Do rezervace jsem přijela dopoledne. Starší děti byly v základní škole a drobotina pobíhala ve vesnici.
Běhaly bosé, oblečené do sepraných triček a krátkých kalhot. Spontánně utvořily hlouček a obklopily mě. Poté pak dovedly do chýše, kde jsem se měla ubytovat.
Hned mne seznámily s místní školou a postmedikou, která vzdáleně připomíná obvodní zdravotní středisko.
Cestou mně ukazovaly chýše nebo ze dřeva zbudované domky, ve kterých žijí. Neopomněly mne upozornit na polorozpadlou chýši protkanou pavučinami a plnou moskytů.
Po ubytování v indiánské chýši jsem se začala pozvolna seznamovat se svými studenty evropské malby a angličtiny. Byla jsem jimi okouzlena.
Velká dychtivost po vzdělání a po vědění o okolním světě.
Temperamentní, živé, bezprostřední chování, bylo pro mne něčím neobvyklým po českých studentech znuděných vším a všemi, včetně drog a jídla.
Byli pozorní a soustředěně sledovali, co se maluje, a učí v angličtině. Malovali různé
Moje hodiny byly dobrovolné a doplňovaly výuku na základní škole.
Základní vzdělání je bezplatné, středoškolské je státní i soukromé v Pucallpě, kam studenti doplují přes jezero.
V rámci světových univerzitních nadací, některé indiánské děti z rezervace studují například v Oxfordu …
Prvním jazykem, kterým se učí, je španělština, dle rozmanitosti rodin, to jsou jazyky etnické, na středních a speciálnich školách pokračují v angličtině…
Lékařská péče se platí ihned.
V postmedice za jedno vyšetření lékař požaduje 30 solů - což je 300 Kč.
Souběžně s peruánskou lékařskou péčí pracují charitativně lékaři z misíjí a šamané, kteří pracují převážně pro turisty…
Ve vážnějších případech převážejí pacienty do nemocnice De Apoyo No.2, která stojí v přístavu u jezera Jarinacocha nedaleko Pucallpy.
Nemocnici tvoří velký komplex klinik, které trpí nečistotou, problémy s vodou a pod postelemi spěchají desítky velkých švábů…
Mezi pokoji a chodbami se procházejí vojáci v khaki obleku s pistolemi a obušky ve vysokých botách … zřejmě ochrana proti zločinným přepadům.
Rytmus jednoho nemocničního dne je konzervativní jako v ostatních zemích světa…
Každý den ranní vizita, peruánští lékaři, krásných inckých rysů, hovoří španělsky, pobíhání zdravotních i milosrdných sester, pohyb s pacienty…
Někteří indiánští i peruánští pacienti procházejí přírodní léčbou šamanů. Ta využívá neobjevené zdroje léků v bylinách, lijanách, houbách v džungli…
Očistu těla i duše docilují pitím Ayahuascy, nápoj připravovaný z liány smrti.
Většina Indiánek a Indiánů v San Franciscu pila Ayahuascu. Dle víry šamanů odchází v noci nemocní do vesmíru svého lidského spánku.
Pokračování příště…
Nový komentář
Komentáře
Sanofi: Do jejich nemocnice bych se nechtěla dostat
moc zajímavý článek, ale asi bych taky neměla odvahu, možná bych se jich trochu i bála. Vždyť jsou to divoši, určitě mají jiné myšlení než my.
Všude dobře, doma nejlíp, ale na takovéto dobrodružství bych asi neměla odvahu.
tam se bojím !
Zajímavý článek,ale ta hygiena.
Díky za počteníčko,doma je asi nejlíp.
Zajímavé čtení těším se na příště.
Dobrodružství ... Každý den se modlit abych přežila ve zdraví
!!! Nic pro mě
Akorát bych tam nechtěl onemocnět...
Sama pracuji ve zdravotnictví a když čtu ty poměry v peruánských nemocnicích běhá mi mráz po zádech.
Zajimave, musi to byt uplne jiny uhled pohledu, nez cestovat do zeme s cestovni kancelari.