Čtenářka s nickem pegonela nám poslala hned dva příspěvky najednou. Ten první se týká jí samotné a ten druhý? To už si přečtěte samy, je vážně roztomilý.
Dobrý den,
od chvíle, co jsem přestala lyžovat, nemám zimu moc ráda. Vypadá sice krásně, ale jen za oknem bytu, v teplíčku domova. Říkám všem, že jsem se měla narodit jako medvěd, ten obyčejný, hnědý, ale příroda si to na poslední chvíli rozmyslela. Zimu bych prostě prospala. A tak i můj organismus je v zimě pomalý a váha vyšší, než v ostatních obdobích roku.
A úplněk? V období, kdy měsíc je nejplnější, mě občas bolí hlava a jsem unavenější. Ale někdy, zvlášť v létě, toto období ani neregistruji. Když se můj syn před téměř čtrnácti lety rozhodl přijít na svět, tak sestřičky v malé porodnici, kde jsem rodila, zářily: „Konečně kluk! Po dlouhé době, co se rodily jen holky!“ Můj syn byl ten den jediné dítě, které se narodilo. Ale druhý den se jich narodilo téměř dvacet. Byl totiž úplněk! Jen můj syn to nevydržel a byl rychlejší, přestože jsem měla termín právě na den další. Tím si můj syn vybral svou rychlost a je pomalý, klidný a musí se na něj vždy čekat. Vypozoroval ale, co se o úplňku píše, a když úplněk „kraluje“, můj syn má výmluvu. Prý ho bolí hlava a měsíc na něj špatně působí.:)
Ještě Vám zasílám příběh z doby, kdy byl syn menší. Je o tom, že když chceme, můžeme si udělat např. podzim uprostřed zimy. Vše je hodně založeno na psychice. V obdobích, kdy jsem celkově šťastná a spokojená, úplňky a vliv počasí ani nevnímám. V horších časech skutečně mírný vliv zjišťuji.
A tak se snažím brát život s humorem, smát se a moc si nepřipouštět problémy. :) :) :)
S pozdravem
Pegonela
Jak jsme v zimě pouštěli draka
Byla zima, spousta sněhu už víc než dva měsíce. Děti už omrzelo sáňkování, bobování i stavění sněhuláků a doma se pořádně nudily. „Luky, půjdeme na kopec?“, ptala jsem se svého malého syna, lačná pohybu. Potřebovala jsem se zbavit vánočních kil a zabavit rozumbradu, který doma dělal jen nepořádek. „Co tam?“ Podíval se znuděně syn a já věděla, že má snaha o jeho transport na svah selhala. A tak se mnou šel alespoň do sklepa pro zavařeniny. „Pojď, budeš mi svítit baterkou.“, vyzvala jsem ho a šli jsme.
Ve sklepě syn svítil o sto šest, samozřejmě ale jinam, než jsem chtěla. Náš sklep, jako sklep mnoha jiných, je zároveň skladištěm všech nepotřebných a odložených věcí. A tak se stalo, že syn objevil v rohu sklepa plastového draka. Prodral se k němu, popadl ho do ruky a zvolal: „Půjdem pouštět draka!“ „Teď ne, draci se pouští na podzim.“, odpověděla jsem a skládala vybrané zavařeniny do tašky. „Proč?“, ptal se syn. „Protože na podzim je vítr a teď ne. Drak bez větru nelétá. A je zima a všude sníh.“ „Já ho rozběhám!“, trval syn na svém a nechtěl draka pustit z ruky. Oči mu svítily nadšením. Byl to takový ten těžký drak z hrubé fólie, který nelítá ani na podzim, když pořádně fičí. Ale syn se tvářil tak nešťastně, když jsem ho odmítla, že jsem mu draka nechala. Maximálně ho roztrhá a drak se bude moci konečně vyhodit. Chtěla jsem to udělat už na začátku zimy, ale syn si ho chtěl nechat, tak jsme ho uložili do „sloje“, sklepa.
Doma jsme se pořádně oblékli, vzali jsme si čepice, rukavice a šály a vyrazili jsme s barevným drakem v ruce ven. Syn běhal a hlasitě popoháněl líného draka, aby vzlétl. Ten se jen plazil po sněhu za ním. Byli jsme atrakcí pro ostatní. Pár dětí se nám smálo a přihlížející rodiče vyjeveně zírali na výjev jako z grotesky. Syn vyběhl na kopec. „Budu utíkat dolů a on poletí!“, zavolal a sbíhal z uklouzaného kopce dolů. Sáňkující a bobující děti zapomněly na své skotačení a pozorovaly mého syna. Po pár krocích mu podjely nohy a dopadl na draka, který se mu připletl pod nohy. Jel dolů z kopce velkou rychlostí a nadšeně volal: „Mamííí, to je supééér!!!“
Ten den vydržel syn na kopci až do večera. Jezdil znovu a znovu na oddaném drakovi a pevná fólie vše vydržela. Dokonce předjížděl i děti na bobech a lopatách. Malý chlapeček se rozplakal a utíkal za maminkou: „Mami, já chci taky dlaka!“, zašišlal. Tak jsme ho také svezli. Drak se stal největší atrakcí dne.
Tehdy jsem zjistila, že my dospělí máme pevně dané, k čemu určité věci jsou. Děti, na rozdíl od nás, díky své fantazii využijí věci i k jiným účelům. A možná jim to přinese mnohem víc legrace a zábavy… :)
S pozdravem a přáním pěkného dne
Pegonela
Pozn. red. Text nebyl redakčně upraven
_____________
Krásný příběh. Jako z nějaké dětské, pohádkové knížky. :) Moc děkuji - i za ten první příspěvek.
Přeji Vám, ať Vám ten „úplňkový chlapeček“ dělá v životě jen samou radost.
Pěkný den i celý víkend
Saša
Téma dnešního dne 29. července 2011
Působí na vás klimatické změny? Včetně působnosti měsíce v úplňku?
Točení hlavy, závratě, nespavost, na to všechno mají vliv klimatické změny počasí. Vysoký tlak, nízký tlak. Biozátěž 1, 2, 3... vždyť se o tom pořád mluví. A my o tom dnes diskutujeme taky.
- Dělají vám lépe tropy, nebo chladnější počasí?
- Pocítíte, když má přijít změna počasí?
- Jak to pocítíte?
- Jak se projevují vaše problémy při změně klimatu?
- A v kterém období nejvíce?
- Řídíte se podle televizních biozátěží: 1, 2, 3
- Fungují i u vás?
- Je vám někdy tak zle, že si musíte kvůli „změně počasí“ i lehnout?
- Působí na vás úplněk?
- Působí na vás přechod z jednoho klimatického pásma do druhého (při cestování)
- Měla jste tyto problémy i v dětství a mládí, nebo až v dospělosti?
- Jste při měsíčku romantik?
A opět mě napadá řada podobných otázek, ale už nechám průchod vaší fantazii, vašim odpovědím.
Nejlepší příspěvek odměním zajímavou magickou knihou Zahradničení s Měsícem, ve které se mimo jiné dočtete i o vlivu úplňku na jednotlivá znamení. A komu bývá při změně počasí špatně, dostane ještě sypaný čaj Rooibos, mám vyzkoušeno, že pomáhá na všechny cesty ke hvězdám i zpátky na zem.
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Miloučký příběh