Tak toto zvolání, s výjimkou změny oslovení, slýchala paní Nováková při příjezdu na chalupu den co den. Den co den byl totiž její manžel volán k sousedce, starousedlici vedle z chalupy, kterou opustil manžel a která měla neustále nějaké problémy.

sousedBuď měla špatný tlak vody ve studni, nebo jí nedovíraly dveře, nebo se jí zasekla sekačka na trávu či vběhla myš do předsíně. A pan Novák jako gentleman běží...

Sousedské vztahy mají být přátelské

Ne, pan Novák není gentleman, pan Novák je blbec, který dělá sousedce zedníka, instalatéra, pokrývače, no prostě Ferdu Mravence, práce všeho druhu. Sousedské vztahy se přece mají udržovat přátelské, ne? Ale ani s tím přátelstvím by se to nemělo přehánět.

„Pane Nováku! Měl byste chvilku čas?“ Ozve se zase jedno sobotní dopoledne zpoza plotu.
„Neměl,“ ozve se už pěkně naprdnutá paní Nováková. „Potřebujeme opravit něco na střeše, manžel si šel pro nářadí.“
„Ale to je náhoda, zrovna jsem ho chtěla poprosit, jestli by se mi také nepodíval na střechu, nějak mi tam z jedné strany zatéká.“

Vtom už vyjde ze dveří i pan Novák: „To víte, že se vám na to podívám, jen co si vezmu nářadí.“

Rozzuřený manželčin pohled jakože nevidí.

A dost, řekne si manželka

Od té doby, co jejich sousedce utekl manžel, je to s ní k nevydržení. Barák jí padá na hlavu a její manžel to má zachránit? Proč si sakra někoho nenajme? Večer si s manželem promluví.

„Jardo, mně se to nelíbí, jak tam pořád chodíš.“
„Snad nežárlíš?“
směje se pan Novák, „vždyť se na ni podívej, je to chudák ženská.“

Paní Nováková nežárlí, v tom to není, jejich stokilová sousedka určitě není typem jejího manžela, přesto jí ale to neustálé dožadování se sousedské výpomoci vadí. Její manžel je znám tím, že je k ženám galantní, nerozlišuje, zda jde o nějakou Bardotku či starou čarodějnici,  vidí prostě „ubohou, bezbrannou ženu“, která potřebuje pomoci. Ale odsud posud.

Odsud posud

„Ty jsi normální blbec, který se nechá zneužívat. Ta si může spoustu věcí udělat i sama, vždyť má sílu jak býk, ale proč by to dělala, když má tak přeochotného souseda, který ji to udělá zadarmo, viď?“
„Ale to trochu přeháníš,“
namítne pan Novák. „A můžeš mi taky prosim tě poradit, co ji mám jako říct? Ne, já vám napomůžu?“
„Já neříkám, abys jí občas nepomohl, ale sami tu máme práce jak na kostela. Příště třeba řekni, že tě bolí záda, nebo že musíš posekat trávník, nebo že prostě nemáš čas.“

...

Při dalším zvolání: „Pane Nováku, halóó!“ odpověděl pan Novák sousedce něco ve smyslu, co mu poradila manželka. Sousedka se zatvářila kysele, ale za dvě hodiny přišla opět s úsměvem. „Už byste měl čas?“
„Nezlobte se, já jsem dnes utahaný,“
odpoví opět pan Novák.
„No, jestli vás nějak obtěžuji, tak to jste měl říct hned,“ řekne sousedka a uraženě odchází.

Dva dny je klid.

Po dvou dnech jde paní Nováková nakoupit do místního konzumu a prodavačka se jí ptá: „Prý byl váš manžel nějak sprostý na tu vaši sousedku. Ale to by neměl paní Nováková, vždyť je to chudák ženská, manžel ji opustil…“
„On věděl proč,“
odpoví paní Nováková a po návratu z obchodu to sdělí manželovi.
„No vidíš, teď s ní nevydržíme.“
„Spíš nevydrží ona bez nás,“
řekne manželka.

Nová fasáda a klid

14 dní na to se u paní sousedky na zahradě objevili řemeslnící, opravovali střechu a fasádu celého baráku.

„Vidíš, to celé by určitě chtěla po tobě, a ještě zadarmo,“ řekne paní Nováková a jdou společně nahlédnout přes plot, aby sousedku pozdravili.

„Dobrý den, tak jste se dala do nové střechy?“

Sousedka je ale úplně ignoruje. Sousedské přátelské vztahy jsou přerušeny. Kdo ví, jak dlouhou tento stav vydrží, i když manželům Novákovým zatím vyhovuje.

Reklama