První mrazíky a sníh nás překvapily ještě před sv. Martinem. Je tedy nejvyšší čas ochránit rostliny na zahradě, ale i v nepřenosných nádobách na terasách a balkonech. Ne všechno se hodí pro všechny. Každý druh potřebuje své, říkají odborníci.

Zima se přihlásilo o slovo dřív, než je nám milé, ale příroda je nevyzpytatelná a my se jí (chtě-nechtě) musíme přizpůsobit. Nám stačí teplejší bundy a kabáty, ale naše rostliny na zahradách a balkonech jsou na nás zcela závislé. Na dostatečnou vrstvu sněhu, která by je přirozeně ochránila (a na jaře dodala potřebnou vláhu), se poslední dobou spoléhat nemůžeme. Zazimování je na nás. Některým rostlinám vyhovuje tma, jiné by bez přirozeného světla strádaly, nebo uhynuly.

flowers

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také: Zazimování nejznámějších květin. Ve tmě, nebo na světle

  • Opadavé stromky a keře můžeme přikrýt čímkoli neprůsvitným. K tomu nám dobře poslouží jutové i papírové pytle. Na koruny a kmeny jsou vhodným izolantem vrstvy novin, kartonu, ale dobře se osvědčily i izolační materiály, které se používají na vodovodní potrubí. Prostor nad kořeny (určíme ho podle tvaru koruny) můžeme přikrýt chvojím, slámou, nebo vrstvou listí.  
  • Neopadavé a stálezelené druhy potřebují světlo! Materiál na krytí těchto rostlin musí propouštět světlo, neboť ho potřebují po celý rok pro fotosyntézu. Bez světla by zahynuly. Průsvitné materiály (netkaná textilie, či bublinková folie) musí být připevněné tak, aby propouštěly vzduch a rostliny mohly dýchat. V opačném případě by docházelo k zapařování a nebezpečí rozvoje houbových chorob. To platí i o korunkách stromků, které chráníme netkanou textilií. Ve dnech, kdy se výrazně oteplí, je raději sundáme.

Čtěte také: Zima se blíží: Přichystejte na ni i zahradu

  • Můžeme rostliny zazimovat, i když prší, nebo sněží? Můžeme je zazimovat v podstatě kdykoliv, mohou být i mokré a nemusíme se bát, že ke krytu přimrznou. Rostlinám to nevadí, protože led je přirozenou izolací. 
  • Rostliny v nádobách, které můžou zůstat venku. U rostlin záleží na jejich vlastní odolnosti, ale i na umístění, na samotné nádobě a povětrnostních podmínkách. Mezi nejhouževnatější patří skalničky, dvouletky, vřes, vřesovec, okrasné trávy, kapradiny, víceleté bylinky, azalky, břečťan, přísavník. Listnaté keříky - jako je buxus, brslen, skalník, nebo hlohyně. A samozřejmě konifery.  
  • Jak chránit nádoby, které zůstávají celoročně venku? Nádoby a velké květináče, které nemůžeme přemístit do nemrznoucích prostor, obalíme bublinkovou folií, chvojím, nebo novinami. Pravda, žádná krása to není, ale i to má řešení. Povrch těchto ochranných materiálů můžeme překrýt třeba chvojím, jutou, nebo rákosovou rohoží. Převázat lýkem, nebo zajímavou stuhou a získáme tak hezký výtvarný prvek, ale i další izolační vrstvu.
  • Jak chránit trvalky na záhonech? Používáme raději vzdušné a prodyšné materiály, jako je chvojí nebo listí. Všechno, co zamezí přístupu vzduchu k rostlinám, se stane nevítaným zdrojem hniloby. V případě trvalejšího oteplení (i v noci) je dobré rostliny odkrýt a nechat větrat, až do doby, než se opět ochladí.

Čtěte také: Listopad na zahrádce. To je vůně spadaného listí a zazimování

TÉMATA:
ZAHRADA A KVĚTINY