Některé důležité doklady nesly třeba i stovku pečetí.
Pečeť, raznici, si každý pečlivě hlídal – v Anglii dodnes existuje funkce – Lord, strážce pečeti.
Z královských a šlechtických erbovních pečetidel a pečetních prstenů se postupně vyvinula pečetidla, která používali i členové nejširších společenských vrstev.
Ještě ve 20. letech 20. století bylo pečetění dopisů běžnou záležitostí.
I v rodině mojí mamky měl každý své pečetítko – děda malachitové, babička z růženínu a mamka achátové.
Na pečetítko bylo krásné pouzdro, z černé kůže, uvnitř vyložené sametem a bylo tam i místo na pečetní vosk – váleček v různých barvách, dokonce i zlatý.
Viděla jsem krásnou sbírku pečetidel, bylo to přes 200 nádherných exemplářů.
Vyrobená z různých materiálů – rukojeti z drahých kovů, pozlacená, stříbrná, z polodrahokamů, skla, bakelitu i slonové kosti. Některé rukojeti jsou hladké, ale některé jsou krásné šperkařské či sochařské miniatury.
Pečetidlo bylo vizitkou svého majitele, odráželo jeho společenské postavení – viz paralela s dnešním mobilem.
Mělo nápaditě vypracované monogramy, či dokonce celá jména nebo obrázek.
Pan Beránek má např. krásného berana s iniciálami.
A co nám poradil? „Pokud někde najdete takovou krásu, zkuste si ji vyčistit. Posléze ji zabalte do měkkého hadříku a uložte v suchu. Na čistění nepoužívejte kartáčky na zuby, ale jen jemný štětec. Na hlubší vrypy, či plochy použijte tampónky na čistění uší či párátko omotané vatičkou. Stříbrné předměty lze ponořit do lázně na stříbro, dbejte na dobré opláchnutí a osušení. Jinak lze požádat v oční optice či zlatnictví o vyčištění ultrazvukem.“
Tak co, nezapátráte ve svém okolí?
Mimochodem, ve starožitnictví je i velmi výhodné je prodat.
Nový komentář
Komentáře
Morgan: krásný jsou takové soupravy na stůl...to hned líp vypadá...
Mě se zamlouvají i ty ohromné pečetní prsteny. S Poštou je to asi stejné, jako všude jinde. Je potřeba spousta mechanizace, aby se ušetřilo na lidské síle. Tady u nás teď budou rušit velkou část České pojišťovny a kus Energetických závodů. Umím si živě představit, kolik lidí zase přijde o práci...
Lenra:
a to z pečetidla nejde?
zn0uz4: Dlouhé Stráně jsem z Pradědu také viděla a byla jsem z toho úplně paf. Když jsem tak na to civěla, tak i okolojdoucí lidé si toho pak všimli (typicky česká povaha
) a čučeli rovněž. Letecký snímek DS mám i v PC na "pozadí" - paráda.
pohodářka je pošťáková...?
ferdi: a to se uz delaji znamky bez vroubku (germani treba), na lesklym papire. ble. Myslim, ze jsme meli a mame nejkrasnejsi znamky na svete...
Kelly: ad Losiny - nejenom renesancni zamek a papirna, ale i lazensky park, termalni koupaliste a kousek od Losin je mozny navstivit i precerpavaci vodni nadrz Dlouhe Strane - horni nadrz je krasne videt z Pradedu jako velike zrcadlo ...
Kelly: byla jsem tam před mnoha lety a okouzlila mi ta souhra mezi lidmi, kteří tam pracovali...a ta síta, jak z divné hmoty se vyloupl papír...krása
Velké Losiny jsem navštívila tak asi před 2 lety a můžu vřele doporučit jako tip na dovolenou. Jestli pojedete v létě
kolem, tak se stavte. Zámek i muzeum na výrobu papíru určitě stojí za to.
Kubi: kvalitni papir, i pro prezidentskou kancelar (s prusvitkou) dela papirna ve Velkych Losinach.. rucni papir.. prodavaji i nadherny soupravy, dostat takovy psani je pozitek - me poslal deda (bydli tam) kdyz jsem odmaturoval, a clovek se s otevrenim vrati o stoleti zpatky :))
Můj tatínek pečetil dopisy až do 80. let úplně běžně. Kvalitní papír, krásná obálka a plnící pero - to mělo švih.
Teď už to ale ztrácí význam, dopis rukou jsem nenapsala minimálně deset let, nemám ani dopisní papír, zůstala mi jen slabost pro plnící pera.
kdybyste viděli tu sbírku
nádhera
má na to udělanou speciální skříňku, na každý kousek je krásně vidět...škoda, že to nemůže vidět více lidí, ale majitel se bojí zlodějů....chápu
zn0uz4: s tím papírem máš svatou pravdu, ono je něco jiného ruční papír, takový jako chlupatý...a ty dnešní, kor do kopírek....
některých věcí je škoda....
Aja: umí se s tím poprat :o)
Dýchla na mne nostalgie
Vzpomínám si na dětství, kdy jsme s bráchou své dopisy "pečetili".
Do horkého vosku jsme tiskli ty nejkrásnější knoflíky ...
Kdysi jsem taky pečetívala dopisy. Moc se mi to líbilo a pečetní vosk tak nějak příjemně voněl...
Ale fakt nevím, jestli by se dnešní poštovní mašinérie uměla poprat...
thaja: dříve se pečetidla dělala tam., kde razítka, ale při dnešním trodatu? to už jsem nikde neviděla - rytci jsou ve zlatnictví, možná tam se zeptat?
já právě kdysi u babičky své dopísky pečetila - sice máminým pečetidlem, ale byla to krása...
tady snad ještě balíky s větší cenou pečetí, ještě nedávno o tom byla řeč na poště, ale možná už je to něco modernějšího, asi ty olověné pečeti....
Tak v reálu jsem to ještě nikdy neviděla
...
Smí se vůbec v dnešní době dopis pečetit? Při té mechanizaci na poště?
Moc se mi to líbí, za lehce pubertálních časů jsem dopisy pečetila a to zátkou z matčina parfému
coz o to, ono by se pecetilo, mame i pecetni vosk, ale problem je v papiru - ten dnesni je az moc hladky, takze to na nem nedrzi - driv preci jen ten papir byl hrubsi, nebo se pecetilo pres stuhu. a navic - s pristupem cpost by ta pecet ani cela nedorazila k adresatovi :(