Slovenský zpěvák Peter Nagy je nejen známým hudebníkem, ale věnuje se již deset let fotografování, a to převážně ženských aktů. Povídali jsme si nejen o této jeho zálibě, ale také o nové desce More piesni...

Nagy

Vzpomínáte na hity Kristýnka, Korálky od Natálky či Laska je tu s vami? Pod těmito songy je podepsaný slovenský zpěvák a kytarista Peter Nagy, který právě vydává nové album More piesni u Supraphonu. Povídali jsme si však nejen o něm, ale také o Peterově zálibě ve focení nahých žen...

Sešli jsme se v Supraphonu u příležitosti vydání vašeho nového alba More piesni, co na něm posluchači najdou?
Je to výběrovka, která mapuje dvacet sedm let mé tvorby. Je tam moře písniček. Ty, které mě udělaly známým, a lidé si je dodnes zpívají, a stejně tak ty, které mě tak trošku zobrazují za poslední roky. Je tam třeba píseň Rozhľadňa 25, která je trochu o nadhledu člověka, jemuž je už přes padesát. Další Žraloky pláčů vypráví zase o tom, že i muž dokáže být citlivý, jen o tom nerad mluví - což je trochu zvláštní. A je tam i bonus, ve kterém jsou slaďáky pro ženy. Je tam celkem 38 písní. Jestli je to Středozemní moře, nebo Atlantik, to už nechám na posluchačích.

Která písnička je v tom moři perlou, podle vás?
Uf - tohle je spíš otázka pro fanoušky, nebo pro hudební kritiky. Ale spokojený jsem s písní Žraloky pláčů, protože v současnosti už vím, co chci, a snažím se to vyjádřit nejlépe, jak umím. Tahle písnička mi přijde, že je také z duše zralého muže.

Zaujalo mě, že jste i fotograf. Fotíte hlavně ženské akty - jak jste se k tomu dostal?
Je to až směšně jednoduché, zkrátka jsem to chtěl dělat. Stejně jako s muzikou. Nemám hudební školu, noty jsem se učil sám ještě jako student gymnázia... strašně jsem to chtěl dělat.
Zajímavé je, že jsem časem dospěl k názoru, ke kterému asi dospěje každý, kdo to chce dělat pořádně. Totiž že s fotoaparátem je to stejné jako s kytarou: Nikdy nemůžete říct, že na ni umíte hrát úplně. Je to nekonečná variace překvapení, a to fotím už deset let. Právě v tomhle spočívá kouzlo umění.

Proč fotíte hlavně ženské akty?
Protože jsem chlap, kterému se líbí ženy (směje se). Proč ne, je to to nejkrásnější, co tu z přírody máme. Vždycky říkám, že jsem v podstatě krajinář, který fotil krajinky, a teď fotí Ukrajinky.

Snímky děláte většinou černobílé - barevná fotka vás neláká?
Ani moc ne. Barevná fotka je příliš blízko realitě. Snažím se fotit iluzi. Opět to srovnám s písní: Dobrá písnička by měla navodit dobrou náladu - ale stále je to iluze. Já fotím iluzi, příběh žen, o kterých máme jen iluzorní představy. Takové, o kterých může chlap snít. Proto moje fotky nemají jméno, nikdo neví, kdo je ta zobrazená žena... nejde o to, kdo na snímku je, ale jak je ta žena pěkná a co obrázek zachycuje.

Nagy

Jak dlouho to trvá, než vyfotíte fotku tak, jak si přejete? Dneska foťáky chrlí stovky záběrů za minutu...
To není můj případ. Dnes fotí skoro každý, rychle a zběsile. Já fotím čím dál méně, s konkrétními dámami, které se mi hlásí přes mé internetové stránky. Setkávám se s nimi, abych věděl, jak vypadají v reálu - většinou mi totiž posílají upravené fotky a já je potřebuji vidět neupravené, abych je dokázal přetvořit na iluzorní bytost s charismatem a gloriolou.
Fotím konkrétní nápady, které si zapisuji, a fotím s konkrétními ženami. Třeba jsem měl takový nápad nafotit nahou ženu, která krájí cibuli. Fotil jsem to se čtyřmi ženami, ale jen jedna u toho vypadala uvěřitelně.

Chtěl byste někdy fotit oblečené ženy?
To se už stalo. Fotil jsem České miss v roce 2007, ale od té doby to nedělám. Zdály se mi příliš oblečené.

Fotíte na kinofilm, nebo na digitál?
Začínal jsem na klasice, ale teď už fotím na digitál.

NagyUpravujete snímky v počítači?
Některé ženy mě nemají rády za to, že fotky neupravuji do takové míry, jako jsou třeba na obálkách módních časopisů. V reklamách a na titulkách módních magazínů ale ženy vypadají, jako by byly z umělé hmoty. Myslím, že na ženě (ale i na chlapovi, na každém člověku) jsou pěkné chyby na kráse. To činí člověka originálním. Nevím, jak to vysvětlit, ale líbí se mi na ženách i vrásky, znamínka... jediné, co vyžaduji, je symetrie postavy. Nemusí být vysoká ani prsatá, ale rád fotím to, čemu říkám „Pánembohem původně zamýšlené“. Stejně jako Michellangelo, když kreslil svoje modely.

Proč?
Hodně lidí, nejen chlapů, ale i žen, zanedbává svůj zevnějšek. Nikdo nemůže očekávat, že ostatní z toho budou nadšení.

Co kreslení nebo malování, to vás neláká?
Kdysi jsem kreslil, a dokonce jsem chtěl jít na umělecko-průmyslovou školu, zůstalo to ve mně dodnes, třeba byt si zařizuji hodně nekonvenčně, mám rád loftové byty a lidi, kteří pracují s designem - třeba Philippe Starcka.
Na gymplu jsem měl spolužáka výtvarníka, který mě k tomu přivedl a dodnes se tím živí. Studoval jsem si sám dějiny umění, dělal pokusy, ale zjistil jsem, že na to nemám talent. Přesto mám rád výtvarné umění, fotografy, kteří mají výtvarné vidění... nejste tedy daleko od pravdy, lákalo mě to odmalička, ale člověk nemůže dělat všechno. A musí si uvědomit, že jsou věci, na které nemá talent.

NagyKde berete inspiraci při sestavování kompozice záběru?
Něco si vysním a snažím se to nafotit. Je to problém, protože ne vždy na to máte člověka a ne vždy na to máte prostředí. Hodně děvčat, které se mi hlásí, si představují, že budou mít za hodinu hotové snímky: Trochu jako rentgen - nadýchnout, nedýchat a za pět minut máte snímky na chodbě. Tak to ne - to nejde! Někdy je potřeba se o tu fotografii víc snažit. Ne vždy to vyjde tak, jak si to představuji, a ne vždy tak, jak si to představuje dotyčná dáma.
Je potřeba mít stále s sebou foťák a pokoušet se o dobrou fotku. Jsem také přesvědčený, že fotograf je ne ten, kdo zmáčkne spoušť, ale ten, kdo snímek vymyslí.

Kdybych si chtěl vaší fotku koupit, kolik by mě stála? Prodáváte?
Jen když na tom někdo hodně trvá. Ale mě fotografie neživí.

Takže kdyby vás oslovil třeba Respekt, nebo jiný respektovaný časopis, že by chtěl od vás fotku na obálku, tak jim ji neprodáte...
Dovedu si představit, že bych jim poskytl fotku zadarmo, pokud by to sloužilo k propagaci mého focení, neměl bych s tím problém. Teď mi vyjde titulka v časopise Československá fotografie. Také jsem jim ji dal zadarmo. Dělám to běžně. Jak říkám, fotografiemi se neživím. Uměleckou fotkou se živit nedá, tam jsou tak velké náklady a malá návratnost, že to prostě nejde. Jsem muzikant a živím se velmi dobře hudbou.
NagySamozřejmě jsem si na začátku myslel, že mi to bude hodně vynášet a vynášelo by, kdybych fotil komerční snímky: reklamy, možná večírky... ale to je těžká práce. Obdivuji fotografy (a mám takové kamarády) kteří to dělají. Já bych to dělat nemohl. Fotím, protože mě to baví.

Co byste vzkázal našim čtenářkám?
Máme vás rádi, my muži. A k těm fotkám - nedělejte si těžkou hlavu, jak vypadají ženy v módních magazínech. Je to hra, jak utrápit čtenářky. Hodně z toho je upravované. Je to stávající trend. Ve skutečnosti žádná žena není tak pěkná jako na těch fotografiích. Zajímavé je přijít na casting, kde vyžadují, aby přišly modelky nenalíčené, aby zjistili, co s nimi mohou udělat. Tam by hodně žen nabralo zpět své sebevědomí. Některé modelky vypadají každodenně a některé dokonce hrozně.

Čtěte naše rozhovory...

Reklama