Milá redakce Ženy-in,
Vám i všem čtenářkám přeji pěkný začátek nového týdne, a jestli dovolíte, podělím se s Vámi o mé víkendové dobrodružství.
Ale ještě než začnu, trochu Vám osvětlím situaci. Mám přitele, se kterým žiji už dva roky a až na pár běžných drobností si skvěle rozumíme. Ale teď z pátku na sobotu mě opravdu vytočil, řeknu Vám proč.
V pátek večer jsem se chystala na dámskou jízdu a můj miláček mě tam odvezl a poté jel domů. Tedy já jsem si myslela, že jede domů. On totiž vůbec nepije a do hospod nechodí, takže mě ani jiná varianta nenapadla. Ale ještě, že jsem nezačala pít!! V půl jedné jsem mu volala, jestli pro nás přijede, a on, že je na pivu a že za námi přijede na diskotéku, ale, že budu muset rozvést kamarádky já.
Takže jak dojel, rozvezla jsem kámošky do jejich domovů, jela jsem zpět na disku, s tím, že už miláčka čapnu pod paži a pojedeme domů. Jenže ouha, milý Brouček se pěkně ožral a na diskotéce se mu nesmírně líbilo. Seděl u baru se svýma úchvatnýma kamarádama a házel do sebe vesele jednu vodku za druhou. Byla jsem opravdu šťastná, když jsme se o půl šesté konečně vypotáceli ven, sluníčko svítilo, lidi chodili se psama, no prostě úžasná atmosféra.
Už jsem se viděla v autě a hlavně v posteli, sice jsem podvědomě tušila, že s přítelem to nebude jen tak jednoduché, ale doufala jsem, že se bude poslušně potácet po mém boku až do auta a posléze do bytu. Jenže!! Před nonstopem se všiml kamarádova auta a hrozně moc chtěl jít za ním do nonstopu pokecat. Takže začal nabírat směr nonstop, a i když jsem se ho snažila psychicky i fyzicky donutit, aby nastoupil do auta, stejně se mi vytrhl a šel tam. Tak já za ním, protože jsem o něho samozřejmě měla strach a chtěla jsem ho v pořádku dovézt domů.
Naštěstí si dal jen Mattonku, něco tam kamošovi nablekotal a jeli jsme domů. Před barákem jsem ho asi 15 minut tahala z auta, jelikož se mu v autě velice zalíbilo a chtěl tam zůstat, to už jsem tedy byla pěkně naštvaná, ale znáte to, s opilcem nic nezmůžete. Když jsem ho vytáhla, tak se najednou na mě začal utrhovat, jakože, co mně je, že on je úplně střízlivej (haha), proč ho jako držím, ať ho pustím, že dojde sám. Když jsem ho pustila, tak mi řekl, že asi chci aby spadl, když ho nevedu - NO PARÁDA!! Tím mě naprosto vytočil, tak jsem ho tam nechala a šla jsem do domu a on se naštěstí vydal za mnou. Šla jsem se sprchovat a jen tak na půl ucha jsem slyšela, jak sprostě nadává, ani nevím na koho, furt jenom říkal: pi.., ku... apod.
Omlouvám se za ty výrazy. Až jsem se musela smát! Po vysprchování jsem si šla lehnout, on se sprchoval a stále nepřestával nadávat. Pak jsem slyšelam jak zvrací, nesmím opomenout, že i během zvracení nezapomínal vulgárně nadávat, to byla opravdu síla. Když už jsem si myslela, že si jde konečně lehnout, tak ho najednou vidím, jak jde oblečený ke dveřím. Okamžitě jsem za ním vystartovala s otázkoum kam jde. A on, že se nemám starat a že mu mám dát klíče od auta!!! Blázen, snažila jsem se mu to rozumně vysvětlitm ať nikam nejezdí, že by se vyboural, jako s malým děckem. ON se naštval, začal řvátm ať mu ty klíče okamžitě dám, začal prohledávat byt.
Poprvé jsem z něho měla strach, jelikož mu šlehaly blesky z očí. Naštěstí (!!!) ho nenapadlo se podívat do mé kabelky (tam jsem ty klíče schovala), takže poté, co jsem zamkla byt a klíče od bytu schovala, byl sice hodně naštvanej, ale najednou se začal vyslíkat a šel si lehnout. Než usnul, tak mi stihl sdělit, že ty klíče od auta jsem viděla naposled, že jsem to totálně pos...., a že mě to dá od zítřka pořádně pocítit.
A tak jsme usnuli. Ráno po probuzení se mi ani nepodíval do očí, vypadal jak boží umučení, já jsem s ním nemluvila, byl z toho zmatenej, jestě si nemohl na nic vzpomenout. Na nic se neptal, jen za mnou pořád chodil (s mokrým ručníkem na hlavě vypadal jak Turek), pusinkoval mě, objímal mě a házel na mě psí oči. Nechala jsem ho vydusit a během dne jsem mu začala říkat, co mě navykládal. Na nic si samozřejmě napamatoval, děkoval mi, že jsem tak hodná, že jsem se o něho tak postarala, že jsem ho nenechala napospas. No milius hadra!
Milé dámy, máte také obdobnou zkušenost se svými drahými??
Zdraví Danis
Milá Danis, o sobě mluvit nebudu, ale mnoho mých kamarádů je schopno podobnou věc udělat, i horší...
Sám jsem zvědavý, co ti čtenářky poradí, případně, zda mají podobnou zkušenost jako ty...
Nový komentář
Komentáře
Kdybys mu za každou cenu neasistovala, tak jsi měla klidnou noc. Stíhačky to mají někdy těžký
Tak to jednou za půl roku vypadá u nás. Jenomže občas to přepísknu i já když chytnu slinu na alkohol. Je to úplně normální a nedělala bych si z toho těžkou hlavu když se to neděje každý týden. Občas se člověk musí odvázat, ale alkohol je zrádný a každý ho nese jinak. Já když to přepísknu tak jsem spíš drzá až agresivní a můj
je naopak lítostivý. Někdo je zase veselý.
Já bych ho nechala už na té diskotéce...s ožralým nemá cenu se bavit
po ránu, po ránu, mokrej hadr na hlavu
To já říkám pořád dokola, že chlapi neumějí pít.Jsou to prostě prasata.Dokud se nemotají tak to není ono. FUJTAJBL
Danis: Snad to bylo jedinečná záležitost. Zdravím.
utíkala bych od něj pryč co by mě nohy stačily
teď tě JEN sprostě nadává, po svatbě tě v opilosti může začít napadat i fyzicky
nechci malovat čerta na zeď, ale já bych se toho tedy bála...
Podobnou zkušenost mám taky... víš, pokud je to fakt výjimečně, tak z toho nemá cenu dělat vědu... nejhořší je to rozmazávat v okamžiku, kdy o tom neví, většinou nikdo neví co v noci dělal.. takže hezky až nejlépe až potom říct, co hnusného dělal, a vychutnat si ho..
Trinii: tak to si já nejspíš ještě počkám. Ale vím,že mi to bude stát za to!!!!
I Tobě hodně štěstí!!!
a....: mno, já sice mám svoje kamarádky taky ráda, ale vzhledem k tomu, že vlastního ožralu bych domů netáhla, tak ani cizího nepotáhnu. Ani své nejlepší kamarádce ne. Ona by to po mně ani nechtěla, anžto by se styděla, kdyby si vzala takovýho vola. Naštěstí moje kamarádky mají doma chlapy, co nechlastají, takže se stydět nemusí... to se těžko vysvětluje, prostě zabývat se ožralým partnerem je pro mě za hranicí tolerance.
klbouk dolu já bych takovou trpělivost tedy neměla.
evita_ij: příští rok mu bude 30 a má moc práce, a když jde s kamarádama tak už docela v klidu, hlavně že neskotačí s holkama... a většinou chce ať jdu s ním taky
Milá Danis, dělej si z něj legraci, popisuj mu, jak vypadal a nech jej, aby se styděl. Zainteresuj kamarádku, aby mu řekla, co ti má věnovat. A ať je to něco pořádného. Čas od času udělá něco takového každý chlap. Mám fantastického manžela. Jsme spolu více než 35 let, je to fajn kamarád do nepohody i dobrý milenec. Jen jaksi dar výřečnosti mu nebyl dán. Nestalo se mu to často, ale občas to bylo. Když jsem jej nechala vyzvracet, pomohla mu trefit do postele, dostal záchvat výřečnosti a poprvé v životě mi řekl, že jsem ta nejlepší manželka na světě a je rád, že si mě vzal. Samozřejmě mluvím o tom, že to bylo poprvé a nebude to víc než jednou za 5 let.
Rikina: to víš já mám své kamarádky ráda, tak je v těžkých situacích nenechávám, ale stalo se to jen párkrát a jde o pravdu dobrou kamarádku, která si bohužel vzala vola
jinak to znám spíš jako nezávislý a nezúčastněný pozorovatel, fakt dost často
a....: výpomoc ??? Proboha. Nikdo by mě nepřesvědčil k takové výpomoci - ani má rodná sestra
Kristule:
A ještě rýpavá poznámka: když se na začátku píše, že by měla kamarádky rozvést Danis, zatímco on byl na pivku, tak jak se dostal za ní na tu diskotéku? To už řídil napitý???
Ale za to Danis nemůže, pokouším se představit si ten její vztek. Nevím, jak bych to "rozdejchala" já... Raději si to ani nepředstavovat.
Rikina: r1911: já osobně si na "folklor" nepotrpím, takže to mám doma jinak, ale u takových scén jsem asistovala několikrát jako přizvaná výpomoc
taky to mám doma ,ale ten druhý den jak jsou sladký že?
a....: To zrovna za běžné nepovažuji.
Ještě pochopím, když se někdo trochu připije (do takové té veselé nálady). Možná i jedno ulétnutí jako popisuje Danis by se dalo prominout, ale za běžné to nepovažuji. Alkoholiky já vážně nemám ráda, je mi to odporné. Ale stát se to evidentně může... Každý by ale měl znát svou míru, aby věděl, kde a kdy končí zábava a kde začíná nechutnost. Takže jsem nic neporadila, jen jsem si uvědomila jaký poklad to doma vlastně mám