Obecně všechny víme, že pes do postele nepatří, ale jsou chvíle, kdy přimhouříme oko a necháme psa vyvalovat ve svém pelíšku. Takže k psisku v posteli většinou nezaujímáme jednoznačné stanovisko. Nebo vy snad ano?
Muži jsou v postoji pes versus postel mnohem radikálnější. V posteli je místo pro ně a pes tam nemá co dělat. Možná je v tom i trochu majetnictví a žárlivosti. To naše ťu ťu ňu ňu, když si „povídáme“ se svým psím mazlíčkem, jim může lézt na nervy.
Znám jen jedinou výjimku mezi muži, který se dělí o svou postel se svými psy. Má dokonce tři. Jenomže on je tak trochu exot, trochu bohém, samorost a žije sám. Většinou. Kvůli jeho „výstřednímu“ způsobu života s ním asi žádná nevydržela. Nebo možná zjistil, že psi jsou lepšími partnery pro život, a tak si s nimi poustevničí a nikdo mu do toho nekecá.
Ale většinou jsou to paničky, které jsou ke psům v posteli mnohem benevolentnější. Znám jich několik a přijde jim to normální. Obhajují se tím, že jejich psi jsou malí, čistotní, nelínají ani nepáchnou. Většinou mají jezevčíky, kteří se zavrtají k nohám a celou noc o nich neví. Ale nedokážu si představit, že si někdo vezme do postele větší plemeno. Třeba labradora.
A jak to mám já? Už když jsme si pořizovali štěně, přiznala se chovatelka, že svou fenku občas do postele pouští. Ale jen v případě, že hodlá převléknout povlečení. Do čistého by ji určitě nepustila. A tak jsme tenhle způsob zdědili.
Naštěstí nemám psa, který by se lidského pelíšku dožadoval a kňoural za dveřmi. Do postele smí jen za odměnu, nebo jako odpustek, když vím, že nebudu dlouho doma. Stejně tam dlouho nevydrží. Lehne si chvilku na polštář a pak chce zase pryč, protože je mu horko.
A co vy, milé majitelky psů? Pouštíte své mazlíčky do postele?
Nový komentář
Komentáře
Já na noc naše dva hafany zavírám do chodby a koupelny, jinak bychom se nevyspali, oni mají ve zvyku spát u hlavy nebo na nás
My jdem večer spát s manželem dva a ráno se nás v posteli budí pět. My dva, syn, pes a kocour. I když teda syn má přisunutou dětskou postýlku do které se stahuje nad ránem, takže moc nepřekáží.
Nás spí v posteli pět.. tři hafíci, já a přítel.. a nikomu to nevadí..mohu jen doporučit..v zimě jsou lepší, než zahřívací dečka!...
Marbulka — #37
Lyoness — #35 To je u psů chovaných doma nutnost
Tam to ani jinak nejde.
My zatím psa nemáme, čekáme na štěňátko
Ale když můj taťka hlídá dceru, tak po obědě jdou do postele všichni
pes se mnou v posteli nespí, ale jen proto, že mmt žádného nemám
Anime Otaku — #12 Mam hafinu a ano - po kazdem venceni ji od dveri donesu do vany a umyji ji tlapky a ev. i brisko. A po jidle mokrou zinkou tlamu.
A samozrejme spi ona i kocour se mnou v posteli.
Dceřina fenka do její postele nechce, a to ani když ji dcera láká. Sice na poplácání a "hop!" vyskočí, ale hned zas sleze a jde si lehnout do svého pelíšku.
Rikina — #28
Při popisu, jak to hafani měli u tebe na chalupě jsem si to živě vybavila a vzpomněla jsem si na Gregora s naškrobeným pyžámkem s kraječkou ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje 
Naší labradorce dovolím hodně, ale v tomto jsem dokázala být přísná a zásadová. Nesmí do postele a do naší ložnice. Zpočátku se pokoušela zákaz zlomit, ale vydržela sem. Teď jí to ani nenapadne. Zato my jsme často u ní na koberci
Nedávno nám odešla fenka Leonbergra (tj 60-70kg podle ročního období), která dokazovala, že postel je pro tři vždy dost velká. Odstěhovala se na zem jen v období dětských postýlek. A to před ně, aby mohla rychle 'hlásit', že už dítě nespí. No a ta malá hnědá 'náplast', co tu běhá dnes je v posteli už jen taková malá hřející kulička
Kočku v posteli můžu, pejska si tam představit nedovedu. Asi proto, že náš poslední pejsek vážil 55kg
Nevím, jak pes, s tím zkušenosti nemám. Ale kočky si do postele prostě vlezou, ony se neptají...
pajda — #26 no, asi takhle - v dobách, kdy jsme měli chalupu, měli naši dva středně velcí psi na té chalupě samostatnou ložnici, a v ní dvě postele. Poctivé dřevěné postele, s pelestma, slamníky a vším, co k řádné posteli patří. Z psí ložnice byl výstup rovnou na verandu a z verandy na zahradu, takže psiska měla volný pohyb a nikdo jim nemusel chodit otevírat dveře. Proti jejich normálním pelechům v panelákové předsíni to byl veliký luxus, a potvory si to uměly užít.
Půl vsi se k nám na to chodilo dívat, a někteří návštěvníci neodolali, aby si nevyzkoušeli "psí" postele a pak o tom vyprávěli zbytku vsi v hospodě... takže i mí tehdejší psi věděli, co to je, když jim lidi lezou do pelechů. 
pajda — #26 Ten můj starší taky, k němu lezly děti od baráku do boudy jak na běžícím pásu.
Rikina — #24 tak o tom, že lidi psům do pelechu nelezou, by ti mí psi mohli povídat
Nikdy jsem nechtěla v bytě psa.
... objevil se můj přítel a s ním chlupatá černá kníračka, můj žlutý koberec zůstal žlutý jen v mých vzpomínkách a venčím jak na běžícím pásu.
Nechtěla jsem, aby mi olizovala ruce.
... když přijdu z práce a odemknu dveře, vyřítí se na mě s výskokem jak dělová koule a olízaná jsem úplně všude.
Vždycky jsem nesnášela u rodičů kočičí chlupy v polívce.
...kdybych z jídla teď nevylovila aspoň jeden černý chlup, budu si myslet, že přítel mnou uvařené jídlo vyhodil a podstrčil nám nějaké cizí.
Pes v posteli??? Jedině přes mou mrtvolu!!!
...Cože??? Je ráno, já se vzbudím a nikdo mi nefuní do ucha ani neoblizuje obličej??? Něco je špatně...
Pes loudící jídlo pod stolem při večeři? Hrůza!!!!!
...Zlatíčko, miláčku, pojď ochutnat, co máme dneska dobrého...
U mě ne, ani pes, ani jiné zvíře. Dokud byli synové malí, tak jsem to nedovolovala ani jim, aby si brali zvířata do postele. Od nějakých -nácti, když měl syn svou vlastní kočku, tak to jsem neřešila - jeho kočka, jeho postel, jeho starost. Druhý syn si pouštěl do své postele naši rodinnou jezevčici, taky jeho problém, když si ji tak naučil.
Všichni jiní psi a vůbec zvěř měli jasný zákaz do ložnice vůbec a do postelí obzvlášť. Lidi jim do jejich pelechů taky nelezou. 
Dnes mám už jen jednu kočku, a ta si do postele nedovolí, jen sedí a toužebně se dívá... ale to má teda smůlu. Po bytě je fůra jiných míst, kde může být kočka, to jí musí stačit.