Potkáváte je na zastávkách, v podchodech, ve vestibulu metra, na nádraží, před obchoďákem... V ruce brožurky nebo časopisy, které vám zdarma nabízejí. Trpělivě postávají, nevnucují se. Nenápadné ženy, muži zcela výjimečně. Anebo vás na ulici upoutá zpěvem o věčném Ježíši křepčící skupinka optimisticky naladěných mladých lidí.
Ale mějme se na pozoru! Řeč je o sektách a prapodivných „církevních“ společenstvích a o jejich přívržencích.
Co je sekta?
Většinou mívají nějaký náboženský základ, ale není to pravidlem. Skupina se klidně může semknout kolem „ufounů“ nebo „dokonalého využití mysli“.
Co je však všem sektám společné, je neustálé vymývání mozků řadových členů, jejich izolace od rodin a přátel a získání majetku. Sektám jde totiž i přes líbivé populistické řeči o moc a o peníze.
Bohužel nejčastějšími rekruty těchto spolků jsou mladí přemýšliví lidé, často i vysokoškoláci. Mívají komplexy, neuspokojuje je současný styl života, a tak se snadno upnou k nějaké atraktivní ideji, která jim slibuje hory doly, a přitom snadno přehlédnou, že vlastně upadli do „otroctví“.
Taková sekta pak funguje jako časovaná bomba, protože ať už se jejímu vůdci vylíhne v hlavě cokoliv, od rituálních vražd k hromadným sebevraždám, členové jej slepě poslechnou, protože jsou k tomu vytrénovaní.
Varovné příznaky
Protože sektám dokáže podlehnout snad každý, kdo si není sám sebou jistý, může se stát, že i vaše dítě, které trápí problémy dospívání, nešťastné lásky či neúspěch ve škole, může u podobné skupinky najít útočiště. A jak poznáte, že se něco děje?
Zbystřit pozornost byste měli zejména, když vaše dítě:
-
náhle změní přátele a místo vrstevníků a spolužáků se začne stýkat s lidmi, jež neznáte
-
opustí své dosavadní zájmy
-
s chutí moralizuje a stále častěji mluví o konci světa
-
tráví stále více času mimo domov, a to zejména o víkendech
-
nahradí mladistvý šatník usedlými nebo orientálními oděvy
-
pronikavě změní jídelníček
-
začne používat novou slovní zásobu, které bez jeho výkladu nerozumíte
-
vymění knížky a časopisy za pestré brožurky a knihy s podivnými názvy
Jak postupovat
Proto nepropadněte panice a jednejte opatrně. Zkuste si s dospívajícím potomkem rozvážně promluvit. Pokud s ním není řeč, poohlédněte se po odborné pomoci.
Existuje síť pedagogicko-psychologických poraden a krizových center. Buď vám poradí, nebo vás zkontaktují se specialisty na tuto problematiku.
Nejlepším „očkováním“ proti sektám je pohodová rodinná atmosféra vzájemné důvěry a otevřenosti a životní příklad rodičů. Budou-li mít mladí pevnou půdu pod nohama, ani sekty je nezviklají.
Setkala jste se s příslušníky nějaké sekty? Přečetla jste si někdy některou z jejich brožur? Máte s příslušností k sektě osobní zkušenost? Jak před sektami chráníte svou rodinu?
Nový komentář
Komentáře
Co je sekta??? Není to zase tak dávno co Křesťanství nebylo nic jiného než judaistická sekta. Ano odštěpek od judaismu, stejně jako chassidim, zeaoloti a podobní. Někdo kvůli moci udělal z Jehošui z Nazareta, syna tesaře, Boha stvořitele a pak to už jelo.
Je fascinující ta lidská touha věřit v nějaký vyšší princip a svou víru či představu vtloukat jiným do kebule. Ostatně stačí místní diskuzní fórum.
Mě osobně fascinují atheističtí fanatici. Prostě fanaticky nevěří ergo vše je náhoda. Jo a svou víru podporují pevněji než mnozí věřící.
Taková Darvinova teorie je v důsledku nedůvěryhodnější než lecjaká brožurka.
Setkala a poslala někam. Kraviny nečtu. Zkušenost nemám, mě se to netýká, nejsme pobožní.
Bohužel Svědci Jehovovi nejsou sekta, ale státem povolená církev. Osobně to nechápu, neboť jejich výklad Bible je zavádějící a straší životem zklamané lidi.
nesnáším Jehovisty jsou vlezlý a neodbytný
Rikina — #20 Já mám kršnovce ráda. Prodávali u nás své zákusky, ochutnala jsem i jiná jejich jídla. Ty jejich knihy jsem si přečetla. Nejsou vtíraví.
A jehovisti jen stojí a mlčky nabízejí časopisy.
Tady v Praze na Andelu mame kazdy patek "hubedni predstaveni" Nejaka omladina tu mlati do kytary a jeci, ze "Jezis Jezis" "obetoval se za nas" "spasil" bla bla bla...
Obcas tu stoji mladez v oranzovem habitu a nabizi susenky a literaturu.
Daleko vic me ale stvou prodejci vseho mozneho - od Noveho prostoru pres mobily, kosmetiku, lekarske sluzby a ja nevim, co jeste...
ToraToraTora — #12 Mě se stalo něco podobného, jela jsem autobusem za přítelem asi hodinu a sedla jsem si vedle na pohled milé starší dámy, upustila jsem poznámku o počasí... A už to jelo. Teď takové dilema mezi úctou ke staršímu člověku a dobrým vychovním a touhou si odsednout - naštěstí nebyla extra vlezlá, spíš chtěla diskutovat - sama jsem tak napůl věřící (tzn - něco vyššího musí existovat, ale co, to je vlastně jedno dokud se člověk chová dobře. Proč musí? Dobře, nemusí, ale bylo by to fajn
) a udělala ze sebe přikyvovače první třídy a myslela si svoje. Pak jsem zjistila, že je to babička přítelova nejlepšího kamaráda, známá po celém městě, takže jsem byla přítelem patřičně politována
Krišpína — #18 Já jim řeknu, že mám jinou víru a oni FAKT neotravují!
Také jsem měla nedávno tu čest s neodbytnou jehovistkou. Byla tak otravná a vlezlá, že jsem ji dost ostře požádala, aby okamžitě opustila náš pozemek, jinak že vypustím psa. Naštěští to zabralo - nemáme totiž psa!!
Dneska mě oslovil vietnamec,který měl v ruce Probuď te se,odcházela jsem se slovy buďte rád že spím
.
Já proti nim nic nemám, jen že blbnou své i cizí hlavy. Ale jsou mi fuk.
Každýmu jeho nebe!
No já mám zkušenost osobní. Tenkrát, je bylo ještě na základce, mě zastavily na ulici dvě holky tak o rok o dva starší než já, s tím, jestli se můžou na něco zeptat. Chvíli mi něco vyprávěly, pak mi půjčily časopis - právě to Probuďte se - s tím, že až si to přečtu, jestli bych jim to nehodila do kaslíku, že je vzádu uvedená adresa. Vzala jsem si ho, a šla domů. Naštěstí mě tenkrát asi Pánbůh osvítil, protože časopis jsem pohodila v přesíni na botník, a šla si po svých záležitostech. Mezitím přišel domů táta, viděl ho na botníku, tak hned na mě uhodil, kde jsem to vzala a tak, vysvětlil mi, že to není nic pro mě, a šel jí ho hodit do kaslíku sám, nechtěl abych se tam přibližovala a dodneška jsem se všem podobným uskupením chválabohu vyhnula. Jak málo stačilo, abycho do toho spadla, to si dodnes uvědomuju.
Pavla_b — #9 Na severu také. Ráda si s nima povídám.
Vždy se mi je podaří vytočit.
Zázvorka — #11 Soused zase na jednu vylítl s aku vrtačkou a honil jí po sídlišti. Od té doby už holka nepřišla.
Jednou si ke mě přisedla taková velmi přesvědčená paní ve vlaku. Jako na potvoru to byl šnelcuk, který skoro nikde nestavil. S paní jsem strávila 1,5 hodiny, než konečně vystoupila. Je to dobrý...jsem imunní
Proti sektám se musí zakročit tvrdě hned od začátku! Musí vědět, že se mnou nepohnou a nebo by mohli ještě jednu chytit o zeď!
Jednou na ně nic nepomáhalo a tak mamku napadlo říct, že jsme u jiné cíkrve (u Českých bratří). Fakt jsme koukaly jak z jara, jak to pomohlo, byli hned milí, rozloučili se a od té doby nepřišli! Jestli si u nás udělali poznámku, že už jsme "někde" věřící......nevím, ale máme klid!
Prostě se s nima nebavit a nedávat jim ani nejmenší záminku diskutovat!
Rádi chodí po bytech (kdo je pouští do domu nevím!) a strkají nohu do dveří! Jeden o ní u nás málem přišel. Nepomohlo po dobrém, ať ji dá pryč a co si to dovoluje, tak jsme dveře silou přibouchli!
Radím, tvrdě na ně!! Ty následky jsou strašné a odejít z takové sekty je problém a většinou se to nepodaří.
Jehovisti jsou stále dost otravní. Zejména tady u nás jedna starší "dáma", které když řeknete, že nemáte zájem, ještě Vám div nevynadá..... ani jim neodpovídám, nebo když mi cpou Probuďte se, říkám jim Jděte spát....
Rikina — #8 Mám pocit, že jehovisti jsou vlezlí stále. Alespoň ve východních Čechách...
Ty doby, kdy byli jehovisté prototypem vlezkých misionářů, už jsou zřejmě pryč, poučili se a jen "jsou na očích". Nicméně je zdárně nahradili, alespoň u nás v krajském městě, příslušníci jiné církve, kteří dům od domu nabízejí předčítání z bible a následně správné vysvětlení toho přečteného, aby člověk patřičně pochopil, a prozřel. Fakt je, že stačí jedno "ne", aby se vzdálili. Nicméně ještě další uskupení občas pořádá veřejné hudební vystoupení na náměstí, spojené přesvědčovacími aktivitami, a tam se vyskytuje hlavně -náctiletá mládež, což mně osobně připadá trochu směšné. Aby mi 17letý cápek, co ještě ani maturitu nedodělal, vykládal cosi o pravém a jedině správném pohledu na svět...