• Přání k Novému roku není výdobytkem moderní civilizace. Jen se během tisíciletí mění jeho forma. Zatímco dnes předáváme svým přátelům porcelánová prasátka, dřevěné kominíčky a podobné prezenty, ve starém Egyptě se obdarovávali z drahého kovu či kamene vyřezávaným broukem - vrubounem posvátným neboli skarabeem. Jakožto symbol slunečního a životního cyklu připomíná dokola se opakující vzkříšení a znovuzrození.
  • Středověk se nesl ve znamení křesťanství, a tak není divu, že tehdejším přáním k Novému roku kralovaly náboženské motivy. Autorem jedné z prvních známých novověkých novoročenek je německý umělec Albrecht Dürer. Stvořil ji v roce 1499 a šlo o obrázek Jezulátka držícího zeměkouli.
  • První doložená novoročenka na našem území pochází z počátku 17. století. Šlo o kovovou minci – groš – na němž stálo „K novému roku 1606”. Ovšem německy.
  • Novoročenky bývaly hlavně uměleckým díly. Až během 19. století se z nich začala stávat součást společenského života Evropanů.
  • Tištěná vánoční a novoroční přání se nezávisle na sobě rodila na různých místech starého kontinentu. V Anglii je za jejich vynálezce považován obchodník Henry Cole. Aby nemusel posílat osobně psaná blahopřání, nechal si v roce 1843 u populárního malíře Johna Caiicota Hersleye vytvořit první vánoční pohlednici – byla pak tištěná na papír a ručně kolorovaná.
  • U nás byl v první polovině 19. století průkopníkem hromadně rozesílaných novoročních přání nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína. Aby nemusel osobně s přáním všechno nejlepšího navštěvovat všechny důležité osoby, začal posílat tyto „omluvenky“.
  • Symbol P. F. na novoročenkách pochází z francouzského „pour féliciter“ – pro štěstí. Zajímavé ale je, že se tento nápis na přáníčkách jinde ve světě nevyskytuje. Jde o českou a slovenskou specialitu. Poprvé ji na kartičce s přáním použil v roce 1905 český grafik, malíř a ilustrátor Viktor Stretti.

Čtěte také:

Reklama