dite

Kdo je nejlepší kamarád dětí? Kdo jim skvěle rozumí? Přece pedofil.

„Jsme zvláštní lidé. Mnoha dětem nahrazujeme nefungující rodinu, pomáháme jim překonat problémy a jsme ochotní jim věnovat veškerý svůj čas. A ony nás za to milují!“ říká bývalý učitel a vychovatel Ondřej, který byl za sexuální praktiky s malými chlapci odsouzen na 4,5 roku nepodmíněně.

Příběh číslo 1

Charizmatický dvaatřicetiletý muž sedí naproti mě v pavilónu soudně nařízené sexuologické léčby v Praze Bohnicích. Za zdejšími laskavými mřížemi žije už déle než rok. Pět let studoval na kněze, ale jakmile mu s definitivní platností došlo, že je s ním něco v nepořádku, studium předčasně ukončil. Odnesl si z něj však jednu exkluzivní dovednost. Nedostižnou rétoriku a fantastickou přesvědčivost.

„Vím, že mám charisma, které lidi a zvlášť děti velice přitahuje. To jsem začal zjišťovat už ve 12 letech,“ říká a vypráví o svých dětských potulkách pražskými sídlišti a touze ujímat se bezprizorních dětí ze slabých sociálních poměrů, kterým organizoval zábavná odpoledne a vymýšlel hry. Je přesvědčen, že mnohé z nich uchránil i předkriminální dráhou. Sebe však ne.

„V té době jsem ale nevěděl, proč to dělám. Pocházím z hluboce věřící rodiny, oba rodiče jsou vysokoškolští profesoři, a tak jsem toto puzení přičítal spíše filantropnímu zaměření své povahy a snaze dětem pomoct,“ vzpomíná. A že pomáhal opravdu důkladně. Po ukončení vysoké školy své vychovatelské aktivity rozvinul do velice širokého záběru. Založil neziskovou humanitární organizaci Malý Princ na pomoc sociálně slabým dětem, vedl několik chlapeckých oddílů, organizoval dětské tábory…

S NADHLEDEM... :)

Milenci v noci po milování:
Ona: „Máš mě rád?“
On: „Ano mám.“
Ona: „Uděláš něco pro mě?“
On: „Všechno na světě.“
Ona: „Nevyvolávej mě zítra z vlastivědy.“

To, že je homosexuální pedofil, mu bylo úplně jasné po dvacátých narozeninách. Všechny jeho sexuální fantazie se totiž točily kolem 11–14letých mladíků. Navenek se však držel a děti ho velice milovaly. Celé roky jim byl ochoten věnovat všechen svůj čas i schopnosti vynikajícího vychovatele. „Rukama mi prošla asi tisícovka dětí. Z toho 980 na mě bude vzpomínat v dobrém, 20 to bohužel odneslo,“ kajícně přiznává.

Nakonec totiž své sexuální nutkání přece jen nezvládl a začal chlapcům organizovat eroticky zaměřené hry. Nechával se nahý svazovat provazem a hoši ho museli různě „mučit“ až do jeho vyvrcholení. Také vybrané hochy často fotografoval v plavkách a jejich obrázky s nevhodnými detaily dával na internet. „Věděl jsem, že to nemám dělat, ale nedokázal jsem se ovládnout.

Tížily mě pak hrozné výčitky svědomí a v následujících týdnech jsem se snažil klukům vše vynahradit. Po čase to však na mě přišlo znovu a já zase selhal,“ vzpomíná. Nakonec všechno ruplo. Díky výmluvným internetovým stránkám a prosakujícímu podezření se o organizaci začala zajímat policie a pro Ondřeje si se želízky přijeli rovnou na letní tábor. Několik měsíců pak strávil v pankrácké vazební věznici, kde ho kvůli jeho bezpečí paradoxně umístili mezi 15–18leté delikventy.

„Stejně jsem od nich dostal dvakrát hroznou nakládačku,“ říká. Vězení je pro každého pedofila noční můrou, protože se automaticky stává obětí šikany ostatních vězňů. Ondra proto uvítal, když mu soud nařídil sexuologickou léčbu a umožnil přečkat dobu vyšetřování a soudních stání v bohnické léčebně. Ondra však není typickým pacientem léčebny. „Takto inteligentní člověk je v ochranném léčení spíše výjimkou - obvyklý je inteligenční podprůměr,“ říká primář oddělení Jiří Švarc.

Příběh číslo 2

Mirkovi je 21 let a má na svědomí zneužití dvou malých holčiček. První delikt spáchal už ve 14 letech. „Měl jsem malého brášku a vodil ho na pískoviště. Čekávala tam na něj kamarádka, se kterou nikdy nikdo nechodil. Bylo jí pět let,“ vzpomíná. Skamarádit se s naivním děckem už pro něj bylo otázkou pár zhoupnutí na houpačkách a pytlíku bonbonů.

„Neznásilnil jsem ji, ale odvedl do houští a tam ji osahával,“ přiznává. Děvče však všechno večer doma vylíčilo rodičům a Mirek se ocitl v nápravném zařízení pro mladistvé v Kutné Hoře. „Co na to moji rodiče? No nic, no. Řekli mi, že jsem blbec,“ krčí rameny. „V pasťáku mi dávali léky na zmenšení tvorby testosteronu, ale po čtyřech letech jsem je přestal brát. Nikdo to nekontroloval, jen mi je vždy položili na noční stolek, a tak jsem je házel z okna,“ chladně dává Mirek na odiv svou „mazanost“.

Následky? Na vycházce zneužil další děvče. Tentokrát devítileté. Místo seznámení – dětské hřiště, způsob zneužití – osahávání. V době odsouzení byl již dospělý, souzen byl ale jako mladistvý (to znamená poloviční trestní sazba a utajená totožnost) k  tříletému podmíněnému trestu a ochrannému léčení v Bohnicích. „Můžu zde zůstat rok, nebo dvacet let. To záleží na posouzení lékařů,“ zamýšlí se nad svou budoucností. I přes medikaci však přiznává, že děvčata do 12 let jsou pro něj jednoznačně nejpřitažlivější a občas si s nimi ve své fantazii představuje zakázané činnosti.

Co vás ještě čeká?

Přečtěte si také třetí autentický příběh s názvem Luboš: Zneužíval jsem holčičky. Ve čtvrtek se pak dozvíte, jak se na tuto úchylku dívají lékaři a jak poznáte zneužívané dítě. Přineseme vám také tipy, jak své potomky před útoky úchyláků chránit.

Pátek bude patřit vašim příběhům. A proto vás vyzýváme - posílejte své zkušenosti s pedofily na e-mail redakce@zena-in.cz.

Vybrané příběhy v pátek zveřejníme a jejich autorky odměníme drobnými dárky.

Reklama