Foto: Shutterstock

Třicetiletá Johana se donedávna starala o svého osmiletého syna sama. Když vstoupil do jejího života nový kolega v práci - Tomáš, který neměl problém přijmout cizí dítě, byla štěstím bez sebe. Teď má ale pocit, že se brzkým sestěhováním poněkud unáhlila.

Ze začátku to bylo moc fajn. Kluci si porozuměli hned na prvním setkání. Celé odpoledne řádili na hřišti jako by se znali roky a patřili k sobě jako otec a syn. Nemohla jsem se na ně vynadívat. Asi i proto jsem ztratila svou ostražitost a začali jsme žít velmi brzy jako rodina,“ začíná své vyprávění mladá žena, které nyní připadá, že udělala velkou chybu. Idylka sice stále pokračuje, ale zároveň se začaly vynořovat temné chvíle.

Ano, pořád jsem velmi ráda, že už netrávím večery koukáním na nekonečné a přihlouplé seriály, že mám po svém boku zase muže, ale čím dál častěji si připadám spíš jako jeho matka,“ povzdechne si a vysvětluje: „Každou chvíli musím řešit nějaký malicherný spor, který mezi mými chlapci vznikne. Už rozumím stížnostem žen, které mají více dětí. Den co den fungují mimo jiné jako soudci. Ale já musím vstupovat mezi dítě a dospělého chlapa, se kterým spím. A to je fakt dost divné. Nelíbí se mi to. A začínám se na svého přítele dívat úplně jinýma očima, než tomu bylo první týdny."

Dle jejích slov působí její partner za normálních okolností seriózně a zodpovědně. Vozil syna na kroužky, naučil ho na počítači a koukají na chlapské filmy. „Občas ale nastanou chvíle, kdy mám pocit, že je to někdo úplně jiný a nahání mi to až strach,“ říká starostlivá matka a hned přidává příběhy, které se udály v nedávných dnech. „Přinesla jsem domů banány. Nic extra nedostupného, navíc u nás až tak nefrčí. Většinou to zachraňuju tím, že z nich udělám koktejl. Tentokrát to ale bylo jinak. Kluci se o ně začali prát. Ale tak doopravdy. Tomáš, ano, ten dospělej, si oloupal hned tři a natřel si je nutelou, kterou si syn šetří, aby mu dlouho vydržela. Ten začal ječet, že toho nesní tolik najednou a že chtěl mít i na zítra, a teď nebude mít nic. A do toho zase Tomáš, že je větší, takže má právo na větší porci. Vím, takto to asi nevyzní jako něco dramatického, ale přišlo mi to celé takové prapodivné. Udělala jsem jim ostré kázání o tom, že by se k sobě měli chovat hezky a že lakota je ošklivá vlastnost - a odešla středem,“ líčí stručně podivnou příhodu Johana.

Podobné věci se prý u nich ale odehrávají při různých příležitostech. Občas se kluci nepohodnou na hřišti nebo když se mají rozdělit o čokoládu. V takových chvílích se dospělý Tomáš urazí a trucuje jako malé dítě. „Nikdy jsem nic podobného nezažila,“ přiznává bezradná žena, která na to už nemá nervy. „Kdybych je tak často neviděla v ideální souhře a nevěděla, že Tomáš je jinak opravdu fajn chlap a má nás oba rád, řekla bych, že je to totální magor, od kterého by bylo nejlepší utéct, dokud je čas,“ soudí rozumně žena, která už má něco za sebou – a to včetně podobného odchodu od otce svého syna. „Vím, že nikdo není dokonalý, že nežijeme v pohádce, ale zároveň mám pocit, že nemám partnera a syna, ale dva syny,“ uzavírá své vyprávění.

Čtěte také:

Reklama