Můj příběh lásky
Se svou životní láskou jsem se seznámila na školení. Ale ještě před tím se náhodně sešlo několik událostí, které směřovaly k mému vyvolenému.
Dlouho jsem nemohla potkat někoho, do koho bych se zamilovala a má lásky by byla opětovaná.
Samozřejmě se našlo pár vykuků, kterým šlo o to, aby mne dostali do postele, ale já se nedala. Hodně mě to trápilo, ale jednoho krásného dne jsem si řekla, že přestanu snít o tom pravém a nechám tomu volný průběh. Pár měsíců po tomto rozhodnutí mi maminka mé kamarádky věštila z karet, že brzy potkám někoho, s kým prožiji velmi pevný a dlouhý vztah. Samozřejmě mě to potěšilo, ale podlehnout jsem tomu nechtěla.
Blížil se den, kdy jsme měla odjet na školení, na které se mi vůbec nechtělo. Pár dní před tímto školením jsem hovořila se svým kamarádem a ten mi řekl, že tam bude člověk, který se zajímá o členství v našem občanském sdružení, ať si s ním o tom popovídám. Když jsem se zeptala, o koho se jedná, tak jsem z toho nebyla nadšená, neboť se jednalo o člověka, který mne po telefonu sprdnul ohledně nějaké pracovní záležitosti, a myslela jsem si o něm, že je to namyšlený a arogantní blb. Takže chápete, že mi tato povinnost nepřišla zrovna příjemná. No, ale to nebylo vše, na toto školení jsem se svezla služebním autem jedné mé kolegyně, která mi cestou neustále povídala o jednom známém, který by se ke mně strašně hodil a jak by nám to spolu slušelo. Poslouchala jsme ji jen jedním uchem a vůbec jsem na něj nebyla zvědavá.
Takže nastala chvíle, kdy jsme přijeli do hotýlku a měli tam strávit 3 dny, ach jo. Sotva jsme přijeli, sháněli jsme se po třetí kolegyňce, která s námi měla spát na pokoji, a ta už se vykecávala v restauraci. Prošli jsme okolo stolu, kde seděli organizátoři školení, hezky jsme je pozdravili, neboť jsme je již znali, ale v tom hloučku seděl ON. Ten, kterého jsme považovala za nesnesitelného blba a vůbec jsem na něj nebyla zvědavá. Dámy, hned na první pohled mi bylo jasné, že je to ON, ten na celý život. Nikdy jsme nevěřila na lásku na první pohled, ale stalo se. Jenže jsem vůbec netušila, jestli to tak vidí taky L. Takže jsem o přestávce hned využila úkolu naverbovat ho do našeho sdružení a oslovila jsem ho. Jenže do toho mu zvonil mobil a mně bylo jasný, že je v tom ženská. Takže jsem s kolegyňkami řešila, jak je to hrozný, že určitě někoho má, béééééééé.
Večer jsme se ale dali do řeči a zjistili jsme, jak si spolu hezky rozumíme, a pak jsme se šli projít ven a povídali si a povídali, ale pořád nic. Když jsme se vrátili do hotelu, tak mě ještě pozval na čaj, protože nám byla docela zima, a já samozřejmě byla nadšená. No ale stejně pořád jsem nevěděla, na čem jsem.
No zkrátím to, druhý den si během školení sedl vedle mě, chytla jsem ho čirou náhodou za ruku a už jsem ho nepustila.
Po tříměsíční známosti jsme spolu začali bydlet, přestěhovala jsem se za ním do Prahy a jsme spolu už 4 roky. Pořád se milujeme a náš vztah je pevný a doufám, že bude hoooooooodně dlouhej.
PS: To pozvání na čaj byl test, pokud přijmu, tak mám taky zájem J
Radka
Přesně tak to bývá. Odříkávaného největší krajíc, říkávala má babička :-)
A jestli tomu správně rozumím, to je ta správná situace ...
Děkuji, Radko, i ty máš šanci vyhrát dárky od redakce. protože jsi nám napsala svůj příběh na téma balení, svádění, flirtování apod...
Nový komentář
Komentáře
Taky mě teď čeká školení...
R2 tak přeci jen v tom byla ženská
přeji hodně 