Foto: Shutterstock
Mlsouni se táhnou za světlem vycházejícím z ledničky a zevlouni za velkolepými ohňostroji. Filmové fanatiky přitahuje magické světlo obrazovky, romantiky mihotavý plamínek svíčky. V prvním případě můžete v klidu klimbat až do závěrečných titulků, v tom druhém se spánek nevyplácí, protože nikdo nemá rád, když se mu před očima mihotá suchý adventní věnec. Světla je od toho sice dost, ale duchovní pouť by neměly lemovat ohořelé záclony a nekřesťanské láteře.
I u nás doma jsme hledali světlo. Nejdřív žárovky na stromek, pak pojistky a nakonec svíčky, když se elektřinu nepodařilo nahodit. Kocour světlo hledat nemusel, jeho oči září do tmy víc než sousedovic okno vyšňořené ledkami. Jako novoroční výzdoba by byl Alfréd dokonalý. Ale noční službu na parapetu vzít nechce, lenoch jeden. Fenka by do toho asi šla, její bílá skvrnka pod vesele zvednutou oháňkou nás často vede, když se vracíme lesem za tmy z výletu. Obávám se ale, že vystavit tuhle část těla, byť psího, do okna, by evokovalo cokoliv jiného, jen ne naději.
Ne, že bych neměla chuť to udělat. Zapadlo by to do kontextu letošních divnosvátků. Vystrčit na svět pozadí je sice lákavé, ale dlouhodobě nefunkční. Čas plyne a život klopýtá dál. Klidně i za světlem v lednici, říkám si, když kontroluji její obsah a objevím vaječný koňak od Vánoc. Naleju si do svátečního hrnečku až po okraj, protože to, že je svět v hajzlu, ještě neznamená, že tam musí skončit i likér podle babiččina receptu. Protože babička, to je takové moje malé světýlko. Sice už nežije, ale pořád září. Osvětluje kouty mysli se vzpomínkami na dětství. Mám i další blízké lidi, ta milá a hřejivá světýlka, která rozptýlí mlhu, jež občas zahalí svět. Jsou pořád se mnou a spolehlivě mě vedou dál. Tak ať i vy máte kolem sebe pár takových věrných lumenů. Nejen o silvestrovské noci. Napořád.
Neminuly vás poslední fejetony? Přečtěte si je případně zde:
- Padesát odstínů padesátky: Kdo, když ne já anebo Ježíšek?
- Padesát odstínů padesátky: Kolik cukroví znáš, tolikrát jsi ženou. Anebo psem
- Padesát odstínů padesátky: Ten, kdo odpovídá v holých větách, zasloužil by na holou. Až na jednu výjimku
|
Nový komentář
Komentáře
...inu, někdy, když se míč tlačí na pilu, se i příspěvek nepovede...