Ahojky redakce, ahoj Simono,

i k tomuto tématu Vám mohu něco napsat a poslat. Tvořím asi od svých pěti let. Tehdy mi babička nahodila nějaká ta oka na jehlice a já pletla hladce a obrace. Někdy mi uteklo oko, někdy se mi to zamotalo, že jsem nevěděla, jestli mám dělat hladce nebo zrovna obrace. Pak jsem se dost vztekala, kdežto babička byla v pohodě. Pak mě posílala na zahradu, ať hrabu listí a hledám tam ztracenou trpělivost. To mě vytáčelo ještě víc. :-)

 Nakonec jsem na dlouhá léta zakotvila u vyšívání. Jednou jsem lupou studovala fotky hotových obrázků z Neckermana a pak si je podle toho vyšila. To jsem ještě měla dobré oči. Ruční práce se staly i mým povoláním. Vyučila jsem se jako dámská krejčová, a než se tady vše převrátilo naruby po „sametové“, pracovala jsem v salonu Styl na Národní třídě. Šila jsem ještě pár let. Ale dnes už ne. Zanevřela jsem na tento druh výdělku. Já jsem totiž pečlivá a dneska se vyžaduje rychlost a žádné sr....í.

Ale moje sestra mě nakonec inspirovala a já se zhlédla v patchworku. Syslím si tu látky. Kupuji úžasný časopis od jedné pražské firmy. A někdy ušiju pár kousků. Nemám žádný volný čas. Chuť by byla, ale času je málo. A tak jsem prozatím zhotovila jen pár polštářků, jejichž fota přikládám.

Zdraví cicinka

g

m

y

Cicinko, to mě mrzí s tím šitím, ale taková je zkrátka konzumní společnost. Všechno vyrobit tak, aby se to brzy rozbilo a zákazník musel běžet pro nové. A platil a platil a platil... Ale ty polštářky jsou nádherné. Patchwork se mi hrozně líbí. Simona

Tři hodiny do konce!!!

Všechny kreativní ženy mají ještě tři hodinky na to, aby nám poslaly své výtvory s popiskem a pár řádky na vysvětlenou. Samotné fotky neposílejte, chceme o vás vědět víc. Klikněte na adresu:

 

redakce@zena-in.cz

Reklama