Zdroj: Shutterstock
„Proč mi ještě neodepsal? Udělala jsem něco špatně?“ „Neměla jsem si raději vybrat jinou práci?“ „Co když se na té oslavě ztrapním?“ Pokud vám podobné otázky znějí povědomě, možná i vy patříte k lidem, kteří mají sklony k overthinkingu. Na první pohled to nevypadá nijak nebezpečně. Vždyť přemýšlet je přece normální. Jenže mezi zdravou úvahou a nekonečným analyzováním je obrovský rozdíl. Zatímco první vede k řešení, druhé člověka často jen vyčerpává.
Když se mozek snaží chránit až příliš
Lidský mozek je nastavený tak, aby vyhledával možná rizika. Díky tomu naši předkové přežili. Jenže dnes už neprcháme před mamutem nebo bandou loupežníků. Místo toho nás pronásledují vlastní myšlenky, což je ve výsledku mnohdy horší. Může to připomínat křečka, který běhá v kolečku. Vynakládá spoustu energie, snažíte se dobrat řešení, ale nikam se neposouváte.
Mozek umí vymýšlet katastrofy
Představte si obyčejnou situaci. Pošlete kamarádce zprávu. Dvě hodiny neodepisuje. Realita? Možná má poradu, řídí auto nebo si prostě vypnula telefon. Jenže overthinking začne okamžitě pracovat. „Co jí je? Určitě jsem ji něčím naštvala.“ „Už se mnou nechce mluvit.“ „Co když se mnou chce přestat kamarádit?“ Podobné scénáře vznikají během několika minut. Přitom nemají téměř žádnou oporu ve skutečnosti.
Ženy bývají náchylnější
Podle řady psychologických výzkumů mají ženy častěji tendenci své emoce rozebírat do hloubky. Samo o sobě to není špatně. Díky tomu bývají empatičtější a citlivější vůči druhým. Problém nastává ve chvíli, kdy se přemýšlení začne točit v kruhu. Svou roli může hrát také perfekcionismus, vysoká odpovědnost nebo snaha zavděčit se všem kolem. Kanadský klinický psycholog Martin M. Antony upozorňuje, že lidé často hledají stoprocentní jistotu tam, kde žádná neexistuje. Jenže život jednoduše žádné absolutní záruky nenabízí.
Psychiatr: Myšlenky nejsou fakta
Podobně mluví i český psychiatr Radkin Honzák, který opakovaně upozorňuje, že naše mysl umí být skvělým sluhou, ale také velmi nepříjemným pánem. Podle něj často zaměňujeme své domněnky za realitu a vytváříme si katastrofické scénáře, které se nikdy nenaplní. Právě proto je dobré občas se zastavit a položit si jednoduchou otázku: Vím to jistě, nebo si to jen domýšlím? Odpověď bývá překvapivá.
Nemusíte mít všechno pod kontrolou
Možná právě tady leží největší problém overthinkingu. Toužíme po jistotě. Chceme vědět, že jsme se rozhodli správně, že nás mají ostatní rádi a že se nic nepokazí. Jenže právě snaha mít všechno pod kontrolou nás často připravuje o klid. Některé věci jednoduše neovlivníme. A čím dříve to přijmeme, tím více energie nám zbude na to, co změnit můžeme. Až se příště přistihnete, že už potřetí analyzujete jednu jedinou větu z pracovního e-mailu nebo si v hlavě přehráváte rozhovor, který proběhl před týdnem, zkuste se zastavit. Možná totiž nepotřebujete další hodinu přemýšlení. Možná potřebujete jen zavřít notebook, jít na procházku, obejmout někoho blízkého nebo se prostě dobře vyspat. Protože některé odpovědi nepřijdou ve chvíli, kdy o nich usilovně přemýšlíme. Přijdou až tehdy, když své hlavě konečně dovolíme na chvíli vypnout.
Zdroj: Psychologie.cz, Hedepy.cz, Psychologytoday.com
Nový komentář