Tématem vykládání karet, kartářkami a různými druhy karet jsme se na stránkách Ženy-in zabývali již mnohokrát. Jedním z druhů karet, o kterých slýcháme v této souvislosti čím dál častěji, jsou karty Lenormand. Tento karetní výklad vytvořila koncem 18. století Marie Anna Lenormand, proslulá pařížská profesionální věštkyně a vědma.
Výklad Lenormand je velmi komplexní a poskytuje nečekaná řešení. Nabízí výhledy do budoucna, ale zabývá se i minulostí a stávající skutečností tazatele. Hledá souvislosti s předcházejícími událostmi a spojuje je s důsledky, které z nich vyplývají…
Kdo však byla ona tajemná, mnoha pověstmi opředená žena, jejíž karty se používají dodnes? Jisté je, že vedla velmi pozoruhodný a pohnutý život. I doba byla taková, bouřlivá, nebezpečná, ale velmi významná.
Marie Anna byla dcerou francouzského soukeníka a narodila se v roce 1772, jako malá holčička vstoupila do kláštera Benediktýnských paní, kde se její talent k věcem nadpřirozeným naplno projevil. Dokumenty zaznamenávají skutečnost, kdy ve věku pouhých sedmi let věštila osud sestrám, a když byla abatyše kláštera sesazena, malá Marie s jistotou oznámila jméno jejího nástupce. Její proroctví se bezezbytku potvrdilo. Její další cesta vedla do města, kde pracovala jako krejčovská učednice a zároveň začala vykládat karty všem ve svém okolí, a tím si opět získala další proslulost. V tomto dospívajícím věku již byla Marie Anna velmi půvabná (téměř) žena, která si byla svých předností vědoma, a proto se vydala přímo do Paříže, kam se dostala na konci 80. let. Zpočátku pracovala jako prodavačka, ale i tam začala se svým karetním nadáním… Nemohlo být jinak, než že si jí všiml krásný šlechtic…
V roce 1793 za vlády revolucionářů však byl Mariin šlechtic zatčen a ona uprchla, osud jí však přivedl do cesty paní Gilbertovou, další kartářku, která měla milostný poměr s jistým Flammermontem, pekařským synkem. Mezi těmito třemi pak vzniklo téměř obchodní spojení, které ovšem netrvalo dlouho. Marie Anna byla nadmíru šikovná a bystrá, navíc nabyla dojmu, že je nadaná víc než její společníci a začala „podnikat“ na vlastní triko. Zřídila si sice pracovnu veřejné písařky, ovšem co se zde dělo opravdu, to si můžeme jen domýšlet. V tomto čase již velice známá Marie Anna znala všechny, kteří v Paříži něco znamenali, od revolucionářské smetánky po skupinky novozbohatlíků, kteří se točili kolem nastupující moci. Své služby poskytovala takovým esům své doby, jako byl malíř David, Robespierre, Saint-Just, Marat, Tallien, Talma… A mnoho dalších i s jejich manželkami a družkami.
Opravdovou prosperitu a štěstí však Marie Anna poznala, když se přidala k Josefině Tascher de la Pagerie, komtese de Beauharnais. Ta se bez jejího talentu nakonec nebyla schopná obejít a radila se s ní v podstatě o všem. Marie Anna měla skvělý instinkt, byla lstivá a ke svým cílům dokázala využít naprosto cokoliv, tedy i informace z ložnice či zpoza svého spiritistického stolku. Byla schopná užívat veškeré techniky věštění a v případě potřeby uměla vytvořit i nové. :-) Osvojila si metody pana Alliettiho, studovala staré čarodějnické knihy, obírala se Bontempsovou a slečnou Cruzolsovou, mistrně zacházela s kartami, uměla číst z ruky nebo z kávové sedliny, studovala roztavené olovo, věštila z rtuti, vaječných bílků vhozených do čisté vody, rozbitých zrcadel, krystalů nebo z popela. A dost možná ještě pracovala s mnoha dalšími technikami.
Život slavné vědmy a kartářky, která dozajista ovlivnila život mnoha významných lidí své doby, byl plný intrik, byla oslavována i vězněna, milovaná i nenáviděná, krom již zmíněných osobností věštila i samotnému Napoleonovi a jeho Josefině. Paktovala se s policejním ministrem a roku 1818 byla v Belgii obviněna z šejdířství. Cesta plná vzestupů a pádů… I přes různá obvinění byla v pozdějším věku uznávána jako největší věštkyně všech dob. Působila pak ve Vídni, Ženevě, Petěrburku a Benátkách. Podle jejích vlastních sebejistých plánů si sama předpověděla životní pouť až do 124 let. Ale někdo tam nahoře se zřejmě pousmál a rozhodl jinak.
Marie Anna Lenormand zemřela roku 1843, podle jejich současníku velice jednoduše ve věku 71 let, na stáří byla oddána zbožnému životu, zřekla se všech svých magických praktik a uznala bláhovost své práce. Zůstalo však po ní rozsáhlé dílo, její pohádkové jmění pak zdědil jeden synovec, důstojník africké armády.
V jejím případě mě napadá, že se tak logicky uzavřel kruh, který začal službou bohu v klášteře a vyhasl ve stejném místě, ovšem cesta po jeho kružnici musela být skutečným dobrodružstvím, zakončeným pochopením a smířením se světem a sebou samým. :-)
Zdroj fotografií: wikipedia.org
Nový komentář
Komentáře
měla talent
gerda — #1 čtete mi myšlenky
Nádherně napsané
jako vždy výborné čtení
opět zajímavý článek
Zajímavý životopis! Hodil by se jako předloha k romantickému filmu a možná by trumfl Angeliku