pokud vám tento titulek nepřipadá k tématu, tak si přečtěte příspěvek od čtenářky s nickem Brixík, kde se to zvířaty jen hemží

Přejí krásný den redakci i všem Ženám – in. Téma zvířátka a dovolená, to je něco pro mě.

Musím říct, že nejhezčí dovolené byly vždycky v souvislosti se zvířaty, ať už naším výmarským ohařem v současné době nebo v mládí s koňmi. Ale pěkně po jednom.

Momentálně mám se svým bývalým manželem ve „střídavé péči“ šestiletého výmarského ohaře – Bennyho. A pokud to jen trošku jde, tak na výlety jezdí s námi. Zrovna teď o víkendu se chystám s kamarádkou a Bennýskem na výstavu do Mladé Boleslavi a při té příležitosti si uděláme takový babsko-psí víkend a vyrazíme na nedaleký Bezděz nebo se koupat do Máchova jezera, už se moc těším. S pejskem jsme také byli ještě s bývalým u moře ve Slovinsku. Vyrazili jsme tam na velkou výstavu do Portorože, bylo to někdy v půlce června a musím říct, že opravdu super zážitek.

brixík

Bennýsek miluje vodu a jen ho trochu zarazilo, že je slaná. Ale když předváděl svůj veleskok do mořských hlubin, tak přítomní na pláži aplaudovali a s radostí ho fotili a filmovali. Mrkněte na přiložená fota. Mimochodem Piran a Portorož můžu opravdu pro dovolenou se psem doporučit, lidi jsou v pohodě, pes může být na volno a smí na pláže.

A teď trošku do minulosti. Už od svých 10 let jezdím na koni. Začala jsem v době, kdy mít vlastního koně byl nedosažitelný sen a stáje nerostly v každé zapadlé vísce jako houby po dešti. Prostě jsme se ségrou chodily do jezdeckého oddílu, kde se nejen jezdilo, ale hlavně kolem koní pracovalo a to dost tvrdě. Ale odměnou nám potom bylo 14 dní, které jsme trávili s koňmi a kamarády na Vrbovcích. Je to malá dědinka v Bílých Karpatech, v tzv. kopanicích. Jezdili jsme k jednomu starému usedlíkovi, který nám poskytoval stodolu na ustájení koní a elektřinu. Spalo se na seně u koní, vařilo se v polním stanu, mylo se ve vodě ze studánky. A samozřejmě se jezdilo po okolní nádherné přírodě na vyjížďky.

fotoNebyla nouze ani o napínavé zážitky, protože v té době zde velice kvetlo převaděčství přes hranice a tím, že ráz kopanic je samota, široko a daleko nic a zase samota, tak se tu občas děly zajímavé věci – z ledničky přes noc zmizelo jídlo, ze šňůry nějaké to tričko, no ale dalo se to. Nejhorší zážitek byl ovšem s pohraničáři. Hranice hlídala armáda, takže normálně kluci, co narukovali na povinnou službu. A oni je prostě vypustili do toho terénu s ostrými náboji a nechali je tam třeba tři dny, ať chodí po samotách a hlídají. Většinou jich hezká parta skončila u nás – pan Tvrdý měl režnou a nám bylo sladkých 16 let.

Chudák šéf, se divím, že ho z toho nekleplo. No a jednou se takhle hošíci připili a jak už bylo dost pozdě v noci, tak se uložili někam na bok naší stodoly. My šli taky spát, jenže někdy kolem třetí ráno mě kamarádka vzbudila, ať s ní jdu čurat. Všude tma jako v pytli (v životě jsme už větší tmu nezažila) a my jsme se teda dohrabaly ven. Tak si sundáváme potřebné oblečení, přidřepneme k úlevné činnosti, když v tom se ozve: „Ruky hore!“ a cvaknutí zbraně. No naštěstí jsme už čuraly... Zařvaly jsme leknutím a česky, klukům to došlo a omluvili se, ale dobře nám z toho nebylo nikomu.

Pan Tvrdý byl taky skvělý vypravěč, a když líčil nelehký život na hranicích, zážitky z první republiky nebo z války, tak nikdo ani nedutal. Navíc byl opravdu svérázný, nikdy nešel daleko pro sprosté slovo. Kamarád mu jednou cosi opravoval na elektřině a vyhodil pojistky. Pan Tvrdý se na něj podíval a řekl mu:“ Michale, Michale, tebe strčit do p... (dámské přirození po slovensky) a prejebať.“

No a s touhle nezapomenutelnou větou, která by se mohla praktikovat třeba i na dnešní politiky se s vámi loučím.

Hezký den Brixík.

 Ty s pejskem jsou moje a ta černobílá je pouze ilustrační pro představu, jak to na Vrbovcích vypadalo.

 Brixík

Milá Brixík, Klárku jsem pozdravovala a příběh je úžasný

Text nebyl redakčně upraven

Jak to máte se zvířaty o dovolené vy, milé ženy-in?

Berete je s sebou?

  • Jak zabezpečujete psa nebo kočku v autě? Cestovala jste s nimi někdy vlakem, nebo autobusem? S jakými zkušenostmi?
  • „Dovolenkujete“ raději bez nich? Už jste někdy využila služeb psích hotelů? Byla jste spokojená? Doporučila byste je, nebo před nimi spíš varovala?
  • A co třeba s rybičkami, hadem, nebo pavouky? Máte někoho, kdo se o ně po čas vaší dovolené postará, nebo prostě nikam nejedete?
  • Samostatnou kapitolou budou domácí zvířata, která chováte pro užitek. Ani ta přece nemůžete ponechat svému osudu. Někdo je musí krmit, napájet, a občas na ně dohlédnout? Máte k tomuto účelu spolehlivou osobu, která vás zastoupí, nebo se kvůli zvířectvu dovolené zříkáte?I vaše názory, příhody a rady uvítáme
  • Aby ženy, které zvířata nevlastní, nezůstávaly stranou, můžou se nám svěřit s tím, jestli jim nějaké zvíře dovolenou zkazilo, nebo naopak zpestřilo.
  • Přivezly jste si dokonce nějaké zvíře domů?
  • Máte nějakou veselou příhodu se zvířetem, či zvířaty na dovolené?

Na vaše příspěvky se moc těším na adrese: redakce@zena-in.cz

Na co se můžete těšit vy?

Záměrně jsem vybrala „neutrální“ dárek, který by mohl uspokojit každou z vás. Domácí bylinář od nakladatelství IKAR

kniha

Reklama