Problém ve školství není jen s platy, ale figurují tu další aspekty, kvůli kterým učitelé chtěli stávkovat. Někteří se však nedočkali podpory nadřízených, a to podle získaných informací ne proto, že by vedení se stávkou nesouhlasilo. Některým přišlo, že se nic nezmění, a tak raději mlčky dělali svou práci. Takovým přístupem však opravdu zůstane vše tak, jak je doposud.

„Stávka pedagogů na všech stupních škol mi připadá jako jedna z mála užitečných forem vyjádření toho, co nám učitelům vadí na dnešním školství. Jako pedagog v mateřské škole mužů říct, že jistě nejednou strastí jsou počty dětí ve třídách, které šplhají až k 28 dětem na jednoho pedagoga. Dále inkluze, která není zcela dobře realizována, z důvodu nedostatku asistentů, kteří ve většině případů zcela chybí. Zvýšení platu je jen třešničkou na dortu, která nám byla přislibována a ačkoli se může zdát, že se pedagogům platy zvyšují, každoročně jsou to částky v řádu sto korun a pedagog je stále pod hranicí průměrné mzdy, která také roste,“ říká učitelka a dodává, „Myslím si, že je škoda, že první listopadovou středu se stávky neúčastnilo více škol a pedagogové nebyli podpoření vedením, natož veřejností. Já osobně jsem se stávky jako takové neúčastnila čistě jen z tohoto důvodu. Škola by měla táhnout za jeden provaz.

Stávkování pár učitelů jako jednotlivců nesehraje žádnou roli. Podpořit měsíc škol v černé a stávku vyvěšeným prohlášením na dveřích mateřské školy (se stávkou souhlasíme), přičemž dveře jsou pro rodiče a děti otevřené, je malý krok a nemyslím si, že dostačující. V jiných zemích Evropy se stávkuje týdny, někde i měsíce a dle mého názoru je to správné, pokud vláda nedodržuje sliby a učitele tím mají co vyjádřit.“

Reklama