Obecně všechny víme, že pes do postele nepatří, ale jsou chvíle, kdy přimhouříme oko a necháme psa vyvalovat ve svém pelíšku. Takže k psisku v posteli většinou nezaujímáme jednoznačné stanovisko. Nebo vy snad ano?

pes

Muži jsou v postoji pes versus postel mnohem radikálnější. V posteli je místo pro ně a pes tam nemá co dělat. Možná je v tom i trochu majetnictví a žárlivosti. To naše  ťu ťu ňu ňu, když si „povídáme“ se svým psím mazlíčkem, jim může lézt na nervy.

Znám jen jedinou výjimku mezi muži, který se dělí o svou postel se svými psy. Má dokonce tři. Jenomže on je tak trochu exot, trochu bohém, samorost a žije sám. Většinou. Kvůli jeho „výstřednímu“ způsobu života s ním asi žádná nevydržela. Nebo možná zjistil, že psi jsou lepšími partnery pro život, a tak si s nimi poustevničí a nikdo mu do toho nekecá.

Ale většinou jsou to paničky, které jsou ke psům v posteli mnohem benevolentnější. Znám jich několik a přijde jim to normální. Obhajují se tím, že jejich psi jsou malí, čistotní, nelínají ani nepáchnou. Většinou mají jezevčíky, kteří se zavrtají k nohám a celou noc o nich neví. Ale nedokážu si představit, že si někdo vezme do postele větší plemeno. Třeba labradora.

A jak to mám já? Už když jsme si pořizovali štěně, přiznala se chovatelka, že svou fenku občas do postele pouští. Ale jen v případě, že hodlá převléknout povlečení. Do čistého by ji určitě nepustila. A tak jsme tenhle způsob zdědili. 

Naštěstí nemám psa, který by se lidského pelíšku dožadoval a kňoural za dveřmi. Do postele smí jen za odměnu, nebo jako odpustek, když vím, že nebudu dlouho doma. Stejně tam dlouho nevydrží. Lehne si chvilku na polštář a pak chce zase pryč, protože je mu horko.

A co vy, milé majitelky psů? Pouštíte své mazlíčky do postele?