Dnešní téma mě rozbrečelo.
Včera mně totiž zemřela moje fenečka Pedynka. V neděli by se dožila 10 let. U lékaře to bylo strašný, když jí píchnul injekci a vám najednou to vaše chundelatý klubíčko umírá v náručí. Je to jako kdyby s ní odešel kus mého života. Pořád musím myslet jak se se mnou mazlila, jak spávala u mě pod peřinou - a teď hrozný prázdno. Brečím, jsem nešťastná a jak říkám už žádný zvířátko nechci, protože mojí Pedynku to nenahradí. Posílám vám její fotky.
vifina
Milá vifino,
věřte, že jsem dnešním tématem nechtěla nikoho rozplakat, a teď nad vaším příspěvkem bulím i já.
Vím, že Pedynka je jenom jedna, ale nový pejsek by vám vnesl opět trochu radosti do života.
Zkuste o tom ještě popřemýšlet, až to nejhorší přebolí.
Reklama
Nový komentář
Komentáře
vifina: Ja uz take trnu kdyz pomyslim na nasi Kejsi 22.6. ji bude 13 uz je ttaky churava.
ja prisla o tri pejsky,a milovala jsem je vsechny,dodnes kdyz vidim stejnyho,hrnou se mi slzy do oci,protoze ho chci,potrebuju,ale nemohu si ho ted poridit.Ale hned jak budu moct,tak do toho jdu,protoze i kdyz bolest po odchodu jednoho je obrovska,s prichodem noveho tvorecka se clovek zacne citit mnohem lip.
vifina:
Vím jak se cítíš, vloni mi navždy odešel dobrmánek Roník
Mě to tak strašně vzalo, protože ještě děti nemám a tenhleten piškotek byl jako moje dítě. Pohřbili jsme jí u nás na zahradě, tak jsme jí udělali krásný hrobeček. Bylo to sluníčko. Hlavně se měla u nás strašně dobře, byla rozmazlená a udělali jsme pro ní všechno. Pejska už nechci. Máme ještě krásnou
, ale to je samorost a ta se jde domů jenom najíst a večer vyspat a není tak mazlivá jako byla Pedynka. Je to těžký 
je mi to desne lito, ale urcite by pomohlo vzit si hned noveho pejska
Je me lito,co se ti stalo,sama mam jezevcika 7 let.Pred 6 lety umrel nas prvni pejsek Denysek,byl dcery,dostala ho kdyz jsem se rozvedla.Do 36 hodin si poridila 6 tydenni stene vlcaka,ktery mel skoncit v utulku.Na Pedynku urcite nezapomenes,ale porid si co nejdrive noveho psiho kamarada.Uvidis,bolest to zmirni.Drzim ti palecky a bud statecna.Pobrecela jsem si s tebou,ale musis si rict,zivot jde dal.Tak mnoho stesti
Tohle naprosto chapu, clovek se se zviratkem naprosto zjije, je to pritel, clen domacnosti. Kdyz mi takhle v naruci umrela moje kralici holcicka tak jsem z toho byla pul roku uplne mimo...taky jsem nechtela uz jineho kralicka, brala jsem to jako neuctu k ni. Manzel se rozhodl za me a mame dva kluky kraliky, uz si me uplne omotali kolem tlapek..taky spinkaji a tuli se se mnou v posteli, jsou to zlaticka, ale Bobi zustane jen jedna a navzdy v srdicku... Zkuste popremyslet...
to je pravda, přilne, ale její místo v srdíčku nic nenahradí. Vím z vlastní zkušenosti.
já bych se pokusila smutek řešit novým pejskem
, uvidíš, přiroste k srdci taky hodně