Před časem jsem již na travesti show byla. Byl to kabaret Srdce a Kámen. Upřímně, moc jsem se z toho blahem neroztetelila.
Tehdy jsem byla celkem zvědavá.
Chtěla jsem si udělat vlastní názor, protože jsem ještě nepotkala nikoho, komu by to bylo takříkajíc jedno. Buď hodně „ano“, nebo vůbec ne.
Můj první dojem byl tehdy „NE“
Vadilo mi za každou cenu erotické vystupování „mužožen“, které ve mně budilo dojem, že žena je vlastně ještě něco „jednoduššího“ než oblíbený blboun nejapný.
Že jakákoli skupina občanů jakéhokoli pohlaví je pro každou z nás okamžitě impulsem hňoucat si vehementně ňadra, ukazovat spoďáry a obsedat co nejvíce mužských klínů, ať chtějí, či ne.
Uslintaná a upocená Červená karkulka v podání pana Glazara mě tehdy pomalu poslala k zemi..
Jakýsi pán z publika nakonec ještě vyhrál v tombole určitý čas, který mohl strávit s „jednou“ z vystupujících. Pán byl nadšen.
Na jeho místě bych spíše obratem zkolabovala. Snad chudák věděl, kde vlastně je.
Konferenciér pak vystupňoval hovor s oním výhercem až na hlášky typu: „No a kdybyste náhodou omdlel, tak si na vás slečna sedne a vy už se z toho nějak vylížete...“ Lidé se smáli.
Při mé obrazotvornosti jsem tu představu neunesla.
Prchla jsem ve strachu, že by mě kdokoli z pódia mohl oslovit a pálil mě v kapse doposud nevylosovaný lístek do tomboly a hrůza z toho, že bych snad mohla i vyhrát!!!
O dva roky později
I tentokrát, po dvou letech mě hnala zvědavost.
Šlo o jinou travesti show a bylo to s časovým odstupem. Toto těleso, na jehož šarádu mě minulou sobotu vláčeli známí do malé uličky naproti Národnímu divadlu, vede „umělkyně“ jménem Lumír.
Třeba to bude úplně jiné, možná jsem vyspěla, třeba se moje kulturně estetické vnímání zábavného modelu nadsázky a parodie konečně vyvinulo a dospělo!
Ano, změnilo se. Tentokrát jsem vydržela do konce. Jinak... nic.
Vycpané podprsenky a „bambulíny“ přilepené lepenkou k pupíku bych se sebezapřením vykousala.
O přestávce mě ovšem při čekání na nápoj zezadu kdosi oslovil. Byl to mužský hlas.
„Ňo, japa se nám tady líbí?“ V duchu jsem si říkala, to musí být nějaký můj známý a dělá si legraci.
V otočce na barové židličce povídám „Nechtěj to po mně...“ a chtěla jsem pokračovat, ovšem z výšky dobrých 190 cm na mě shlížely pěticentimetrové řasy, šestibarevné oči, rty o velikosti dýně a asi tak dvacet deka pudru.
Na mužné hrudi jsem nepřehlédla ňadra, což mně rozcuchalo mozkové závity.
„He – dobrej, totiž... zřejmě jsem si vás spletla, nebo vy jste mě trochu spletl, totiž spletla... sakra,“ připadala jsem si jako pitomec.
„Ale no tááák se uvolni, kočenko moje,“ zašišlal a povysunul si podvazek. Viděla jsem stehno.
Vzal mě kolem ramen.
Je to kámoška, nebo mě balí chlap... pomoc!
Ňufinkal(a) tam u mě ještě dobrých deset minut spolu s kolegyní, která přicupitala záhy.
Byli navonění, afektovaní, přelíčení, jejich hovor se točil výhradně kolem bradavek, pipinek, podpaží, souložení a já měla problém je oslovovat, abych neurazila některé z jejich četných pohlaví.
Nejraději bych jim říkala středním rodem, ale ani to by asi nebylo právě taktní.
Trápila jsem se. Byla jsem skutečně ráda, že bylo po pauze.
Zpívali na playback písničky z naší i světové scény. Chudák Sandra a Lucka Vondráčková...
Strašně otevírali pusu, kroutili zadkem, až jsem měla obavu, aby si ho nevykloubili, a házeli hlavou tak mocně, že jsem čekala, kdy jednomu odletí bezvládně k mixážnímu pultu.
Po skončení show se „dámy“ jaly olíbat a olaskat tleskající pány, za což sklidily aplaus.
U vytržení pak půlhodiny chodily mezi stoly a rvaly hlavy plácajících mužů do svých dekoltů, kde si tito zákonitě museli natlouci čelo o hrudní kost.
Já jsem prostě fakt kulturní barbar, ale nenašla jsem opět nic, co bych obdivovala.
Když to mám s něčím srovnat, je to jako by člověk potkal muflona s oslí hlavou, který má zobák, skáče jako klokan, je růžový, mluví velmi oplzle a vydává se za krtka.
Snad jen ty podpatky a umění na nich stát i chodit. Já bych se zřítila do pěti sekund!!!
Nový komentář
Komentáře
nešla bych na to ani za prachy...u nás mají úspěch u postarších úřednic. je vždycky vyprodáno a " dámy" jsou celý říčný...
Můj názor je, že je to odporný. A vtipný už vůbec ne.
xenie — #42 No, ksichtík má trochu opičí, ale postavu naprosto luxusní
a co Ru Paul ?
http://www.youtube.com/watch?v=suLddrBpWOk
Já jsem na této akci zatím nebyla a asi ani nepůjdu, nijak mně to neláká. Ale díky za článek
Byla jsem na tom jednou a stačilo.Ale neberu tu zábavu nikomu,každý máme rádi něco jiného
jastura — #33 třeba vezme i přítele
V zásadě proti tomu nic nemám, ale neláká mě to.
A vzhledem k tomu, že je lepenka něco jako karton, to asi muselo jít hodně vidět, že?
catcat — #36 Taková zábava mě fakt neláká. Nepřipadá mi to ani vtipné, ani pěkné.
átéčko — #32 budeš se divit, ale na skléňu vínka došlo až po přestávce, kdy jsme rozřechtané obsadily bar. A "dámy" se mezi veřejností vůbec neukazovaly
Maje - fakt nemusim videt uplne vsechno. Vim, o cem to je, videla jsem nespocet ukazek a to mi bohate staci. Mne je z nich na bliti. Nevidela jsem ani Lauru s hadem mezi stehny a taky bych na ni nesla.
Byla jsem na trawesti show již 3x.Bylo to moc fajn a dost jsem se bavila. A mohu říci, že přibývá mužů, kteří se jdou také pobavit. Proto mohu osobně představení skupiny K.... vřele doporučit ( ach ta reklama)
Eva Soukupová — #22 jéje, já už ho dobrých 7 let neviděla. Ani nevím, kde bydlí... Jestli ho ještě potkám, odkážu ho na redakci ž-in, že tam má ctitelku, tak ať oblíkne sukni a pádí za tebou
catcat — #31 .. a asi musí mít 4 promile v sobě
jo a ještě jedna věc - člověk tam musí jít s vědomím, že se chce bavit, asi jako na besídku zvláštní školy
oh, píšu jak tatar - tedy s dámami z práce jsme tam byly...
jednou jsme byly se ženskejma z práca na takové show. Báječně jsme se bavily a jediný, kdo se nebavil, byl manžel jedné paní...
Můj otec prohlásil, že jsem úchyl, když něco takovýho vůbec popatřím a EJHLE - na nějaké dovolené jim předvedli v hotelu taky zábavu a ocenili vtip a nadsázku. Asi jsme měli štěstí na dobré umělkyně
Eva_Fl — #1 Souhlasím s tebou. Nikdy bych na to nešla! nevadí mi homosexuálové, transsexuálové, ale tahle zábava je pro mě tupá, jako Blesk, nebo Šíp. Na to já nemám.
Transvestité nebo transsexuálové a travesti show jsou dvě různé - a hodně různé - věci. Pár "transek" znám jak z civilu, tak z jejich ženské podoby a až na občasné neodhadnutí situace jsou příjemní v obou podobách. Travesti show je ale určena k tomu, aby nastavila zrcadlo ve formě karikatury - ti, komu je jasné, že půjde o přeháńku a nadsázku, se baví, ti, kdo to berou vážně, jsou na mrtvici...
Já těm muženám nemohu upřít jediné: se šminkami i hřebenem vládnou lépe než většina těch, jimž to většinová společnost přisoudila. jen míru neznají