Nedávno mne moje babička dala větší částku peněz. Věděla jsem, že to přijde, takže se dá říci, že jsem nebyla zaskočená a ani jsem jí to příliš nerozmlouvala. Pěkně jsem poděkovala a manžel za ní zašel s květinou. Nutno podotknout, že máme v rodině velmi pěkné vztahy a s babičkou si od mládí velice rozumím.
Měli jsme velikou radost, ale nijak jsme to zvlášť neprožívali, chci říci, že se nic podstatného v prvních dnech nezměnilo. Chci vám ale říci, jak to cítím a vidím po pár týdnech.

Právě jsme se chystali na dovolenou a mne i manželovi odpadly starosti s pořízením kapesného na cestu. Neřešili jsme, zda nakoupit nezbytná Eura za další výplatu, či sáhnout na úspory na účtě. Prostě jsme je nakoupili v nejbližší bance.
Na dovolené potom jsme nijak zvlášť neutráceli, nebylo až tak za co, ale odpadly nám myšlenky typu, jestli si můžeme dát ještě jedno pivo a zda koupit dceři nové plavky či zmrzlinu navíc.

 „A to je příjemné, že nemusím počítat a přemýšlet o všech výdajích,“ začalo mi běhat hlavou a s manželem jsme se shodli, že nám to dává určitý pocit lehkosti a svobody.
Přijeli jsme domů, rozbilo se nám auto a přišla složenka na pojištění domácnosti. Jindy bych asi začala být nervozní a začala šetřit, kde se dá. Tentokrát jsem prostě vše zaplatila.

Nevím, jak neustálé trable s penězi, potažmo s peněžním systémem toho světa, řešíte vy, ale mne to vždy hodně znervózňuje a vyčerpává. A jak jsem právě zjistila, tak i hodně ovlivňuje moji náladu a chování. Nejsem založením materialista a snažím se v životě soustředit na jiné hodnoty.
Pro představu – ráda kreslím, hodně čtu, trochu sportuji a miluji cestování. Také miluji svého manžela a dceru. Na světě je přece krásně……..

Právě ale nečekaně zjišťuji, jak moc mě babiččin dar ovlivnil. Jsem v posledních dnech daleko klidnější a také veselejší matka a manželka.
Před tím nebylo dne, kdy bych nemyslela na naše rodinné finance a stále to nepřepočítávala horem dolem. Zda mohu koupit tohle, anebo jestli to už opravdu potřebujeme.

Nedaří se mi ale zcela povznést nad to, že neustále musím počítat a pokud chci trochu zajistit budoucnost rodiny, tak každý měsíc alespoň malou částku našich financí poslat na nějaký spořivý účet. Ale co když se vyskytnou nečekané výdaje typu – nový výfuk na auto nebo nedoplatek elektřiny? A tak mne to potom trápí a snažím se nakupovat nezbytné co nejlevněji a už kalkuluji.......

Prosím vás, jak tyto problémy řešíte vy? Dokážete si udržet dobrou a bezstarostnou náladu v situaci, kdy víte že máte v peněžence poslední pětistovku a je třeba s ní do konce týdne vydržet? Přenesete se přes fakta, že tentokrát nemůžete jít do kina s celou rodinou a nevadí vám pocit, že snad až příští týden? Ovlivňuje to vaše nálady, či jste naprosto v klidu a s úsměvem se jdete s rodinou třeba projít do blízkého parku……..

Já to nedokáži úplně s úsměvem a někdy hledám nějakého viníka. Žádný není, manžel dělá co může, tak snad jen to peněžní zřízení světa anebo naši politici…..

Nedávno jsem se sešla s kamarádem ze základní školy. Neviděli jsme se přes deset let. Přijel pro mne ve velmi drahém autě a pozval na kafe do drahé kavárny v centru města. Chvílemi jsem měla pocit, že mne snad chce oslnit a z našeho rozhovoru stále více vycházelo najevo, že peněz má více než dost. Ke konci posezení již nebylo pochyb o jeho žebříčku hodnot. On měl svou otázku priorit vyřešenu. Chtěl mít v životě peníze a má je. Vydělává na reklamě a já reklamu jako takovou z duše nenávidím. On se ale cítí spokojen.

Mne tím  neoslnil a hlavně mně začal být i protivný. Nesouhlasím s jeho názory a ani nechci.

Říkal ale také, jaký život má jeho manželka. Nechodí do práce, vzdělává se a dcera dochází do cizojazyčné školky a v pěti letech mluví anglicky. Bezstarostně očekávají další přírůstek do rodiny ………….

Chvilku mne částka od babičky přišla úplně nicotná. Ale opravdu jen chvilku, vzpamatovala jsem se rychle.

A jak to máte vy? Jak moc hodnota peněz ovlivňuje váš život? To by mne opravdu zajímalo. Napište mi nějaký recept, jak si zachovat dobrou náladu s prázdným kontem a jak si bezstarostně říkat, že o peníze v životě přeci vůbec nejde………

A já slibuji, že napříště napíši nějaký více optimistický článek.  

         
Reklama