnet, raději žiju sama. A musím říct, že to není vůbec špatné. Děti už jsou samostatné, a tak ve svém malém bytě uklízím jen po sobě. Mám mnohem víc času na své zájmy a nemusím se nikomu zpovídat, kam a s kým jdu. Mám pocit, že teprve teď žiju.“
Zdroj fotografií: www.shutterstock.com
Aneta (26): Mám milence, na zbytek si vystačím sama
„Je to tak pět let nazpět, co jsem hledala vážný vztah. Bez úspěchu. Pak se ale objevil Radim. Pohledný, úspěšný sympaťák, jakého jsem si vysnila. Jenže byl ženatý a já dostala na vybranou. Buď budu jeho tajnou milenkou s tím, že nemá v plánu se rozvádět, nebo od něho dám ruce pryč. Já to ale riskla a už to spolu táhneme čtyři roky. A víte, co jsem zjistila? Že víc vlastně ani nepotřebuju. Vídáme se dvakrát, třikrát do týdne a i po těch letech na sebe máme neustále chuť. Nekazí nám to žádné hádky o hlouposti, užíváme si jen toho hezkého. Na zbytek má manželku. A když chci do kina, za zábavou, nebo si popovídat, protože je mi smutno? Od toho jsou přece kamarádky, které mi stejně rozumí mnohem lépe, než kdejaký chlap.“
Karla (37): Nenašla jsem toho pravého, kompromis odmítám
„Já proti vztahu nikdy nebyla, ale přesto je mi lépe samotné. To proto, že se za celou tu dobu neobjevil chlap podle mých představ. A kategoricky odmítám žít s někým jen proto, abych se vdala a měla děti, i když mě do toho naši už léta tlačí. Dokonce mi i domlouvají nápadníky, tedy v podstatě každého svobodného muže v okolí. Vím ale moc dobře, jak takové pseudovztahy končí. To si říkám, že v porovnání s tím, mi vlastně vůbec nic nechybí. A tak se ve svých letech už pomalu smiřuji s myšlenkou, že zůstanu na ocet, jak mi prorokují rodiče.“
Sylva (34): Práce je pro mě tím nejdůležitějším
„Smysl svého života jsem našla v kariéře, kterou je mi málokterý muž ochoten tolerovat. Tím se už tak malý okruh možných partnerů ještě zužuje. Jako humanitární pracovnice jezdím po celém světě a pomáhám lidem v nouzi. Doma tak strávím minimum času. Ale na oplátku je to neuvěřitelně povznášející pocit, když někomu pomůžete a vidíte tu radost v jeho očích. A já se ho nemíním vzdát. Přijde mi to užitečnější, než skákat kolem jednoho chlapa, který si toho nakonec ani neváží.“
Pavla (41): Tajím, že mě muži nezajímají
„Navenek nemůžu najít toho pravého, ale ve skutečnosti po něm ani netoužím. Už v pubertě mi došlo, že jsem na holky, ale to je tabu. Nikdy jsem se s tím nikomu nesvěřila, tím spíš rodičům ne. Ti totiž homosexualitu tvrdě odsuzují a takto zaměřené lidi urážejí. Myslím si, že kdybych šla svému štěstí naproti a našla si přítelkyni, ztratila bych je. A to bych si nikdy neodpustila. S chlapem ale žít nedokážu, i když vím, že bych jim tím udělala radost. Proto je mi mnohem lépe samotné.“
Nový komentář
Komentáře
Eva_CZ — #35 tak o to větší štěstí
chanahd — #34jo - ale v dobe, kdy jsem uz nikoho nechtela a nehledala.
Eva_CZ — #33 Tak hlavně, že jste ho nakonec našla.
chanahd — #32 kdyz jsem byla mlada, ani bych o nej nezakopla. Vybirala jsem si grazly z jednoho pytle.
Eva_CZ — #13 Ten váš je ale bohužel světlá výjimka. Takových chlapů je málo.
gerda — #1 Tak kamarád rodičům prozradil, že je gay. Je to už skoro 20 let a ještě s ním nepromluvili. Prostě jsou takoví lidé. A jestli paní ví, že její rodiče jsou také takoví... A jestli jí to stojí za to...
peetrax — #24 A proč jsi zbyla Ty??? Nebudeš Ty náhodou taky divná? :-)
Rikina — #27 tenhle postoj ti normálně závidím.
To bych chtěla umět, ale jsem jiného založení, ke své škodě. 
Mám za sebou dvě manželství, každé skončilo z jiného důvodu. Ale vím jedno, žít sama bych nemohla. Prostě potřebuji to pohlazení, milé slovíčko, mít někoho vedle sebe. Zatím mám přítele, krátce, ale vím, že on naši společnou budoucnost plánuje. A mě to dělá moc dobře. I přes špatné zkušenosti věřím, že jsem našla toho pravého.
Když na světě je tolik báječných mužů všeho druhu, věku, vzhledu, zájmů... prostě davy chlapů - a měla bych si vybrat jen jednoho? Není to málo?
Vždyť by mě to po čase začalo mrzet, že jsem si tak zúžila možnosti. Jo, kdysi dávno, před více než 30 lety, jsem se vdala a slíbila choti svému lásku věrnou do skonání věků, a chtěla jsem to dodržet. On jistě také. Ale nějak nám to nevyšlo, to se občas stává. Jsme jenom lidi. 
Takže již mnoho let jsem volná jako ptáček jarabáček, a podruhé slibovat? Noo, jaký by takový muž musel být, aby zastínil ty všechny ostatní muže a i mého exmanžela, otce mých synů? Narodil se vůbec takový? Možná jo, ale asi jsme se nepotkali. Tu a tam mě nějaký pán okouzlí, některý víc a na delší čas, některý jen tak projde kolem 
a někdy je jich i víc najednou. Proč bych se měla omezovat jen na jediného, vždyť už ani nemám tolik času, nikdo nemládneme a jednou může přijít den, kdy mě bude více zajímat četba hodnotné literatury, než muži. Do té doby ovšem lze ještě nasbírat řádku zkušeností, ne? 
gerda — #25 věřím tomu,i proto raději nechci
SNÍŽEK — #23Vždycky budeš srovnávat.
Nejblíž mám asi k té sedmatřicetileté, i když jsem ještě o nějaký rok mladší. Ne v tom, že bych chtěla zůstat sama a že mi chlapi nechybí, naopak, ale v pohledu na muže a že kdybych měla být rozumově s někým, kdo taky "zbyl", budu radši sama. Fakt ale ti, co zbyli, jakože nezadaní, to mělo důvod. Buď nepracují nebo jen sedí v hospodě (nebo oboje), případně jsou natolik inteligentní anebo přechytralí, že se s nimi nedá ani mluvit. Další kapitola jsou ti, kteří mají zájem jen o povyražení, o takové by se porvaly leda tak kamarádky slečny Škaldové. Nemluvím schválně jen o svobodných, ale prostě o těch, co zůstali sami.
no i já jsem sama po smrti manžela a nemám odvahu si někoho hledat,i když mi chybí spřízněná duše.
Maria28 — #19 a co ženy? Taky některé přijdou z práce,sednou ke kávě,cigárku,PC,TV,.Nebo jezdí ožralý s kočárkem
Přeci nemůžeš házet všechny do jednoho pytle
Nebo snad chceš říc,že ženy jsou něco víc než muži? Že jsou všechny lepší než muži? Zrovna tak jsou některý špatný a některý jedničky,některý normální,.. Zřejmě si měla smůlu na muže.
Třeba můj táta byl prima,opravdu rodinný typ a zrovna tak můj chlap
neměnila bych a sama bych být nechtěla
. Ale kdo chce být sám,tak ať je
je to každého věc. Jen nemám ráda škatulkování.
Maria28 — #19Není každý takový. Máma třeba doma pečuje o mimino, táta vezme staršího sourozence a jde si s ním zahrát na plácek fotbal. Naštípe s ním dřevo. Opravuje s ním motor, jde s ním na letecký den a vysvětluje mu princip létání letadel... atd. Ať to převracíme jak chceme, muži jsou nezastupitelní a která si myslí, že zvládne všecko, je na velkém omylu. Ženská ze sebe chlapa neudělá a naopak. Model žena+muž je pořád ještě ten nejlepší.
Maria28 — #19
kdo? Kde?
gerda — #15Co to je mužský vzor? Dnes ten "muž" přijde z práce (pokud do nějaké chodí), sedne k PC a paří hry, svěřuje se na FB co měl k obědu, vymetá slevy v obchoďácích, užívá sexu u nezadané kolegyně, prohlíží bicepsy v posilovně....není o co stát.
kobližka — #17 Pardon - chtěla jsem napsat,že některé ženy si vybírají pořád stejný typ mužů jako třeba paní Věra Bluchová
Nutno si přiznat,že doba se prostě změnila,dneska žena už nepotřebuje vedle sebe muže - živitele,takže pravděpodobně i vztahy jsou jiné a stejně tak i představy o svém protějšku.A míra tolerance a možná i odpovědnosti.Mnohé ženy si stěžují,že žijí samy,že seznámit se s "normálním" mužem je téměř nemožné,ale na druhou strany právě tyto ženy si vybírají pořád jedny a ty samé problémové partnery.Jako například paní Anna...Pak jsou tu ženy,které upřednostňují kariéru,proč ne,je to jejich volba a vůbec,důvodů,proč ženy žijí samy,nebo chtějí žít samy,je mnoho.Tak ať si každý žije tak,jak se mu líbí a vyhovuje mu to.