Milí čtenáři a redakce!!
Dnes je to přesně měsíc, co jsme si své „ANO" řekli v na Zámku v  Kravařích. Svatbu jsme si naplánovali už před více než dvěma lety na 10.6.2006, ale z důvodu mého úrazu na lyžích a poměrně vleklé rekonvalescence jsme vše museli přesunout na 9.9.2006.

Ani ve snu by mě nenapadlo, že většina věcí se musí zařizovat s více než půlročním předstihem. Ještě v prosinci jsem si začala zařizovat úřad, hudbu a šaty a dost nemile mě přitom překvapily opavské svatební salony. Netvrdím, že mám postavu modelky, ale konfekční velikost 38-40 (dle typu oblečení) mi přijde zcela běžná. Přesto mi bylo řečeno, že mají pouze velikosti 34 a 36, čímž značně podporují bulimii a anorexii u mladých holek a mně značně snížili sebevědomí. Naštěstí mi mnou vybrané šaty zabookovali v Liberci a já s radostí zaplatila 50 % zálohu. Zanedlouho poté jsem měla již zmíněný úraz a tedy v době, kdy mě volali na první zkoušku šatů, jsem ležela po operaci v nemocnici. To stejné následovalo s posunutím o další měsíc s výjimkou, že se jednalo o druhou operaci:-). Čas začal nějak rychleji ubíhat a najednou byl již květen, pro nás měsíc před plánovanou svatbou a já se chystala do rehabilitačního střediska v Hrabyni. To jsem ještě nevěděla, že tam strávím 12 týdnů...

 

Ze svatby tak sešlo a začal nový koloběh zařizování - tentokrát na září a s kratším termínem realizace. O vše se tentokrát staral můj budoucí manžel a s odstupem času musím říct, že bravurně. Na mně zůstalo „jen" objednání ke kadeřnici, manikérce, kosmetičce, zajištění fotografa a napečení cukroví a koláčů. Docela dost mi pomohly různé svatební stránky na internetu s odkazy na služby. Vše šlo najednou rychleji, i když termín 9.9. byl už dost obsazený. Je to přece jen zajímavé datum.

Na hostinu jsme pozvali 55 lidí, převážně kamarádů. Přesvědčili jsme rodiče, že je to naše svatba a že se daleko více pobavíme s naší věkovou kategorií než se svými tetičkami, strýci a ostatním osazenstvem zvoleným našimi rodiči. Musím říct, že jsme udělali dobře. Hudba byla perfektní, všichni se bavili, až nám bylo líto, že nám naši zábavu začali majitelé restaurace pomalu ukončovat. Moje rada tedy zní: Ptejte se při Vaší volbě restaurace na čas, kdy musíte prostory opustit. Předejdete tak mnoha nepříjemnostem. Přesto jsme si nenechali pokazit náladu a pařili jsme do jedné hodiny do rána a poslední hosté odcházeli kolem tří hodin. A že se nám akce podařila, vidíte na přiloženém snímku:-)

A cenová kalkulace? Kompletní ceník přikládám:
Hostina pro 55 lidí: 32.000 Kč
Šaty pro nevěstu: 9.000 Kč
Oblek pro ženicha: 3.000 Kč (včetně košile a kravaty)
Svatební kytice a kytky na stůl: 3.500 Kč
Koláče: 5.400 Kč
Dort a zákusky: 2.000 Kč
Alkohol na hostinu: 5.000 Kč
Svatební oznámení: 1.200 Kč
Prstýnky: 7.500 Kč
Stužky na auta a koláče: 700 Kč

Musím ale podotknout, že z většiny nám pomohli naši rodiče, za což jim tímto chceme moc poděkovat!!  Na nás zůstalo uhradit si šaty, oblek, prstýnky a oznámení. Což se nám vrátilo ve svatebních darech a ještě nám zbylo na svatební cestu do Tunisu. Celý svatební den byl podle našich představ a s radostí bychom si ho ještě jednou zopakovali!! Přeji hodně zdaru při zařizování svateb všem nevěstám čekatelkám!!!

Tedy ty položky zní děsivě. Ještě že nemám ani s kým, natož proč!:) Já už to pomalu ani nezvládám komentovat! Tolik podivných věcí, které mi dnes posíláte… Ale zase budu velmi vzdělaný, co se tématu týče. To je tedy škola dneska!:)

Reklama