Foto: Shutterstock
S příchodem jara se mnoho pokojových rostlin probouzí k aktivnějšímu růstu, a právě tehdy lidé začínají řešit, čím je podpořit. Na sociálních sítích se často objevuje jednoduchý tip: namočte slupku od banánu do vody a tímto domácím hnojivem pak zalévejte orchideje, toulitky, zelenec i tchynin jazyk. Zní to levně, ekologicky a lákavě? Jenže realita je o něco složitější. Odbornější zahradnické zdroje se shodují, že jaro je opravdu vhodná doba na obnovení přihnojování pokojovek, ale u banánové vody je na místě spíš opatrnost než slepá důvěra.
Důvod, proč se o banánové vodě tolik mluví, je jednoduchý. Banány obsahují draslík a menší množství dalších živin, takže vznikl dojem, že po vyluhování slupek ve vodě dostanou rostliny přírodní výživu téměř zadarmo. Draslík je pro rostliny důležitý, protože souvisí s celkovou vitalitou, hospodařením s vodou i podporou kvetení. Problém ale je, že u doma vyrobené banánové vody nikdo přesně neví, kolik živin se do ní skutečně uvolní, v jaké koncentraci a zda je tento koktejl pro rostlinu vůbec vyvážený. Právě na to upozorňují někteří experti. Banánová voda sice může nějaké živiny obsahovat, ale není spolehlivou náhradou plnohodnotného, vyváženého hnojiva.
„Existuje předpoklad, že živiny, jako je draslík, se ze slupky jednoduše vyplaví do vody, ale k tomu musí dojít k rozkladu,“ vysvětluje pro Good Housekeeping zahradník Justin Hancock z Costa Farms a dodává, že většina domácích receptů na banánovou vodu vyžaduje dobu namáčení, která je příliš krátká: „Jen proto, že se draslík v banánu nachází, neznamená to, že je ve formě, kterou rostliny dokážou přijmout,“ říká. To znamená, že minimální množství draslíku v banánové vodě není pro rostliny využitelné stejným způsobem jako draslík ze skutečného hnojiva.
„Pokud smícháte banánové slupky s vodou a počkáte několik dní, uvolní se jen velmi málo živin, protože rozklad mikroorganismů nějakou dobu trvá,“ souhlasí také Luke Gatiboni, specialista na půdní úrodnost a docent na North Carolina State University, který toto téma rozebírá na webu Marthy Stweart.
Foto: Shutterstock
Banánová voda tedy nemusí být automaticky katastrofa, ale ani zázračný elixír, jak se někdy prezentuje. U pokojovek je navíc problém v tom, že žijí v omezeném prostoru květináče. Tam se mnohem rychleji projeví přemokření, rozklad organických zbytků nebo přemnožení škůdců. Odborníci proto častěji doporučují banánové slupky kompostovat, než je louhovat a nalévat přímo k pokojovým rostlinám. Rizikem je i to, že sladší organické zbytky mohou podporovat vznik plísní nebo lákat škůdce, zvlášť pokud se to s dávkováním přežene. U pokojových rostlin je přitom přemokření a zahnívání kořenů jedním z nejčastějších důvodů, proč začnou chřadnout.
Na druhou stranu samotná myšlenka, že se na jaře má péče o pokojovky změnit, je správná. Iowa State University upozorňuje, že většina pokojových rostlin přes zimu odpočívá nebo roste pomaleji a s delšími dny v březnu a dubnu, případně při objevení nového růstu, je vhodné začít znovu s přihnojováním. Podobně i další zahradnické zdroje doporučují hnojit hlavně v hlavní růstové sezoně, ne bezhlavě celý rok. To je důležité zejména u rostlin, jako jsou zelenec nebo toulitka, které v období aktivního růstu využijí živiny mnohem lépe než v zimě.
A jak je to u jednotlivých oblíbených pokojovek?
Tchynin jazyk patří mezi nejodolnější druhy. Jde o suchomilnou, nenáročnou pokojovku, která snese i trochu zanedbání. Zalévat by se měla až ve chvíli, kdy substrát začíná vysychat, a přehnaná péče jí spíš škodí. Zelenec naopak obvykle nepotřebuje mnoho hnojiva a stačí ho během hlavní růstové sezony přikrmovat vyváženým tekutým hnojivem zhruba ob měsíc. Toulitka ocení pravidelnější, ale stále umírněné přihnojování v sezoně, protože tím lze podpořit tvorbu listů i květů. A u orchidejí se doporučuje spíše speciální hnojivo pro orchideje nebo velmi střídmé, cílené přihnojování než experimenty s nevyváženými domácími směsmi.
Právě orchideje bývají častým argumentem zastánců banánové vody, protože prý díky ní lépe kvetou. Jenže orchideje jsou zároveň rostliny citlivé na přelití i na kvalitu prostředí kolem kořenů. Mnoho pokojových orchidejí se pěstuje v barkovém, tedy vzdušném substrátu, nikoli v běžné zemině, a vyžadují pravidelnou, ale opatrnou zálivku. Když se do takového prostředí začne opakovaně přidávat domácí organický výluh nejasného složení, výsledek nemusí být vůbec tak pozitivní, jak slibují internetové návody. U orchidejí se proto vyplatí držet spíš osvědčeného režimu než hledat zkratky.
Foto: Shutterstock
Zdroj: Martha Stewart, Good Housekeeping, RHS, NKZ, Iowa State University
Nový komentář