Foto: Shutterstock

Mezi největší změny, které od pondělí 30. listopadu nastávají, se řadí takzvaná rotační výuka. Spočívá v tom, že se druhý stupeň základních škol bude střídat ve výuce ob týden, první stupeň bude chodit do školy běžným způsobem. Někteří pedagogové jsou však k nařízení skeptičtí, nedává jim totiž smysl.

„Pan ministr má hodně špatné rádce. Od pondělí 30. listopadu nastoupí do naší školy 645 žáků, 100 jich zůstane doma na distanční výuce. A střídat se budou ročníky ob týden - v lichý týden jsou doma sedmáci a osmáci - celkem 6 tříd, v sudém týdnu se učí distančně šesťáci - 5 tříd. Podle pokynu MŠMT. Pošlu panu ministrovi dotaz, jaký je epidemiologický efekt opatření, při kterém do školy nemůže chodit 13 % žáků. Pokud dostanu odpověď, tak ji zveřejním. Ale ve smysluplné vyjádření bohužel nedoufám,“ komentuje rotační výuku ředitelka ZŠ Pardubice-Polabiny Jana Smetanová, členka Pedagogické komory.

Školám bude kromě rotační výuky činit největší potíže zachování stejnorodosti tříd. A to především při výuce cizích jazyků. Například ZŠ Londýnská v Praze při běžné výuce dělí žáky na angličtinu podle jejich jazykové úrovně, nikoliv podle ročníků a tříd, což nyní nebude možné. Velmi náročné bude rovněž zajistit všechny podmínky, které platí pro školní jídelny.

Nařízení postrádají smysl

Školní družiny nebudou muset být plně stejnorodé, v novém manuálu mají výjimku – tím ovšem celý koncept „homogenity“ tříd přestává dávat smysl, protože se ráno a odpoledne sejdou žáci různých tříd stejného ročníku v jednom oddělení školní družiny. Aktuálně se školní družiny speciálních škol a málotřídek potýkají s nařízením, kdy oddelení ŠD musí být stejnorodé a musí kopírovat složení jednotlivých tříd na výuku. V praxi tak vznikají samostatná oddělení školních družin, které navštěvuje pouze jeden nebo dva žáci, ale škola k nim musí zajistit vychovatelku. Obdobný problém zřejmě přetrvá i po 30. 11., kdy se do škol vrací na prezenční výuku všichni žáci prvního stupně. „Školní družina se bude moci spojit jen pro žáky stejného ročníku, což v případě málotřídních škol, kde jsou žáci různých ročníků ve stejné třídě, nepůjde. Řešením by byla možnost spojit v jednom oddělení školní družiny u málotřídních škol celé dvě třídy, nikoliv pouze žáky stejného ročníku,“ říká prezidnet spolku Pedagogocká komora Radek Sárközi.

Některé alternativní programy (např. montessori) učí v tzv. trojročí, kde jsou vždy 3 ročníky v jedné třídě. V případě, že je spojen 4. až 6. ročník bude část žáků ve třídě navštěvovat prezenční výuku a zbytek žáků z této třídy bude muset být obtýden doma (6. ročník). Obdobně v trojročí 7. až 9. ročník budou prezenční výuku navštěvovat pouze žáci 9. ročníku a ostatní žáci této třídy z 7. a 8. ročníku budou týden doma a týden ve škole. „Řešením by bylo, kdyby vedle homogenity tříd mohla existovat i varianta homogenity skupin (trojročí). Tento princip by využily i střední školy. Bylo by ale nutné zrušit rotační (turnusovou) výuku,“ uzavírá Radek Sárközi.

Reklama