Pokud pravidelně zažíváte pocit hněvu, ale přitom ho uzavíráte v sobě, možná byste měli zvážit, jestli při komunikaci nepoužíváte pasivní agresivitu. Ta vzniká právě z potlačovaného hněvu, ale vztahu ubližuje mnohem více, než kdybyste třeba i křikem vyjádřili, co vás v danou chvíli konkrétně rozčílilo. Na partnerovi si pak často vztek vybíjíte tak, že ho ponižujete zdánlivě citově nezabarvenými výroky, psychicky ho týráte, šikanujete, děláte naschvály. Příkladem může být i to, že naschvál nepřijdete na sjednanou schůzku, pomlouváte jeho oblíbený film, ponižujete jeho kamarády či koníčky.
605dde6bae050obrazek.png
Foto: Shutterstock

Chcete-li zjistit, zdali v sobě potlačujete hněv, odpovězte na následující otázky:

  • Nedáváte partnerovi pozitivní zpětnou vazbu, i když si to zaslouží nebo o to dokonce požádá?
  • Odkládáte důležitý problém, který je potřeba vyřešit?
  • Nechcete problém řešit, ani když o to partner požádá?
  • Odpíráte partnerovi intimní chvilky jako způsob jak potrestat?
  • Sabotujete jeho snahy?
  • Reagujete v diskuzi za použití minima slov jako: Nic, nevím, dobře, jak chceš?
  • Reagujete sarkasticky na partnerovo vyprávění?
  • Cítíte se často frustrovaní, zklamaní nebo podráždění?
  • Díváte se na většinu situací negativně, i když se vám v mnoha aspektech daří?
  • Nedokáže si odpustit komentáře, které podkopávají sebevědomí vašeho partnera?
  • Nikdy neříkáte ne?

Pokud jste na většinu otázek opověděli ano, znamená to, že vám vyjádření hněvu dělá problém a možná se potýkáte s pasivní agresivitou. Nemusíte se ale stydět. To, že jste si dokázali něco takového přiznat, znamená, že ze zacykleného chování můžete dostat. Máte potenciál být šťastnějším člověkem. Cílem tedy bude, abyste si uvědomili vlastní hněv a začali s ním pracovat.

Někteří lidé mají pocit, že být obětí nebo mučedníkem, je jediný způsob, jak získat pozornost. Možná si myslíte, že by vás měl partner dost dobře znát na to, aby pochopil, co zrovna potřebujete. Jenže lidé si nedokážou číst myšlenky, takže když neumíte komunikovat, ani po deseti letech partner nebude vědět, co konkrétně vás hněvá. Hluboko uvnitř vás se budou plnit nádrže zlosti a zášti.

Lidé často nechápou, že zdrojem pasivně agresivního chování jsou jejich vlastní problémy.

Se změnou začněte po malých krůčkách. Například: Když vás váš partner požádá o malou laskavost: „Mohla bys mi udělat kávu?“, vy máte ale pocit, že kávu připravujete pořád a on nikdy, zkuste se, než odpovíte, zhluboka nadechnout. Zastavte se a popřemýšlejte nad tím, jestli chcete opět odpovědět ano, a tím v sobě kumulovat hněv, nebo tentokrát říct ne a v klidu vysvětlit proč. Když odpovíte ano, vyhnete se sice možná i nepříjemné konfrontaci, ale příště dojde ke stejné situaci znovu. Musíte si stanovit své vlastní hranice. Neočekávejte, že to za vás udělá někdo jiný.

Reklama