Dog City Life. Co si pod tím může člověk představit? A pro koho to je?
Dog City Life je online průvodce místy a podniky pro zodpovědné majitelé psů. Pro všechny ty, kteří mají svého psa jako životního parťáka a chtějí s ním trávit maximum svého času.

Vím o tobě, že ses v minulosti pohyboval ve zcela jiném pracovním prostředí. Co tě dovedlo k nápadu se vším „seknout“ a pustit se do tohoto psího podnikání?
Paradoxně má první práce v korporátu. Prodával jsem produkty značky Apple. Bavilo mě pomáhat lidem, nacházet a podporovat pomocí těchto zařízení jejich vlastní kreativitu a chuť k práci. Poměrně brzy jsem však zjistil, že se v rámci firmy nemám kam posouvat a o nápady, kterými jsem chtěl zlepšovat chod firmy se nesetkaly s pochopením či jakýmkoli nadšením ze strany vedení. Naopak jsem dostával neustále více práce ostatních, bez jakéhokoli ocenění a tehdy se to ve mě začalo lámat. Trvalo mi ještě dvě další pracovní zkušenosti, než jsem pochopil, že pokud chci něco měnit a dělat svět lepším podle sebe, musím se do toho pustit sám. Neměl jsem bohužel žádnou představu, pouze touhu po tom udělat něco, co by bylo prospěšné mně i ostatním. A pak to přišlo, zamiloval jsem na první pohled do pitbullky Mayy, kterou jsem zachránil z psího útulku ve Strakonicích a ta mi totálně změnila úhel pohledu. Začal jsem ji socializovat na městský život a zjistil, že máme služby téměř na vše. Ale pokud máte psa ve městě nebo s ním chcete cestovat, nemáte téměř žádnou šanci, jak jednoduše zjistit, kam se psem můžete a kde budete třeba i vítanými hosty, ne pouze tolerovanými v koutě restaurace či kavárny. A tak jsem si postavil hlavu a začal se psát příběh Dog City Life.

Jak je projekt starý a jaké jsou jeho cíle?
První myšlenka o projektu vznikla na podzim 2016, kdy mě s Mayou odmítli v několika podnicích v okolí našeho domova obsloužit. V lednu 2017 jsem pak sehnal tým složený z programátora a kamaráda grafika, kteří začali pracovat na zhmotnění mých vizí. Na podzim 2017 se mi povedlo přemluvit prvních 20 majitelů podniků, kteří mě chtěli podpořit a šli do toho se mnou jako první klienti. V lednu 2018 byla oficiálně spuštěna ostrá verze webu. Začínal jsem s pár podniky v Praze, nyní je průvodce rozšířen o další kategorie typu psí hřiště, cvičáky a psí akce. Mým cílem je pokrýt co největší část Prahy a následně Dog City Life postupně rozšiřovat do všech měst a zajímavých míst po celé České republice.

Proč si myslíš, že je takový průvodce zajímavý, anebo snad potřebný? 
Každý, kdo má psa jako svého parťáka, chce se svým chlupáčem trávit co nejvíce času. Dog City Life je komplexní online průvodce, každý zde velice snadno najde kavárny, restaurace a hotely, kde bude se svým psem vždy vítaným hostem. Zároveň lze na pár klinutí zjistit, kam se psem na cvičák, kam na psí hřiště, anebo kde se koná nějaká psí akce.

Co je hlavním benefitem toho, když bude majitel psa využívat tvou službu?
Největším benefitem je, že máte vše pohromadě na jednom místě se zaručenou kvalitou služeb. Podniky a místa vždy pečlivě testuji a vybírám sám. Můžete si tak být vždy jistí, že ať už půjdete kamkoli dle našeho průvodce, všude budete vítanými a chtěnými hosty. Partnerská místa navíc vybavujeme dekami na ležení, miskami na vodu, granulemi a pamlsky, aby i vaši chlupáči měli maximální komfort, pokud jdou s vámi na kávu či oběd.

A trochu z jiného soudku… Říká se, že člověk, který nemá rád psy, nemá rád ani lidi. Myslíš, že je to pravda?
Jsou lidé, kteří mají panickou hrůzu ze psů, případně mají alergii na psí srst a tyto bych tedy neodsuzoval. Ale ano, myslím si, že člověk, který obecně nemá rád psy, nemá rád i lidi. Pes je odrazem našeho chování a nálad, žije po našem boku dobrovolně a je nám zcela oddaný. To, co mu předáte, to vám stokrát vrátí a ještě přidá, abyste náhodou neměli špatnou náladu, protože co kdyby. Pes se nemstí, což lidé umí naopak moc dobře.

Nahrazují svobodní lidé psem partnera?
Do jisté míry ano. Lidé, kteří jsou sami, si tím kompenzují nedostatek lásky a péče o druhé. Případně jim chybí partner, který je obejme nebo s nimi sdílí každodenní činnosti. Podle mě to není na škodu, pes vám lásku a vaše cítění vždy vrátí bez ohledu na vaši náladu. Problém však nastává, pokud si majitel psa najde nového partnera. Chlupáči jsou většinou totálně fixovaní na svého pána a najednou mají pocit, že jsou na druhé koleji. Pokud máte psa parťáka, nebude to pro něj vůbec lehké a může dělat ze začátku i naschvály. Přesto mu dejte čas a buďte trpělivý, pes je natolik chápavý, že si zvykne na nové místo ve smečce.

A jak řešit situaci, když jeden z páru psa má a ten druhý ho neakceptuje?
Bude to znít asi hodně ostře, ale vztahuje se to k jedné z předešlých otázek. Pokud ten druhý neakceptuje mého psa, nemá v mém životě co dělat. Pes není hračka na čas, kdy jsem sám...  Pes je parťák a člen rodiny. Odkládat psa kvůli novému partnerovi je dle mého názoru totální nezodpovědnost a zároveň krutost vůči němé tváři, která vás bezpodmínečně miluje.

Myslíš si, že mít psa je aktuálně v kurzu? Musím říct, že to na mě tak v současnosti působí.
Společnost se díky době chytrých telefonů a sociálních sítí velice rychle ocitla mimo reálný život. Online život je mnohem jednodušší a vlastně i bez závazku, lidem ale chybí běžné situace, komunikace z očí do očí a trávení času na čerstvém vzduchu. Takže těch odpovědí na tuto otázku je několik. Pes je dnes trendy už jen z potřeby být venku na čerstvém vzduchu, což je vlastně super, pokud nad tím někdo přemýšlí takto. Dalším, bohužel častějším trendem, je právě single život a nahrazení partnera “jednodušší” němou chlupatou kuličkou neutuchajícího štěstí. To ale bývá kámen úrazu ve chvíli, kdy přijde nový partner, který bohužel nechce sdílet domácnost se psem. A pak je tu čistě ta potřeba být trendy, protože mít psa je trendy, což je asi ta nejhorší varianta a takový člověk by psa neměl mít vůbec.

Podléhají i psí plemena trendům? Dříve si lidé pořizovali labradory, pak Jack Russel teriéry a teď se zvedá obliba pudlů. Je to tak?
Tohle je opět dost spojené s dnešní “dobou sociálních sítí”. Instagram je plný krásných fotek psů a každý musí mít zrovna toho, co vypadá roztomile, vtipně nebo umí tisíce naučených povelů a triků. Pudlů všech velikostí se přiznám, že registruji ve svém okolí poslední dobrou mnohem více než dříve, takže ano, tento trend roste. Přesto ale vnímám kolem sebe stále tu mánii v podobě zástupů borderek, francouzských buldočků a pomeranianů. Jak jsem říkal, sociální sítě jsou dnes silnější než cokoli jiného.

Vzhledem k tomu, že v rámci Dog City Life sdružuješ i nejrůznější cvičáky nebo psí salóny. Umíš říci, co třeba aktuálně nejvíce frčí?
Co se týče psích salónu, tak je to jednoznačně razantní nárůst zájmu o psí spa. To znamená, intenzivní bublinková koupel, bahenní zábaly, masáže. U menších plemen pak třeba kreativní střihy na letní sezónu.
Klasické cvičáky pomalu, ale jistě ustupují a nahrazují je čím dál častěji osobní trenéři nebo soukromí skupinoví kouči v rámci větších tréninkových center. Přesto si myslím, že klasické cvičáky, pokud jsou provozovány pomocí moderních metod výcviku, mají stále své kouzlo a užitek. Zároveň je stále větší zájem o různé soutěžní disciplíny. Od agility, přes canicross až po třeba dog dancing.

Pes z útulku vs. pes z chovné stanice a s papíry. Jaký je tvůj názor na toto věčné téma? Co bys poradil lidem, kteří váhají?
V tomto ohledu se k nikomu nepřikláním, nicméně to vidím následovně. Pes s PP z chovné stanice je pro mě pes vyšlechtěný na výstavy, závody, případně specializovanou pracovní činnost. Psa z chovné stanice bych si nepořídil v případě, že chci psa, ale vlastně vůbec nevím, jakého nebo se mi nějaký líbí, ale neznám jeho přesnou charakteristiku a vlastnosti. V takovém případě bych volil psa z útulku, kde narazíte jak na štěňátka, tak na psí seniory a všichni tihle chlupáči si zaslouží lepší život. Pokud budete mít trpělivost, oni vám vaši lásku oplatí tisíckrát zpět.

Co bys poradil každému, kdo váhá nad pořízením si pejska?
Velice dobře si rozmyslet, zda jsem pouze ovlivněný trendem doby nebo hledám pouze rozptýlení pro volný čas. Pes je veliká zodpovědnost a starost, denně je potřeba se o něj starat a dělat vše proto, aby se cítil dobře. Pokud chcete psa z chovné stanice, vybírejte konkrétní plemeno podle sebe a svého životního stylu. Pes bude vždy nejšťastnější jako váš parťák v každodenním životě. Rozhodně nevybírat psa podle kritéria “ten je hezkej, toho chci” nebo “ten je malej, s tím nemusím tolik ven”. Chlupáč s vámi bude následujících 8-15 let, a proto je potřeba si uvědomit, že když vás přestane bavit nemůžete ho odložit jako nudnou hračku. Pes je závazek. Pokud jste toto všechno promysleli a chcete parťáka, který vás nezklame a bude vždy s vámi, určitě do toho běžte. Já sám si už život bez psa neumím představit.

Také si přečtěte:

Reklama