Pokud mluvíme o zvládnutém astmatu, měl by být pacient bez příznaků (i nočních), jeho plíce by měly fungovat zcela normálně, neměl by být ovlivněn jeho běžný život, neměla by být omezena jeho fyzická aktivita (sport) a zejména by neměl užívat žádnou záchrannou, úlevovou léčbu. Bohužel pacienti často považují svou nemoc za zvládnutou, pokud si při potížích uleví a příznaky odezní. Proto je důležitá spolupráce pacienta a lékaře.
Na to, jak probíhá spolupráce s pacientem jsme se zeptali přímo pana doktora Tomáše Kočího z Astmacentra Česká Lípa.

Jak probíhá edukace pacienta u Vás v ordinaci?

Edukace pacienta začíná okamžitě když vchází do dveří. Pacient musí zejména získat důvěru, nejprve vůbec k tomu konkrétnímu zdravotnickému zařízení, nejenom k lékaři. Například zdravotní sestry učí pacienta různé úkony již při vyšetření, když třeba měříme funkci plic, to je poměrně obtížný úkon, který je třeba natrénovat. Největší problémy pak dělají pacientům inhalační techniky, které se musí naučit, protože většina léků je podáváno pomocí inhalátoru. Pacient je musí správně vdechnout.

Mají pacienti povědomí o nemoci, o jejích příznacích. Rozpoznají kašel od astma?

To je samozřejmě velmi individuální. Na druhou stranu i lékař na začátku nemusí rozpoznat o jak závažné astma se jedná, jakou má příčinu atd., diagnostika i léčba astmatu je dlouhodobý proces. Obecně ale musím říct, že pacienti mají povědomí o nemoci, ale více jsou informováni o alergiích. Pacienti se hlavně bojí alergií, ale neuvědomují si, že alergie vlastně není nemoc. Alergie je příčina nějaké nemoci, může způsobovat astma, rýmu, vyrážku. O astmatu konkrétně je takové průměrné povědomí, velmi to závisí na vzdělání a zájmech pacienta.

Vědí pacienti, jaké komplikace může astma způsobit, když není léčeno?

Naším hlavním úkolem je vysvětlit pacientům, že léčený astmatik může mít plnohodnotný život. V žertu říkáme, že astmatik by se měl od zdravého člověka lišit pouze tím, že astmatik si vezme pouze jednou nebo dvakrát denně preventivní, protizánětlivý lék, jinak by vůbec nemělo být poznat, že má astma.

Jak pacienti dodržují léčbu?

Dalo by se říct, že astmatici jsou na tom s dodržováním léčby špatně, na druhou stranu je to stejné jako u jakéhokoliv jiného onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou, pravidelnou léčbu. Uvádí se, že asi 50 % pacientů, dodržuje léčebná doporučení, ale to neplatí jen pro astma, to se týká všech chronických nemocí. Pro astma je typické a problematické to, že je potřeba ty léky vdechovat.

Jak pacienti dokáží monitorovat svůj zdravotní stav? Dokáží rozpoznat příznaky, přicházející astmatický záchvat?

To je další náš velký úkol, abychom naučili pacienty sledovat svůj stav a reagovat na něj. My tomu říkáme řízená samoléčba. Vysvětlíme pacientovi, co má kdy dělat, kontrolujeme, zda léčbu a doporučení pochopil, může zavolat, pokud si není jistý, ale velkou část úkonů se snažíme převést na něj. Pacient je nejblíže své nemoci, my ho vidíme jen občas, ale on je se svou nemocí každý den.

Měl by astmatik nějak přizpůsobit nemoci svůj životní styl?

Snažíme se, aby moc nemusel. Už je pryč doba, kdy alergologové patřili mezi nepřátele zvířat, nepřátele různých sportovních aktivit, já ještě pamatuji dobu, kdy se například dětem zakazoval tělocvik, aby se omezovala tělesná námaha. Dneska je trend zcela opačný, snažíme se, aby pacient mohl normálně žít, sportovat.

Zajímají se pacienti o svoji nemoc, ptají se?

Ptají se, někteří hledají informace o astma na internetu. Ale všechno je individuální, léta praxe mi ukázala, že ne každému pacientovi sedí podrobná edukace, příliš informací, podrobné rozebírání příčin nemoci, někteří chtějí pouze krátká jasná doporučení. Důležité je, abychom k pacientům přistupovali individuálně, aby naše doporučení byla pro ně pochopitelná a aby je dodržovali.
Já za sebe doporučuji tyto dva weby, kde pacient najde relevantní informace k astmatu: www.cipa.cz, www.astma-zero.cz.

Reklama