„Když jsem Filipa poznala, záhy jsem zjistila, že má docela dost kamarádek. Dušoval se, že jsou to vážně jen kámošky a já nechtěla hned zkraje vztahu dělat dusno, takže jsem to nějak víc neřešila. Jenže postupem času mi to začalo docela vadit. Každou chvíli jde s nějakou na kávičku a doma potom pořád jen poslouchám, co se děje v životě Kamily, Moniky, Jany apod. Mnohdy mi je taky dává za vzor. Co upekly, jaké hezké oblečení měly na sobě,“ popisuje Edita.
Foto: Shutterstock
Ta přiznává, že na svého partnera docela žárlí. Kdykoli se mu s tím ale svěří, Filip její obavy zamete pod koberec. Prý kdyby měl něco s jinou ženou, tak by Editě nevykládal o společných schůzkách, ale držel by to v tajnosti.
„Nejsou to všechno jen staré kamarádky, ale do seznamu přibývají i nové. Teď se třeba skamarádil s novou kolegyní, která nastoupila k nim do firmy. Pořád mi říká, jaká je to šikovná a moc hodná holka. Nějakým způsobem ty ženy prostě přitahuje. Jako nedivím se, je vtipný, společenský, umí správně zalichotit, ale taky je zadaný. Na přátelství mezi ženami a muži moc nevěřím, vždycky je tam nějaká ta sexuální přitažlivost. A tak se každý den bojím, že mi ho nějaká odloudí. Zakazovat přátele mu ale nemůžu, vlastně ani nechci a on by si to stejně nenechal líbit,“ zoufá si Edita, která žije v neustálé nejistotě a ve strachu, která z Filipových kamarádek jim nakonec zničí vztah.
Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napiště nám na redakce@zena-in.cz.
Zdroj informací: respondentka Edita
O komentář jsme poprosili seniorní psychoterapeutku Mgr. Veroniku Macovou:
Žít v neustálé nejistotě a ve strachu musí být k nevydržení. Jak ještě dlouho se dá asi takový tlak zvládat? Mám pocit, jako kdyby bylo v příběhu Edity nějak nemožné komunikovat vlastní potřeby a tužby. Vnímám, že se Edita cítí být možná nevyslyšená, jako kdyby byly její obavy zlehčovány. Já bych se v tom asi cítila osamoceně. Potřebovala bych to otevřeně oslovovat. Chtěla bych se cítit být přizvaná do partnerova společenského života. To jsou však jen mé fantazie o tom, jak se asi Edita může cítit. Mám dojem, že někdy se v partnerských životech zkrátka zamotáme do klubka neporozumění, které se nám jen obtížně rozmotává. Pojďme na rovinu mluvit o tom, že v takových případech je možné využít párovou terapii. Není to ani ostuda, ani selhání. Nepředstavujte si, že vám někdo cizí kouká do soukromí. Terapeut váš vztah určitě nesoudí. Spíš vám dělá takový překladač tam, kde jste začali mluvit cizími jazyky, kde už se vzájemně nedokážete slyšet.
Mgr. Veronika Macová je zakladatelka a ředitelka psychoterapeutického a poradenského centra Willow Therapy a projektu Skupiny Praha, seniorní psychoterapeutka a seniorní psycholožka, pracuje převážně s dospělými individuální a skupinovou formou face to face i on-line, nejčastěji se zabývá tématy životní nepohody či nespokojenosti, smutku, úzkostí, stresu, vyhoření, vztahů, samoty, sebevědomí a sebehodnocení, práce se vztekem a agresí a dalších potíží spojených s kriminalitou či trestnou činností, jejími klienty bývají často muži a věnuje se také metodice a mentoringu svých kolegů. |
Nový komentář
Komentáře
Chtělo by to chlapíka, co chodí s kámošema do hospody, na fotbal...... a po čase zase bude důvod si postěžovat .
Já třeba ohledně žárlivosti praktikuji životní filosofii "Když mě bude chtít podvést, prostě to udělá, i když půjde vynést odpadky. nějaký hlídání a žárlení na tom nic nezmění". Takže já prostě na manžela nežárlím, nezakazuji, nechávám volnost ať si dělá co chce (Samo ve svém volném čase - nemakačenko nechci, ale to asi chápeme všichni, co je tím myšleno :D ) a ono to funguje. Ze začátku měl tendenci žárlit manžel na mě, ale za chvíli pochopil, že to nemá smysl - já si stejně kamarády a koníčky zakázat nenechám a ví, že mi může věřit (vysvětlila jsem mu svou filosofii). A jsme oba šťastní a spokojení. Chování se jak stíhačka a žárlivka ještě žádej vztah nezachránilo a žádnýho chlapa od nevěry neodradilo. Naopak jí to udělá na truc...
Můj muž je taky samá baba, to máte účetní, asistentku, baby v Sokole, všechny ty sestry, tety, kolegyně, jachtařky, lyžařky, a já nevím kdo ještě. Naštěstí mi je nedává za vzor ani je nechválí. Jestli to Editě vadí, ať se sním rozejde. Třeba si najde žárlivce, aby viděla, jaké to je.
Editu celkem chápu. Můj přítel má taky hodně kamarádek - kamarádku na squash, do fitka, další na běhání... ale to beru. Problémem byla ta, která za ním přišla, že chce chodit do tanečních pro dospělé, tak ať jde s ní. Byla jsem proti. No, nakonec jsem jí dohodila fajn nezadaného kolegu z práce a do tanečních jsme se zapsali všichni 4. Na první lekci byla neskutečně protivná (chudák kolega) a na další už ani nedorazila. Bylo vidět, jak jsem jí překazila plány - od té doby si na ní dávám pozor. :) Kolegovi naštěstí vrátili peníze. A my s přítelem chodíme dál a už jsme v pokračovačkách. :)
Žárlivost je hrozná a pokud Edita ve vztahu trpí a nemůže se smířit s tím že její přítel má místo kamarádu kamarádky měla by vztah ukončit. Zbytečně se trápí a partner jiný nebude. Je špatně žádat po partnerovi aby se vzdal přátel které má z doby kdy Editu ještě neznal.
Proč má tolik žen potřebu muže předělávat a převychovávat? Ber, co je, nebo nech bejt. Edita je žárlivá a vadí jí kamarádky, tak buď si najde chlapa, co kamarádky nemá a žárlení mu nevadí, nebo se sebou "něco" udělá, aby nežárlila. Požadavek, aby se muž kvůli ní změnil a vzdal se kamarádek, které má patrně některé i déle než Editu, to je hodně přes čáru. Vztah Editě zničí její žárlivost, ne některá ta kamarádka.