Srí Lanka je proslulá nádhernou přírodou, včetně národních parků, které jsou plné exotických zvířat. Žádné tamní zvíře ale není tak úzce spojeno s historií a kulturou ostrova jako je srílanský, respektive cejlonský slon. Již po celá staletí plní mnoho důležitých rolí, ať už sociálních, ekonomických nebo náboženských. Zdejší populace slonů, jak divokých, tak domestikovaných, patří k největší na světě. Domestikované slony často uvidíte, jak pomáhají s taháním klád z lesa. Pro náročnější práce jsou využíváni poměrně často, ale jejich páníčkové, kterým se říká mahauti, by si měli dávat pozor. Sloni prý mají „sloní paměť“, a pokud by se k nim někdo choval špatně, budou si to pamatovat mnoho let a jednoho dne by jim to mohli vrátit. Navíc je potřeba vzít v úvahu, že slon je na Srí Lance považován za posvátné zvíře, které hraje velmi důležitou roli v řadě náboženských oslav. Zabít slona býval kdysi těžký zločin.

Divoké slony je možné zahlédnout kdekoliv na ostrově, největší šance je ale v národních parcích, kde prašné cesty vedou v těsné blízkosti různých jezírek a tůní, kam chodí zvířata pít. Na pozorování slona cejlonského je skvělý park Uda Walawe, ve kterém sídlí největší populace těchto poddruhů slona indického na ostrově, ale nejkrásnější rezervací je bezesporu Yala. Tento národní park zabírá plochu 1260 km2, ale celé čtyři pěti z nich jsou přísně chráněné a turisté tam nesmějí. V dostupné části se však můžete kochat nejen úchvatnou krajinou, zejména v období sucha (květen – srpen), ale i přemírou zvířat. Nejčastěji uvidíte právě mohutné slony, jak se rozvážným krokem prodírají mezi křovinami, ale váš zrak určitě padne i na skupiny pestrobarevných čápů, jak se brodí na březích lagun mezi netečnými těly dřímajících krokodýlů, nebo na opice laškovně poskakující ze stromu na strom.

Nejslavnějšími obyvateli parku jsou levharti. V rezervaci Yala se nachází největší populace levhartů na ostrově, a zřejmě i na světě. Tyto plaché kočky jsou k vidění po celý rok a i my máme štěstí. Po hodinové projížďce parkem, kdy mineme snad jen jedno další zaprášené auto, se najednou uprostřed štěrkové cesty, kde jsou široko daleko jen nízké stromy a zvláštní prázdno, dostáváme do kolony terénních džípů. Před námi je asi šest aut a ani jedno se nemíní pohnout. Důvodem je levhart. Všichni se chtějí kochat pohledem na puntíkatou kočku, co nejdéle to jde. Na senzacechtivé frontě s hlučnými motory ale není nic dobrodružného, po deseti minutách tak otráveně otáčíme auto, aniž bychom vzácnou šelmu zahlédli. Když ale o pár set metrů dál narazíme na dalšího mladého levharta, jak se bezstarostně válí kousek od cesty, všichni jsme spokojení až na půdu.

Detaily o národním parku Yala najdete na https://www.yalasrilanka.lk/

Čajové opojení

Součástí krásných přírodních scenérií jsou na Srí Lance i čajové plantáže. Poblíž nejvyššího bodu ostrova leží nejvýše položené město Nuwara Eliya, které je považováno za centrum čajového průmyslu. Toto bývalé britské město bylo založeno v 19. století a pro svůj koloniální vzhled je dnes nazýváno „Malou Anglií“. V době britské koloniální éry zde bylo zavedeno pěstování čaje.

V celém horském nitru čajových lístků leží řada malých městeček, které skýtají nádherné výhledy na rozeklané hřbety hor a nekonečné zelené plantáže, a které také nabízejí možnosti vycházek jak za hřmícími vodopády, tak třeba i na vyhlídku s názvem „Konec světa“. Hlavní důvod, proč sem většina turistů zavítá, je ale pořád čaj. Většina čajových plantáží nabízí exkurze s vysvětlením zpracování čaje a následnou ochutnávkou v příjemné kavárně. Některé dokonce nabízejí i ubytování přímo na plantáži v některých z luxusních bungalovů. Ty byly původně stavěny pro správce plantáží a nyní jsou nabízeny jako osobité ubytování turistům, kteří si to ale mohou dovolit. Ceny nejsou nikterak nízké.

Je mnoho způsobů, jak se do těchto čajových výšin dostat, ale největší zážitek vám určitě poskytne cesta vlakem. Ať už sem vyrazíte z dusného a lidnatého Kolomba nebo ze severních částí ostrova, v rozhrkaném vozu s kopou milých Srí Lančanů zažijete tu pravou atmosférou. Cesta vede po jedné z nejúchvatnějších železničních tras, která pomalu stoupá do kopců řadou tunelů a po úzkých římsách vytvarovaných do pevné skály (ze kterých je fascinující pohled do propasti pod vámi). Během několika hodin se dostanete z parných pobřežních nížin do vlhkého vzduchu zelených hor. Jakmile zahlédnete první krásně upravené čajové plantáže, nebudete chtít odsednout od vlakového okénka. Respektive odejít od vlakových dveří, které jsou po celou dobu jízdy otevřené a ve kterých se rozdivočelí turisté vyklánějí do půl pasu, aby zachytili divokou spontánnost jízdy s malebnou krajinou všude kolem. Zážitek je to tak obrovský, že je nerozhodí ani silnější déšť. Všichni místní spolucestující jsou tak milí a přátelští, že se skamarádíte během vteřiny a nejraději byste se k nim hned nastěhovali nebo alespoň zaskočili na čaj. Zejména, pokud máte něco dobrého pro jejich děti. Ti na vás budou oddaně hledět, i když jim dáte dva dny staré otlučené jablko. Připravte se na těžké loučení, až budete vystupovat.
Tip: Továrnu na zpracování čaje hledejte až na místě, ty menší bez webových stránek mají své vlastní kouzlo.
Na Srí Lanku se můžete vypravit kdykoliv během celého roku. Když na jedné straně ostrova prší, na druhé bude krásně. 

Věděli jste, že Srí Lanka leží na ostrově Cejlon, což byl také do roku 1972 oficiální název státu?


A jak vypadají náboženské svatyně a další pozůstatky cejlonské historie? Čtěte již brzy v další části o kouzelné Srí Lance...

Reklama