V jednom vánočním speciálu nejmenovaného časopisu jsem kdysi četla větu, která mě trochu nadzvedla ze židle: "Dobrá hospodyňka začíná péct vánoční cukroví s předstihem, proto její byt sladce voní již koncem listopadu." Co na tohle tvrzení říkáte? 

Asi nejsem ta pravá dobrá hospodyňka, protože náš byt začne cukrovím většinou vonět až poslední týden před Štědrým dnem. Peču ráda, ale nepatřím mezi ty dobré hospodyňky, které si připravují těsta s velkým předstihem, nechávají je uležet, poté pečou postupně všechno cukroví, které opět, suché, nechají uležet. Poté je naplní marmeládou, nechají uležet. Naplní krémem, nechají uležet a nakonec dozdobí (a nechají uležet). U nás se uleží prostě všechno najednou, a to na poslední chvíli :-).

Jediné, co peču s předstihem, jsou perníčky. A to hlavně proto, že je chci mít připravené už na Mikuláše, do balíčku a na stůl. Většinou je však do Vánoc peču ještě jednou, protože se vcelku rychle ztratí.


Při hledání zajímavých receptů na perníkové těsto jsem objevila i článek v časopise Včelařství. Tyhle perníčky jsem se letos rozhodla vyzkoušet já...

Včelařské perníčky
Suroviny: 6 vajec, 300 g cukru moučka, 200 g medu, 100 g Hery, 1 lžíce jedlé sody, 1 lžíce perníkového koření (skořice, hřebíček, anýz, fenykl, badyán), 1 kg hladké mouky.

Postup: Ve větší míse rozmícháme vejce s moučkovým cukrem a přidáme tekutý vlažný med, rozpuštěnou Heru, pro kypření nezapomeneme na jednu polévkovou lžíci jedlé sody. Přidáme jednu polévkovou lžíci směsi mletého perníkového koření.
Za stálého míchání přidáváme asi 1 kg  hladké mouky sypané přes síto.

Těsto vyvalujeme po částech na dostatečně pomoučněném vále a vykrájené tvary klademe na plechy vyložené pečicím papírem.
Troubu předehřejeme a perníčky pečeme při teplotě  165–175 °C.  Po vytažení z trouby ihned ještě za horka potíráme perníčky  rozšlehaným vajíčkem obarveným kakaem (perníčky budou mít krásně tmavý a lesklý povrch, na kterém vynikne bílé zdobení). 
Zdroj: Marie Texlová - Včelařství 12/2002


Vloni a vlastně i každé Vánoce předtím, byly velkým hitem na našem magazínu perníčky, které pochází od werky nebo Jeremi. Dodnes nemám jasno v tom, jak to vlastně je :-) . Jisté je, že jsme změnili název Ošizené perníčky Jeremi, na Legislativní perníčky, jak se prý mají opravdu jmenovat. Ať je jejich historie jaká chce, recept na ně najdete TADY.                                           

A kdo je na Žena-in.cz nováček, určitě nezná ani recept na perníčky takové, jaké peče moje maminka a všechny "perníkářky" v mém okolí. Ještě nikdy se jim nestalo, že by se nepovedly, takže je můžu doporučit také vám. Nezapomeňte proto na Maminčiny perníčky.

Pár rad na závěr...
Nejdůležitější suroviny v pernících jsou med a koření. Použijme proto kvalitní a čerstvý med, stejně tak koření. Určitě na chuti perníčků poznáte, pokud si směs koření sami namícháte a z celého koření namelete těsně před přípravou těsta. Nechce se vám do toho? Použijte mletou směs koření do perníku nebo kypřící prášek do perníku, který už koření také obsahuje.  
              
Perníčkové těsto vyválejte na tloušťku asi 5 mm. Silnější by se mohlo špatně propéct, slabší by zase bylo příliš vysušené. Vykrojené tvary pečeme na plechu, který vyložíme pečícím papírem (samozřejmě, že je to nejméně pracné).
Nezapomeňte nechávat mezi jednotlivými kousky dostatečné mezery, protože perníčky se při pečení "nafouknou" a mohly by se vám spojit dohromady.             

Před upečením a po upečení se perníčky potírají. Někdo je potírá rozšlehaným celým vejcem, někdo jen žloutkem rozšlehaným v mléce. Někdo je potírá před upečením, někdo po upečení. Já sama je potírám před pečením a dokonce i po pečení a to hned dvakrát. Používám žloutek rozšlehaný v mléce a perníčky mám krásně lesklé.

Příště: Zdobíme perníčky