Dnešní tip na výlet spojuje historii s moderními vynálezy. Při výletě rychlovlakem do Ústí nad Labem a vycházce na starobylý Střekov si přijdou na své jak milovníci památek a procházek, tak fanoušci techniky. 

Zelenomodrožluté Pendolino jezdí denně z Prahy-Masarykova nádraží do Děčína přes Kralupy, Roudnici, Lovosice a Ústí nad Labem, odjezd v 10:26. Můžete samozřejmě jet i opačně, Pendolino z Ústí vyráží po druhé hodině. Celý výlet se však mezi příjezdem o odjezdem Pendolina zvládnout nedá, zpátky se proto nejspíše budete vracet běžným vlakem. Přesné spojení si můžete najít zde www.idos.cz. Zvláště v sobotu a v neděli se vyplatí koupit si místenku, jinak jízdné nestojí o nic víc než běžným vlakem. Pozor, využíváte-li jízdenky SO+NE, která umožňuje třeba rodině se třemi dětmi jezdit vlaky bez udání cílové stanice vždy po celou sobotu nebo neděli, musíte mít tu rychlíkovou za 360 korun. Jízda Pendolinem dokládá, že i vlakem se dá jezdit kulturně a v čistotě, navíc je jízda plynulá a tichá, samozřejmostí je přivítání skoro jako v letadle :-),  hlášení stanic a upozornění na fakt, že vlak právě překročil rychlost 160 kilometrů, která je na českých kolejích nejvyšší možná.

Samotné Ústí má pověst spíše nechvalně známou kvůli chemičce, ale v centru stojí za vidění třeba kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož věž je zřejmě nejšikmější věží v zemi - jde o důsledek bombardování města americkými letadly v roce 1945. Důvodem tehdy byl nejspíše fakt, že zde byl důležitý železniční uzel využívaný nacisty. Z historie toho v Ústí bohužel jinak moc k vidění není, protože stará zástavba ustoupila průmyslu, přesto lze vnímat zvláštní atmosféru města na břehu velké řeky, nad níž se přímo uprostřed města, kousek od nádraží, vypíná působivá Mariánská skála. Když už na nádraží budete, všimněte si, kam až vystoupila voda v roce 2002.

Že byste zašli na oběd? Zkuste třeba restauraci na Rychtě v Klášterní ulici číslo 75, je rovněž kousek od nádraží a vaří tu docela slušně, a v létě mají velkou venkovní zahrádku.

Na Střekov se z centra dá pohodlně dojít pěšky, není to více než tři kilometry se stoupáním v závěru. Přejděte most Eduarda Beneše, je z něj hezký výhled na Mariánskou skálu a kontroverzní Mariánský most postavený v letech 1994 až 1998 od architekta Romana Kouckého. Jeden ze symbolů města budí vášně mimo jiné svou monumentálností.

Na vlastní Střekov vypínající se sto metrů nad labským údolím se můžete vydat po turistické značce, která vás dovede až přímo k jeho bráně. Výhodou hradu je, že si ho můžete prohlédnout jak s průvodkyní, tak bez ní, případně můžete obě možnosti zkombinovat, což doporučuji. Jako první je k vidění hradní mučírna. Střekov patří mezi nejzachovalejší české zříceniny - nečekejte proto vybavené komnaty, protože zachovaných místností je jen pár, ale rozhodně jde o více než o ruiny. Navíc ze skalního hradního ostrohu je skutečně fascinující vyhlídka. Hrad dnes patří Lobkowiczům. Více se o hradu můžete dozvědět zde www.hradstrekov.cz. Mimochodem, Střekov inspiroval skladatele Richarda Wagnera ke složení opery Tannhäuser.

Přímo na hradě fungují hned dvě restaurace, vinotéka a cukrárna, takže by neměl být problém se občerstvit přímo zde. Tip? Restaurace a cukrárna, obě s výhledem na řeku a tratě po obou jejích březích. Samozřejmě, přímo k hradu můžete dojet i autem, ale procházka sem je hezká, takže by to možná byla škoda.

Po prohlídce hradu se můžete vydat dále po žluté turistické značce, svede vás dolů k řece k Masarykovu jezu a zdymadlu z let 1923 až 1936. Právě po jeho koruně vede cesta na druhý břeh, odkud se případně můžete vrátit do centra města MHD. Zdymadla s jezem jsou úchvatným dílem, v jeho útrobách se navíc skrývá vodní elektrárna.    

 
Reklama