Udržet si blízkost, chuť jeden na druhého a pocit, že se cítíme dobře, je celoživotní práce. Zatímco pro jednu je odvahou říct si o maličkost, jiná bez mrknutí oka zkouší věci, nad kterými by se její kamarádky možná jen nevěřícně pousmály. A přesto platí staré známé, každému, co jeho jest, pokud jsou oba naladění na stejnou vlnu, je pole možností překvapivě široké.
Jana (32): Když jsem se přestala bát mluvit nahlas
Pro Janu nebylo největší odvahou samotné zkoušení nových věcí, ale okamžik, kdy se rozhodla svému partnerovi otevřeně říct, po čem vlastně v sexu touží. Dlouho měla pocit, že by si mohla říkat moc, že by ho mohla zaskočit nebo dokonce zklamat. „Nakonec jsem zjistila, že mnohem odvážnější než cokoliv jiného bylo přiznat si, že i já mám fantazii a že o ní chci mluvit. Zkusili jsme hru na role, která byla úplně mimo naši dosavadní rutinu. Byla jsem nervózní jak před zkouškou, ale ten pocit, že mě partner bere vážně a chce se mi přizpůsobit, byl silnější než stud.“
Petra (41): Trochu adrenalinu a jeden večer, na který se nezapomíná
Petra říká, že se celý život považovala spíš za klidný typ. O to víc ji překvapilo, že ji nakonec nejvíc lákalo vykročit z bezpečného soukromí domova.
„Skončili jsme spolu na našem balkoně uprostřed panelového domu. Byla tma, ale zároveň jsme si oba uvědomovali, že v protějších oknech se pořád svítí a že nás teoreticky mohl někdo zahlédnout. Právě to napětí a vědomí, že děláme něco, co normálně patří jen za zavřené dveře ložnice, bylo pro mě úplně nové. Nešlo o to se předvádět, ale o sdílený adrenalin a pocit, že si navzájem stoprocentně věříme. Měli jsme domluvené hranice a věděli jsme, že kdykoli můžeme přestat, a paradoxně právě to ze mě udělalo tu odvážnější verzi sebe sama, kterou jsem do té doby vůbec neznala.“
Lucie (28): Když do vztahu vstoupily pomůcky i humor
Lucie patří k těm ženám, které se nebojí zkoušet novinky, ale vždycky s lehkostí a nadhledem. „Jednou jsme si domů přinesli malou hračku na dálkové ovládání a udělali si z toho spíš zábavnou. Smáli jsme se, občas něco nefungovalo, jak mělo, a přesto to byl jeden z nejintimnějších večerů, jaké si pamatuju. Pro mě bylo odvážné hlavně to, že jsem se přestala snažit být dokonalá a dovolila si být trochu trapná.“
Markéta (37): Sdílená fantazie ve třech
Markéta dlouho přemýšlela, jestli má vůbec smysl některé představy realizovat. Přiznává, že se bála hlavně toho, co touha po trojce udělá s jejím vztahem. „Nakonec jsme se shodli, že to zkusíme jednou, s jasnými hranicemi a bez tlaku na opakování. Bylo pro mě důležité, že jsme o všem mluvili dopředu, o žárlivosti, o nejistotě, o tom, co je pro koho nepřijatelné. Nebyla to zkušenost, kterou bych potřebovala opakovat, ale nelituju. Ujistila mě, že naše partnerství stojí na mnohem pevnějších základech, než jsem si myslela.“
Eva (45): Když se odvaha míchá s pokorou
Eva se dnes usmívá nad tím, jak moc chtěla v určitém období stihnout všechno. „Zkoušeli jsme kdeco, od her s převahou rolí přes drobné scénáře, kdy jeden z nás určoval tempo, až po experimenty, které by pro moje kamarádky byly asi už hodně za hranou. Něco mi sedlo, něco vůbec. Postupně jsem ale zjistila, že největší odvaha je umět si říct, tohle už vlastně nepotřebuju. Dneska hlasuju pro jednoduchost, blízkost a klid. A vůbec to neznamená, že by to mezi námi vyhaslo.“
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář
Komentáře
Bylo to hezké, když jsme měli starost jen o to šukání!
To je tak odvážný, jako jít po přechodu na červenou...Kdo to zase psal???
Nejodvážnější bylo vyměnit lustr. Abychom třeba nevyhořeli nebo na nás v noci nespadl. Bohužel teď zavazí ve sklepě, muž není schopný ho vyhodit.