5b0d3b3857aa2obrazek.png
Dáša (47): Nepomůže asi ani dvoumetrová zeď
Naše sousedka chová rotvajlery. Já tedy proti psům nic nemám, ale tohle už překračuje všechny meze. Má jich šest, ale ani jeden z nich není vychovaný. Rvou se mezi sebou a neustále na něco štěkají. Třeba i na nás, jakmile vyjdeme na zahrádku. A to nás přitom už musí znát! Nedovedete si představit, jak je to otravné. Raději tam ani nechodíme. Už dokonce plánujeme udělat nějaký pořádný plot. Ten sousedčin je víc než chatrný, takže je pobyt venku k tomu všemu ještě o strach. Jenže ani dvoumetrová zeď ty bestie nepřehluší a neodstraní ten děsný zápach výkalů, které jejich panička uklízí velmi zřídka. Na ni i na její zvířecí mazlíčky máme už slušnou averzi!

„Nic sousedy tak nerozděluje, jako blízkost.“ Leonid Nikolajevič Andrejev

Petra (32): Žije si svým nočním životem
Když má bytovka skřivanů za sousedku sovu, nemůže to nikdy dělat dobrotu. Já to bohužel můžu potvrdit z vlastní zkušenosti. Jakmile totiž jdeme kolem desáté, jedenácté všichni spát, osmdesátiletá sousedka z bytu nad námi má nejvíc elánu. Běžně luxuje, pere, vaří, prostě dělá všechny aktivity, co my ostatní přes den. No a jak je všude okolo ticho, je slyšet i to, co by normálně nebylo. A než se unaví a jde si lehnout, trvá to hodiny a hodiny. Usíná kolem třetí ráno. Nemusím vám vysvětlovat, jak to vím, já, člověk s lehkým spaním! Už jsme jí zkoušeli domlouvat, ale bylo to prd platné. Hrozně se vždy diví a dušuje, že se snaží být tichá jako myšička. A taky slibuje, že si příště dá větší pozor. Jenže skutek utek a my spíme se špunty v uších. Jen pak často přeslechneme budíka.

Žaneta (29): Jsme v domě za vyvrhele
Možná mě taky odsoudíte, ale já mám spíš opačný problém. To já jsem totiž ta, která dělá hluk a rozbroje u nás v domě. Respektive moje čtyři děti. Ostatním rodičům jistě nemusím vysvětlovat, že s jejich hlučností toho příliš nenadělám. Zkrátka si hrají, jsou velmi živé. Nebudu za nimi přece stát a okřikovat je, nedělala bych nic jiného! Problém je ale v tom, že mými sousedy jsou bezdětní lidé, kteří tohle nechápou. Neustále nám mlátí na strop, dupou na podlahu, chodí si stěžovat, posílají majiteli udání. Koukají na nás skrz prsty, nezdraví. Připadám si tu jako vyvrhel! Z celého srdce jim přeji, aby jednou byly jejich děti také akční a sousedi protivní!

„I dobrá hudba mě rozčilí, přichází-li od sousedů.“ Valeriu Butulescu

Eliška (41): Máme podělaný balkon
Jestli si myslíte, že mít byt s balkonem je výhra, pak by vás naši sousedé z tohoto omylu brzy vyléčili. Ti, co bydlí nad námi, jsou totiž skutečně výhra v loterii! Jsou oba silní kuřáci, takže máme na balkoně věčně popel z cigaret a vajgly, o neustálém čichání kouře ani nemluvě. Kolikrát jsme si u nich byli stěžovat, ale oni tvrdí, že to není od nich, prý venku nekouří… A aby toho nebylo málo, paní ještě začala na balkoně krmit holuby! Dovedete si jistě představit, jak je od nich všechno zadělané. Stěžují si i ostatní partaje, ale s těmi lidmi není rozumná řeč.

Jana (37): Občas raději odjedeme k rodičům
Víte, jak se říká, že člověk něco zakřikne? Tak přesně to nastalo s našimi sousedy. Měli jsme totiž milionové! Jenže pak se odstěhovali do města a jejich dům koupila děsná famílie. Je jich jako psů a řekla bych, že musí mít italské předky, protože Itálie, jak se říká, je u nich na denním pořádku. Neustále se hádají, a jak sprostě! Už nevím, kam ukrývat naše děti z doslechu. Když se nehádají, stejně na sebe děsně křičí a hrozně se titulují. A co teprve když pořádají mejdan! To se sejdou ještě jejich přátelé podobného ražení, takže rovnou odjíždíme okamžitě k našim. Nedovedete si představit ten řev! Navíc mají na zahradě skladiště všeho možného – od vraků aut až po pouťové atrakce. Jenže něco jim vytknout je absolutně nemožné. Máme z nich totiž strach, už nám párkrát nevybíravě vyhrožovali. Jak jednají mezi sebou, tak jednají i s ostatními. Tak raději tiše trpíme. A aby bylo jasno, nejsme žádní rasisti, jde o bílou rodinu!

„Sousede, nemohl bych si na chvíli půjčit váš přehrávač?”
„Copak, chcete si poslechnout hudbu?”
„Ne, ale rád bych šel spát.”

Čtěte také:

Uložit

Reklama