Většina žen si přeje mít děti, ale je pro ně velmi důležité si těhotenství naplánovat, ať už ze zdravotních, sociálních, ekonomických nebo profesních důvodů. Gynekolog by měl být rádcem, jakou antikoncepci zvolit, aby došlo k rychlé obnově plodnosti, a jak zvládnout období od vysazení antikoncepce k otěhotnění. Výzkumy (klinické studie) navzdory přetrvávajícím mýtům prokázaly, že moderní antikoncepce negativně neovlivňuje plodnost, naopak chrání reprodukční zdraví ženy.

pills

Hormonální antikoncepce

Historická data naznačuji prodloužení doby k otěhotnění u uživatelek hormonální antikoncepce s vyšším obsahem ethinylestradiolu (EE) než 50 mikrogramů. V současnosti se užívají přípravky s nízkou (30 - 35 µg EE), nebo velmi nízkou (15 - 20 µg EE) dávkou tohoto hormonu. Doba do početí od vysazení moderní antikoncepce činila při sledování (podle různých autorů) 4,01 - 4,8 měsíce. U žen, které jako antikoncepci používaly pouze kondom, nebo jinou nehormonální metodu, byla délka intervalu 4,2 měsíce. To znamená, že u uživatelek hormonální antikoncepce nedošlo k prodloužení doby od vysazení antikoncepční metody do početí. Interval do početí není závislý na délce užívání hormonální antikoncepce a není ovlivněn ani režimem užívání (zkrácení doby bez hormonů, tj. režimy 24/4, nebo kontinuální užívání v tzv. dlouhém cyklu - bez obvyklé pauzy).
Antikoncepční náplast a vaginální kroužek obsahují hormony stejného typu jako pilulky, proto se předpokládá, že ani tyto metody neovlivňují plodnost. Potřebné údaje vyplývající z dlouhodobého sledování však zatím nejsou k dispozici.

Moderní antikoncepční přípravky nabízí ženám mimo antikoncepce ještě mnoho dalších pozitivních přínosů. Doporučujeme ihned po vysazení antikoncepce využít první menstruační cyklus k otěhotnění. Domnívám se, a i moje osobní ambulantní zkušenost mi to potvrzuje, že je úspěšnost ve stejné míře či dokonce v mírně vyšší právě v prvním cyklu po vysazení. Po vysazení antikoncepce je o něco vyšší pravděpodobnost početí způsobena tzv. „rebound fenomenem“, což je určité vybuzení endokrinního systému při dozrávání a uvolnění vajíčka z vaječníku (ovulaci) v následujícím menstruačním cyklu.

Co se týká porovnání žen s a bez antikoncepce, u nás v ambulanci je poměr otěhotnění a poměr neplodnosti v obou skupinách srovnatelný. U skupiny s antikoncepcí opravdu záleží na typu a složení antikoncepce. Kombinovaná hormonální antikoncepce se v asistované reprodukci užívá také k časování ovariální kontrolované stimulace před odběrem vajíček z vaječníku, aby se mohl naplánovat přibližný den odběru vajíček podle předem stanoveného plánu, a to buď z důvodů pouze organizačních, nebo k synchronizaci menstruačního cyklu dárkyně vajíček a cyklu příjemkyně v programu darovaných oocytů (ED).

Nitroděložní antikoncepce

Staré typy tělísek z šedesátých let minulého století byly pověstné zvýšeným rizikem gynekologických zánětů (hluboký pánevní zánět, zánět vejcovodů) s vysokým rizikem následné neplodnosti. V současnosti používaný nitroděložní systém s levonorgestrelem (IUS-LNG) však podstatou mechanizmu svého působení (zahuštění hlenu děložního hrdla) riziko průniku choroboplodných zárodků (a tím i vzniku gynekologických zánětů) snižuje.
K otěhotnění dochází ve stejném intervalu jako při používání nehormonální antikoncepce (kondomu), tedy průměrně za 4 měsíce po vyjmutí nitroděložního systému. V prvním roce po vyjmutí IUS-LNG otěhotnělo 96,4 % žen, které si to přály.
V naší ambulanci jsme po odstranění IUS-LNG zaznamenali velmi rychlý návrat k plodnosti během jednoho, dvou či tří měsíců, což je standardní i u žen, které žádnou antikoncepci neužívaly.

Depotní (injekční) antikoncepce

Jedná se o tzv. tříměsíční injekce s gestagenem (medroxyprogesteron-acetátem). Jejich podání je spojeno s dlouhodobou následnou absencí ovulace a menstruace. Návrat k plodnosti je opožděn o měsíce (minimálně o 10 měsíců) až roky (podle některých údajů až o několik let).
I když ani u této antikoncepce nebyl prokázán sterilizační efekt, není vhodná pro ženy, které si přejí rychlou obnovu plodnosti. Protože se již delší dobu věnuji léčbě neplodnosti v centru asistované reprodukce ISCARE IVF a v současné době v gynekologických ambulancích GYNEM, doporučuji tento způsob hormonální kontracepce u žen aplikovat až po velmi důkladném zvážení. U žen od 35 let, které ještě uvažují o těhotenství, tento způsob vyloženě nedoporučuji. Od 36 do 40 let se šance na početí přirozenou cestou stejně jako po mimotělním oplození sníží o více než 50 % a během dalších 4 až 5 let se prakticky blíží k nule.

Faktory negativně ovlivňující plodnost

Za významnější negativní faktory snižující plodnost jsou považovány vyšší věk, obezita, poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie, nízká tělesná hmotnost) a poruchy menstruačního cyklu. Jedním z vysokých rizikových faktorů je také endometrióza, se kterou se v IVF centrech setkáváme asi u 5 % léčených žen.

Je zcela jasně prokázáno, že hormonální antikoncepce nemá sterilizační účinek, to znamená, že u žen nesnižuje plodnost, možnost mít děti. Dokonce mnohé studie doložily vyšší počet početí u žen do jednoho roku po vysazení hormonální antikoncepce než u žen, které tuto metodu plánování mateřství nepoužívaly. Hormonální antikoncepce a nitroděložní systém nesnižují plodnost, naopak plodnost ženy chrání.

MUDr. Milan Mrázek, PhD.
ISCARE I.V.F., a.s.
gynekologická ambulance GYNEM s.r.o.