V indiánská vesnici San Francisko, kde jsem žila a seznamovala se s Indiánkami a jejich dětmi, se křestanství mísilo se starými bohy, které před příchodem Španělů, indiánské civilizaci předala poslední říše Inků.

V Peru, jen pro zajímavost, tento název je španělský, hypoteticky začala civilizace asi 10 000 let před Kristem. Viracocha, bůh pravděpodobně totožný s bohem Manitou, byl dle indiánských legend stvořitelem indiánských civilizací. Indiánky a Indiány naučil vše potřebné pro život v tropické oblasti džungle v Jižní Americe. Dle legend jej doprovázeli bytosti, které plnili vzdělávací misi. Stavěli s Indiánkami chýše, pečovali o děti a rodinu, vytvářeli umělecká díla jako tapiserie, keramiku, obdělávali půdu, lovili zvěř v džungli, věnovali se rybolovu. Léčili nemocné a učili je využívat přírodních léků v džungli. Používali uzlové, fazolové a obrázkové písmo.
Indiánky a Indiáni vyznávali Slunce, Měsíc, hvězdy, vítr, déšť.

Džungle byla plná neznámých božstev, která je děsila i ochraňovala.
Obávaným bohem amazonských lesů byl duch Kurupuri, kterému Indiánky a Indiáni obětovali bohaté přírodní oběti při cestách do džungle a za lovem.
Víra Indiánek byla úzce spjatá s denními starostmi o jejich život, život dětí, muže, rodiny. Věčný strach a úzkost člověka z každého dne, z věcí, které jej přesahují a jsou kruté.

Indiánští bohové v současnosti nás provázejí při tradičních rituálech, při šamanských obřadech, například při pití Ayahuascy, kdy v průběhu rituálu, dochází k zasvěcení Matky Džungle.
Chcete-li, vraťte se k léčbě Ayahuascou.

Tolik vyzývanou bohyní úrody byla Axo Mamax - totožná s bohyní brambor. Její figurky vyřezávali Indiánky s dětmi do brambor, jako talisman.
I dnes se v chýších nalézají ženské figurky z brambor, jako prosba o dobré hospodaření Indiánek.

Indiánky s rodinami žijí nyní na svém území v křesťanské epoše.
Chodí na bohoslužby misií protestantské a katolické.

Na pobřeží sladkovodního jezera Jarinacocha s růžovým amazonským delfínem, jsou rozložené misie americká, protestantská a misie švýcarská katolická.

Architektura jejich kostelů je ve slohu indiánské chýše.
I za charitativní lékařskou péčí misií se skrývá totalitní podmínka náboženské nesvobody, a to přijetí Nového zákona a jediného Boha křesťanského.
Tím se ničí indiánské civilizace a svobodná víra Indiánek.
Občas přijedou po jezeře misijní lodi, které vyvrhnou náklad na břeh indiánské vesnice, a zase odplují do svých misií. Mezi potravinami, oděvy a toaletními potřebami, včetně léků v prášcích, je Bible, Nový zákon…

Indiánky jejich bohové ale zatím stále provázejí.
Indiánské slavnosti v tradičních kostýmech jsou součástí složitých indiánských kultovních náboženských obřadů.
Sama jsem je viděla v televizi, při přímém přenosu z vesnice San Francisko, a to v Nemocnici de Apoyo no.2, v přístavu Jarinacocha.
Psal se únor roku 1998.

Závěrečné pokračování příští pátek..

       
Reklama