Přečtěte si příběh Soni, která se ocitla v začarovaném kruhu. Už je pět let po rozvodu, a stále musí sdílet společnou domácnost s exmanželem, který nechce opustit byt, i když má kam jít. Dělá jí naschvály a nechce přistoupit na dohodu, kterou mu nabídla.
Soňa a Petr. On architekt, ona dětská lékařka. Dlouho to bylo hezké manželství dvou vzdělaných a sympatických lidí. Mají spolu dvě děti. Starší dceru, mladšího syna. Koupili si byt na hypotéku, kterou splatili teprve nedávno.
Po čase to začalo ve vztahu haprovat. Petr začal využívat Soniny služby v nemocnici a našel si milenku. Když se to provalilo, dala mu Soňa ještě šanci. Přece jenom, nechtěla kvůli jednomu „zakopnutí „ bořit manželství. Brala ohled na děti.
Chvíli sekal dobrotu, nebo mimomanželské vztahy lépe tajil, ale nepoučil se. Časem přestal být obezřetný a provalila se další nevěra. To už Soně došla trpělivost a podala žádost o rozvod.
Manželství rozvedli, děti soud svěřil matce, ale majetkové poměry se dosud nevyřešily. Pět let se přetahují o byt, ve kterém dosud žijí společně. Petr bydlí v pokoji se synem, Soňa v druhém pokoji s dcerou. Není to nic příjemného, když uvážíme, že Petr klidně „vybílí“ lednici, aniž do ní něco přidá, nepřispívá na domácnost, a na děti jen to nejnutnější. Pro Soňu je situace nesnesitelná, ale stojí si na svém a nechce Petrovi ustoupit.
Proč také? Stará se o děti, které stále studují a myslí si, že na byt má větší morální právo. Ona manželství nerozbila. Petr se zaťal, že byt neopustí, když do něj investoval tolik peněz. Navrhuje byt prodat a peníze si rozdělit.
Jenomže o tom nechce Soňa ani slyšet, protože by neměla kam jít. Za půlku utržených peněz si byt v osobním vlastnictví nekoupí a proč by měla brát dětem domov, když ten, kdo se má kam odstěhovat, je Petr? Jeho matka má malý byt, který pronajímá.
Pokud by se odstěhoval, je mu Soňa ochotná jeho podíl splácet. To Petr považuje za nepřijatelné, a dává si podmínku. Buď peníze najednou, nebo se z bytu nehne.
Jsme zvědavá, komu dřív rupnou nervy.
Čtěte také:
Rozvod po třiceti letech. Má to ještě smysl?
Máma podala žádost rozvod a táta to nevěděl
Nový komentář
Komentáře
nechápem päť rokov bývať spolu a byť rozvedení? Teda kto u koho býva? veru chúdence deti
Každý rozchod bolí a když se protahuje, je to ještě horší.
v.poho — #44 Jo jasně, to máš rozhodně pravdu. SOuhlasím. Jen mi je prostě líto těch dětí no.
Eva_Fl — #57 souhlas
Zajímavé, jak si lidi, co se milovali dokážou najednou dělat takové naschvály. Otázkou je, jestli u něj nebyly příznaky už dřív, třeba před svatbou.
tak si rychle někoho najít a zdrhnout
Ty zensky to vyhovuje, jinak by davno vyresila. Placame tady nesmysly.
Tohle je fakt těžká situace. Těžko soudit, ale podle mne by měl být manžel ohleduplný aspoň k dětem a opustit bojiště. Ale kdo ví, jak to opravdu všechno je.
Rikina — #20 Rozumný přístup,ale myslím, že hodně vyjímečný.Podle toho, co vidím po okolí jsi fakt nad věcí a to se cení
no hrůza
Kdysi jsem po rozvodu řešila také problém bydlení s exmanželem,který se krátce po rozvodu znovu oženil,ovšem bydlení v bytě.který připadl po rozvodu mně,se nechtěl vzdát.Byt navštěvoval především v mé nepřítomnosti,odnášel různé věci apod.Všude argumentoval tím,že tam má stále trvalé bydliště.Nakonec soud na něj udělal bububu a uznal,že by měl mít zřejmě bydliště u své nové manželky.
Asi to nebude k nepřežití, jinak by situaci už dávno vyřešili. A ať netvrdí, že se to vyřešit nedá. Mám dojem, že to oběma vyhovuje.
ToraToraTora — #41
automaticky
datura — #46 No, podle toho, co je psáno v článku, to moc chytrá ženská nebude. To, že je lékařka, přece automatucky neznamená, že má patent na rozum.
datura — #46 Nemusí, když to řešit nechtějí, je to jejich věc. Nikdo jim to nařídit nemůže.
...také jsem nějaký čas po rozvodu bydlela s ex a procházka růžovou zahradou to opravdu nebyla
Já myslela, že majetkové poměry musí být vyřešeny do tří let, těch pět, co se to táhne mě překvapuje , na to že je to lékařka, čili chytrá ženská,tak si asi moc poradit neumí.
Žila jsem tak něco přes rok a byla to pakárna. Nechápu, že už 5 let nic neřeší. Jak už je psáno, kdyby si na polovinu bytu vzala hypotéku, už by měla část splacenou. Jako lékařka si ji může dovolit.
Krtina86 — #43 Mně přijde, že on s ní komunikuje. Navrhuje konstruktivní řešení.
Ale ona se zasekla a vidí jen jedno: jí zůstane byt a bude mu jeho půlku pomalinku splácet. Pro něj řešení taky našla: půjde k mamince a maminka se o něj ve svém bytě, který (podle ní) nepotřebuje, postará.
No jako já se mu nedivím, že s tím nesouhlasí.
Vydělával po dobu manželství stejně jako ona, tak proč by měl být teď někomu jako nějaký chudák na obtíž?
Děvše mi přijde pěkně vykutálené. Jen ať si chlapec přilepší z ledničky. Já mu to celkem přeju.