Když jsem nedávno někde četla, že v USA existuje stále více mladých, kteří se rozhodli zachovat pohlavní čistotu až do svatby, vzpomněla jsem si na Renatu.
Ale vraťme se k Renatě. Renata je vysokoškolačka, dívka milá, chytrá. Zamilovala se do muzikanta, asi o 9 let staršího, tedy dospělého muže se všemi jeho potřebami. Láska to byla jako trám, přesně taková, jak o ní čtete v dívčích románcích. Nejdřív jen letmé pohledy, chození na koncerty, pak držení za ruku, něžné polibky. Ale víc už nic.
David nejdříve velmi oceňoval Renatinu zdrženlivost, byl rád, že není nějaká taková, která hned na prvním rande leze chlapovi do postele. Jenže když takhle spolu chodili tři měsíce, Davidovi, který o Renatu opravdu stál, to přestávalo stačit. Vedli o tomhle problému dlouhé spory. David Renatu přesvědčoval, že sex přece k opravdovému vztahu patří jako voda k životu, že se tím jejich láska naopak ještě prohloubí. Renata (zapomněla jsem říci, že pochází z nábožensky založené rodiny, ale ne nějak fanatické) však trvala na svém. Milovat se bude se svým mužem až o svatební noci.
David lehce šílel. A ač hudebník, kteří bývají spíše bohémského ražení, a do chomoutu se zrovna dvakrát neženou, rozhodl se. Navrhl Renatě, že se vezmou. Jenže Renata teprve začala studovat vysokou školu, celých dlouhých pět let před sebou, a pak by chtěla ještě cestovat a ne se vázat do stavu manželského. Řekla Davidovi, že svatbu zatím nechce, že až tak za 7 – 8 let.
Ještě nějaký čas se vídali, Renata doprovázela Davida na koncerty, David se snažil Renatu 
Teď je zatím Renata sama. Je plně vytížená studiem, sportuje, chodí do jazykovky, čas nudit se rozhodně nemá. Naváže-li nový vztah, dopadne asi podobně, pokud ovšem nebude mít štěstí a nepotká podobně založeného mladíka. A kdo ví, možná se časem její rozhodnutí změní? Je přece normální dospělá žena!
Nový komentář
Komentáře
UtápenýPetr:Nenechala, nejde to, nechte na vzkazech svůj mejl.
UtápenýPetr:Nechala jsem vám vzkaz.
UtápenýPetr: Milý Petře, umožnil jste mi pochopit, naštěstí již opuštěné, předpotopní názory mého manžela. I moje. Jeho byly podobné vašim, já jsem si zase myslela, že snad i bez říkání pochopí, že potřebuji něco jiného. Některá literatura uvádí /a já to znám z vlastní zkušenosti/, že dráždění klitorisu jako milostná předehra vede často k orgasmu. A když se potom se ženou spojíte, bude to pro ni nejlepší pokračování. Jste-li mladí, může se to i později změnit, ale zatím dělejte to, co potřebuje vaše žena a ona bude šťastná. V sexu je normální to, co se líbí . A buďte rád, že dokážete své ženě pocit štěstí navodit. Určitě je to pro vás důležitější než to, jak se to stalo. V sexu přece jde o vzájemné vyhovění a ne o vlastní pocit "jsem dobrý". Hodně štěstí a radosti. Zkuste si třeba přečíst některé milostné scény Bertice Small, třeba v Skotské vévodkyni nebo v Podvedeném vévodovi.
Alba: k 42 - Albo, seš si jistá, že to každý muž bere jako největší dárek? Panna má obvykle dost málo zkušeností, většinou nedovolí ani příliš důvěrné mazlení. Zkušený muž si s tím možná poradí, ale jelimánek, stejný jako ona, čistý až do svatby ho může mít jak slon chobot, ale když neumí, tak ji nepotěší. Myslím, že žena, která má nějaké zkušenosti před svatbou se snadněji shodne s partnerem a dokáže mu vysvětlit, co potřebuje , co se jí líbí a co ji vzrušuje. I když... musí to být zvláštní mít na co čekat.
_Lucky:
Ty jsi mi panečku vtipálek...
U nás doma žádná rovnoprávnost není, u nás vládnu já (železnou pěstí)
205.*Kotě*:OK, snad se to nezvrhlo a není teď "tolerantní" i v ostatních věcech, tzv. "rovnoprávnost".
risina: to byl jenom návrh zákona (myslím, že ze strany komunistů), aby církevní sňatky zase neplatily, ale nebyl schválen
risina: Ale uznává se
, musím to přece vědět, když jsem se tak teď vdala 
*Kotě*: A teˇdje to stejné, taky se už pouze církevní sňatek neuznává, musí před ním být občansky obřad. Ještě k těm starým časům - starší dětt (1985, 1987) mi pokřtili bez problémů, zato u té nejmladší (1995) jsem musela fráře hodně přesvědčovat - nezdáli jsm ese mu dostatečně věřící
(měl ostatně pravdu)
risina: Ale ano, většina lidí mohla, ale třeba u nějak angažovaných lidí (teď myslím proti režimu) to byl problém, měli pak opletačky s STB... a tak se pak žehnalo občanské manželství. A jinak, pokud vím, se lidé tehdy museli brát nadvakrát, protože stát církevní sňatky neuznával.
Kotě: Ale směly se vzít v kostele! Já se v kostele vdávala, má sestra taky, spousta známých...
Nyotaimori: 1) Neznám žádnou skutečně věřící ženu (tedy praktikující katoličku), která by si vzala partnera na radnici. Víš, svazky mezi věřícím a extrémně netolerantním ateistou většinou do svatby ani nevydrží, prostě jsou ti lidé přiliš jiní. Takže věřící holky si většinou vyberou buď partnera rovněž věřícího, nebo tolerantního nevěřícího (můj případ). A pak se samozřejmě vezmou v kostele.
2) Se sňatky samotnými se to má tak: Pokud by si věřící partner vzal nevěřícího na radnici, pak samozřejmě z hlediska občanského práva se jedná o právoplatný sňatek, který podle občanského zákoníku lze rozvést. Pozor! Manželství uzavřené v kostele lze podle občanského práva také rozvést - ovšem podle církevního nikoli, takže žena, která se rozvede a vezme si nového partnera, je chápána jako cizoložnice, její nové manželství nebude církví uznáno (státem samozřejmě ano) a nemůže už být praktikující katoličkou (má odepřený přístup ke svátostem).
Jinak občanské sňatky církev samozřejmě uznává jako sňatky, takový svazek lze třeba dodatečně posvětit církevním požehnáním. Dělo se to třeba u párů, které se za totality nesměly vzít v kostele.
Jo a jen tak naokraj, řekněme, že by Renatě bylo 20. 7 roků počká, to je 27. Jemu je o 9 víc, tedy 36. No, je mi zcela jasné, co bude dělat Renata (za podmínky, že ji nepodváděl) s chlapem v posteli, který to neměl (řekněme) 7 roků. Spát, nic jiného než spát.
199.*Kotě*:Právě o tom mluvím. Chci říct: "A co teprve lidé, kteří to ani nedělají"
70.*Kotě*:Uvidilo by Tě, ale právě pedofilové do manželství dospějí velice brzy. Typický muž se většinou brání (ale má to marné), podobné principy ale pro menšinově zaměřené často neplatí..
_Lucky: Se stydlivostí mají problém i ti, kteří běžně sexují. Kolik žen je při sexu neuspokojených, protože prostě nedokážou tomu svému říct, co se jim líbí nebo nelíbí.
33.*Kotě*:Taky tady bude pravděpodobně stydlivost, bránící nějakému odhalování. Už vidím, jak si o TOM upřímně povídají u večeře při svíčkách. Přijde mi, že pro spoustu lidí by to bylo spíše jednodušší dělat.
Jo, vůbec nemluvě o neřešených fóbiích, s tím jsem se setkal na vlastní oči. Myslím si, že se za tím vždycky něco skrývá, domnívám se, že skutečně málokdo odolá si to nezkusit. No, a za skrývání je (malá) lež.
Nemyslím to nějak zle, ale např. frekvence a forma, ta je určitě vzájemně překvapí. Jistě že ne půl roku po svatbě, výběr partnera se projeví až po letech. Dobře si dokážu představit "vzrušující" očekávání muže, jaké že to orgie po svatbě prožije a ono 1x za měsíc a šlus
anebo se ten její "překvapivě" po svatbě sexu dožaduje v míře, jaká byla před svatbou... Ale to jsou hororové scénáře, tipuju, že každý vytuší, jaký bude postoj k milování po svatbě...
Kdo nechce sex před svatbou si ho po svatbě nezaslouží.