Foto: Shutterstock
Když zůstaneme u zmíněné Barbie, její výrobce udělal velký kus práce. Co se týče povolání, pomohl panence překonat skleněné stropy a umožnil holčičkám mít sny, které byly dříve považovány za výhradně mužské. Barbie se podívala na Měsíc, kandidovala na prezidentku apod. Posun směrem k diverzitě se uskutečnil i v oblasti vzhledu. Panenka získala například svou afroamerickou verzi. V roce 2012 byla vyrobena holohlavá Barbie procházející chemoterapiemi a o čtyři roky později spatřila světlo světa kolekce panenek se čtyřmi různými druhy tělesných proporcí a sedmi barvami pleti. Koupit se dá i panenka na vozíčku, verze s kožním onemocněním vitiligo apod.
Foto: Shutterstock
Všechny zásluhy ovšem nelze přičítat jen firmě, která vyrábí Barbie. Příkladem je kolekce panenek Bratz z roku 2001, která vynikala různými odstíny pleti i barvami a texturami vlasů.
Přestože panenky, které reprezentují určité hluboce zakořeněné a často obtížně dosažitelné či zcela nerealistické ideály krásy, v obchodech stále převažují, z předchozího výčtu vyplývá, že se rozšiřuje portfolio hraček, které podporují rozmanitost a diverzitu a stereotypy boří. A to je pro malé děti velmi důležité, i když se zdá, že to tak úplně nestačí.
„V těchto dnech, bez ohledu na to, kdo jste, pravděpodobně najdete panenku, která vám bude podobná,“ řekla magazínu Allure Juli Lennett, viceprezidentka divize hraček ve společnosti pro výzkum trhu NPD Group.
Nabídka je na jedné straně, ale poptávka na straně druhé. Rozmanitější výběr neznamená, že panenky podporující sebevědomí a sebedůvěru, respektive bořící stereotypní představy krásy, jsou u dětí oblíbené. Výzkumníci se proto ptají, jestli děti vůbec takové panenky chtějí a jestli jsou motivované k tomu, aby je chtěly.
Ve čtyřicátých letech provedli manželé působící jako psychologové Kenneth a Mamie Clark experiment, kdy byly dětem s tmavou barvou pleti předkládány tmavé nebo bílé panenky. Ony se měly následně rozhodnout, které považují za hezčí. Výsledkem bylo, že tmavé děti dávaly přednost bílým panenkám, a dokonce některé tvrdily, že se jim více podobají. I když bylo jasné, že to není pravda. Vědci z toho, i kvůli tehdejší rasové segregaci, vyvodili, že děti tmavé pleti neměly dostatečné sebevědomí a nejradši by změnily svůj vzhled. A to kvůli životu v rasisticky laděném prostředí.
Foto: Mr. & Mrs. Kenneth Clark s dětmi
Charlotte Brooks, Public domain, via Wikimedia Commons
Výzkumnici Toni Sturdivant z texaské univerzity zajímalo, jestli nabídka rasově rozmanitých panenek přispěla v průběhu času k nějaké významnější změně. V roce 2019 tedy v menším měřítku experiment zopakovala. Děti ovšem nezpovídala, ale pouze pozorovala při hře. Afroamerickým dětem dala k dispozici afroamerické panenky se dvěma rozdílnými odstíny pleti, dále latinskoamerické panenky a bílé panenky. S největším úspěchem se u dětí setkaly bílé panenky, černé si vybraly jen zřídka a pokud ano, výzkumnice vypozorovala, že s nimi většinou špatně zacházely. Jedna dívka například předstírala, že černou panenku vaří v kotlíku.
Hračky jsou jen jedním z faktorů, který reprezentuje kulturu a ovlivňuje to, jak děti vnímají svět kolem sebe. To, že jsou určité typy panenek dostupnější než dříve, ovšem podle výsledků experimentů nestačí k tomu, aby si s nimi děti chtěly hrát a aby jim třeba pomohly se snazším se zapojením do kolektivu, budováním sebevědomí a s tvorbou povědomí o rozmanitosti světa.
Foto: Shutterstock
Hlavní práce je v tomto případě zřejmě na rodičích, učitelích, médiích a dalších faktorech, které děti nejvíce ovlivňují. Přestože děti nemusejí jevit o rozmanité panenky samy od sebe zájem, je na dospělých, aby jim je nabízeli. Podle psycholožky Naniky Coor, která poskytla rozhovor Maisonette, má hra s rozmanitými hračkami na děti pozitivní účinky. Pomáhá jim získat empatii, lépe se orientovat v nejrůznějších sociálních situacích a uvědomit si rozmanitost okolního světa a bojovat proti stereotypnímu vnímání krásy.
Zdroje: History of Dolls, Maisonette, Allure, Research Gate, The New York Times, The Conversation, All About the Doll, Naacpldf
Čtěte také:
- Škoda každé rány, která padne vedle! Jsou fyzické tresty u dětí skutečně dobrou výchovnou metodou?
- Naučte děti padat. Nejen lyžování a bruslení pro ně bude bezpečnější
Nový komentář
Komentáře
Velice dobre napsany prispevek, vic se k tomu nebudu vyjadrovat!
Jo, jasně, když děti o něco nejeví zájem, tak jim to prostě nacpeme, ony ještě nechápou, že je to pro jejich dobro.
Černá Barbie na vozejčku, nebo nic. 
A kdyby to dítě z výzkumu vařilo v kotlíku bílou panenku, tak je to v pořádku? 
A co kdyby tam vařilo medvídka? Nebo vláček? Nehledě k tomu, že ty nejrůznější limitované kolekce panenek jsou spíš sběratelské, než aby se to kupovalo dětem, už s ohledem na nehoráznou cenu. 
No nic, když už to vyrobili, nějak to prodat musí, a tohle je jen další forma reklamy.