Zdroj foto: Shutterstock
1. Školka je fajn
Nikdy o školce nemluvte negativně, natož abyste jí dítě strašila. Naopak vyzdvihněte, co všechno se tam naučí, jak si pohraje s novými kamarády i hračkami. Řekněte, jak mu závidíte, že do školky může chodit, protože dospěláci tam nesmí. Stejně jako případný mladší sourozenec, který si na to privilegium ještě musí počkat.
2. Chápejte a vysvětlujte
Nebagatelizujte jeho smutek. Řekněte mu, že ho chápete. Zároveň ale vysvětlete, proč je důležité, aby do školky chodil. Ovšem tak, aby nezbytnost docházky nevnímal negativně. Rozhodně neargumentujte třeba tím, že potřebujete mít čas na mladšího sourozence, nebo si chcete odpočinout. Raději řekněte, že byste ráda, aby se ve školce něco nového naučil a pak vám to předvedl. Nebo mu vysvětlete, že potřebujete vydělávat peníze, abyste mu mohla koupit například vysněnou hračku.
3. Vůně domova
Dětem při stesku po rodičích někdy pomáhá, když se ve třídě mohou podívat alespoň na vaši fotografii. Nebo se přitulit k oblíbenému plyšákovi.
4. Pravidelný režim
Odborníci se shodují, že je při navykání na školku zásadní pravidelnost. Dítě by mělo od začátku docházet každý den, bez výjimky. Nečekejte ale, že zvykne po týdnu. Zvláště malým dětem do tří let to podle zkušeností učitelek někdy trvá i měsíc. „Teprve na konci prvního měsíce by dítě ve věku do tří let mělo vydržet v klidu do oběda i se spaním a mělo by se rychle utišit po odchodu rodiče,“ říká Anna Dostálová, ředitelka jeslí a školky Pididomek. Zároveň upozorňuje, že když se pobyt v zařízení smrskne do jednoho či dvou dní v týdnu, může se přivykání protáhnout třeba i na půl roku.
5. Správné loučení
Sice poslední, ale veledůležitý bod, ve kterém rodiče často chybují. Loučení by mělo být krátké. Dítě obejměte, dejte mu pusu a ujistěte ho, že ho máte rádi a po obědě či spaní si pro ně vrátíte. Svůj slib vždy dodržte, aby k vám neztratilo důvěru. Pak už ho předejte učitelce a odejděte. A to i v případě, že pláče a volá vás zpět. Vracet se a proces loučení prodlužovat považují odborníci za velkou chybu.
„Chcete pomoci dítěti, ale nevědomky mu škodíte. Z toho důvodu po vás učitelky chtějí, abyste předali dítě v šatně včas, co nejrychleji a nechodili s ním do třídy. Potřebují prostor na ztišení dítěte, což se opravdu podaří. Pokud ne, bývají s vámi domluveny, že se ozvou, aby vás informovaly. Jako provozovatelé školky a jeslí nemáme zájem dítě zlomit, chceme v něm strach odbourávat postupně po malých dávkách, dát mu potřebný pocit jistoty a bezpečí,“ vysvětluje Anna Dostálová.
Špatně je také úplný opak, tedy odcházet potají, bez rozloučení.
I když to nebude snadné, snažte se své emoce udržet na uzdě a nedejte na sobě znát nervozitu a pochybnosti. Ty pak snadno přenesete na dítě. Plakat můžete až venku, kde vás potomek nevidí.
Zdroj informací: Senohrabské sovičky, Montessori training, Pididomek
Nový komentář
Komentáře
Moje dcery šly do školky v pohodě a těšily se, ale je pravda že šly až ve 4 letech. Dřív jsem neměla potřebu je tam dávat, až když samy projevily zájem. Čím je dítě menší, tím je to těžší to je jasné. U mrňat je každý měsíc znát. Synovi jsou 3,5 je přijatý a platíme mu místo, ale taky nastoupí déle (tam zas hrají roli bohužel zdravotní problémy). Máme čas do dubna, to mu budou taky 4, pak končí rodičák a budu muset někam do práce zatím na zkrácený.